Pod „solárními vinicemi“ v Česku i Itálii se budou sklízet hrozny i Slunce

• 15. 04. 2024
• Redakce

Zdroj: SkyGre

Víno mezi solárními panely

V srdci Sicílie loni na podzim uvedla do provozu společnost SkyGre  moderní fotovoltaickou technologii, která umožní pěstovat jedinečné odrůdy vinné révy zcela novým, efektivním, účinným a odolným způsobem mezi solárními panely.

Díky vertikálně stojícím fotovoltaickým panelům zůstane více než 90 % půdy využito pro zemědělské účely v podobě pěstování vinné révy. Současně použita agrovoltaika v podobě vertikálních bifaciálních panelů dokazuje, že obnovitelná energie a zemědělství mohou harmonicky koexistovat.

Společnost SkyGre díky agrovoltaice chrání a podporuje vinnou révu, zlepšuje kvalitu vína a vyrábí čistou energii. Integrovaný zavlažovací systém umístěný ve spodní části solárních panelů využívá dešťovou vodu, čímž optimalizuje využití vodních zdrojů a zvyšuje odolnost vůči klimatu.

Díky vertikální konstrukci systém SkyGre minimalizuje poškození povětrnostními vlivy a snižuje četnost údržby, čímž snižuje provozní náklady a urychluje návratnost investic. V neposlední řadě agrovoltaický systém optimalizuje celkové náklady na energii (LCOE), díky čemuž jsou tyto instalace nákladově efektivnější než konvenční instalace. Navíc, tak firma podporuje udržitelnou budoucnost.

První česká agrovoltaika

Podobnou cestou jako italská společnost SkyGre se rozhodla jít a vyrábět solární energii na vinici i česká společnost MND, kterou vlastní miliardář Komárek. Na konci března letošního roku MND uvedla do provozu první agrovoltaický system o výkonu 100 kWp v Česku v obci Starý Poddvorov na jižní Moravě.

Solární panely jsou umístěné nad nově osazenou vinicí na pozemku, kde dříve probíhala těžba ropy a plynu. Nová agrovoltaika vyprodukují ročně 100 MWh zelené elektřiny, která bude napájet technologické zařízení firmy MND, které se nachazí v blízkosti instalace. Inovativní projekt zahrnuje také výsadbu ovocných stromů, lučních trávníků, včelína a altánu pro veřejný odpočinek.

První agrovoltaická instalace o výkonu bezmála sto kilowatt je v současnosti největší projekt svého druhu v Česku. Pro firmu MND jde vzhledem k chybějící legislativě zatím jen o demonstrační pilotní projekt, který má prorazit cestu větším a ekonomicky zajímavějším instalacím.

„Přestože se ve Francii či Itálii tento obor rychle rozvíjí, v Česku zatím agrovoltaický projekt neexistuje. Chceme tento směr v Česku podpořit,“ říká Sasín, který měl v MND na starosti výstavbu první agrovoltaiky.

Sasín zároveň připouští, že výstavbu a provoz agrovoltaiky dosud provází celá řada kompromisních řešení. „Místo toho, abychom postavili agrovoltaiku rovnou na vinici nebo ovocném sadu, museli jsme nejprve rekultivovat brownfield a na něj vinnou révu vysázet,“ popisuje Sasív začátky oboru.

Legislatvní komplikace

Agrovoltaika nemá v Česku “ustláno na růžíchů: Současná legislativa ani neumožňuje jiný postup, než ten, který zvolila společnost MND.

Platná legislativa totiž zakazuje, aby fotovoltaické elektrárny investoři stavěli na zemědělské půdě. Kdo chce agrovoltaiku přesto postavit, musí ji instalovat  na brownfieldu jako MND nebo zemědělskou půdu vyčlenit ze zemědělského fondu.

Pro investora to v obou případech znamená, že zákonitě přichází o významné zemědělské dotace. Navíc, pak emědělcům hrozí, že vlastník pozemku plochu nakonec využije k jiným než zemědělským účelům. 

Dobrá investice

Usnadnit rozvoj agrovoltaiky v Česku má novela o ochraně půdního fondu, která je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně. Podle expertů může novela  odblokovat až 70 tisíc hektarů půdy pro rozvoj agrovoltaiky.

Po schválení parlamentem by novela mohla nabýt účinnosti už v polovině příštího roku. Navrhovaná verze novely počítá s rozvojem agrovoltaiky  zatím jen v rámci vinic, chmelnic nebo ovocných sadů. Podle solárníků dává smysl například i na obilných polích nebo na takzvaně trvale zatravněných plochách.

Agrivoltaika má v Česku obrovský potenciál, množstvím vyrobené energie by se mohla vyrovnat  jaderné elektrárně v Temelínu. Na jejím rozvoji  mohou vydělat i samotní zemědělci, kteří mají v posledních měsících hluboko do kapsy kvůli nízkým výkupním cenám rostlinných komodit, jako jsou obiloviny a řepka.

Díky svému pojetí a zachování zemědělské půdy primárně pro potřeby zemědělské výroby se do agrovoltaiky vyplatí investovat. A to nazvdory faktu, že oproti běžným solárním panelům budou stát ty nad zemědělskými plodinami o 20 až 30 procent více.