Jak nejvíce vydělat na agrovoltaice v Česku?

• 04. 10. 2023
• Redakce

O agrovoltaice a úspěšných projektech v Evropě můžete diskutovat s předními experty během konference Smart Energy Forum v Praze.

Průlomová novela

Po dlouhých letech „přešlapování“ Česko konečně po vzoru západních států podpoří rozvoj agrovoltaiky.  Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP).

Zemědělcům agrovoltaika přináší několik výhod. V prvé řadě se jedná o nižší účty za elektřinu, ale agrovoltaika dokáže také  ochránit samotné plodiny před nepřízní počasí.  Semitransparentní fotovoltaické panely totiž při vhodném nastavení poskytuji ochranu plodů a květů před prudkým deštěm, kroupami nebo před ptactvem.

Například farma na pěstování malin v Holandsku již od roku 2020 dosahuje díky agrovoltaice vyšších výnosů při sklizni. Její majitel také výrazně šetří za fóliovníky, které v minulosti musel každé 3 roky obnovovat. V neposlední řadě také zemědělci získají ochranu plodin před jarními mrazíky.

„Místo tradičních foliovníků jsme zde naistalovali í semitransparentí fotovoltaické panely, které maliny chrání před prudkými větry a dešti. Navíc,  farmáři  to přináší další zisk v podobě prodeje elektřiny do místní distribuční sítě,“ říká Gustavo Lopez ze společnosti BayWa Projects, která se zaměřuje na agrovoltaiku po celé Evropě.

O zkušenostech s agrovoltaikou bude Lopez informovat na konferenci Smart Energy Forum v Praze.

Nejlepší technologie?

Podle nejnovější studie z Belgie, kde se agrovoltaika dynamicky rozvíjí, mají nejvyšší výtěžnost vyrobené solární energie panely na naklápěcích konstrukcích nebo-li tzv. jednoosé trackery. Na rozdíl od klasických fotovoltaických systémů na pevných konstrukcích s orientací na jih  vyrábějí panely instalované na trackerech až o 35 % více energie, a navíc zvyšují výnosnost půdy.

Belgičtí vědci také vyvracejí ve své studii „mýtus“ některých investorů, kteří se obávají trackerů zbytečně s ohledem na výrazně vyšší investiční náročnost (tj. CAPEX) a také kvůli  vyšším nárokům na provoz (tj. OPEX).

Podle výzkumníků z belgické univerzity Leuven však mají jednooseé trackery výrazně  nižší LCOE (nebo-li celkové náklady na pořízení a provoz) než tradiční panely s pevnou konstrukcí. Podle studie má agrovoltaická elektrárna s naklápěcími solárními panely LCOE ve výši 0,077 eur za kilowatthodinu, zatímco tradiční pevná solární elektrárna cca 0,10 eur za kilowatthodinu.

Absolutní špičkou na poli lehkých jednoosých trackerů představuje řešení od společnosti SolarGik. Unikátní konstrukce lehkých tracker v kombinaci s chytrým softwarem od SolarGik umožňuje instalaci fotovoltaických elektráren na svazích se sklonem až 30 % nebo na místech s neobvyklým tvarem bez nutností nákladných terénních úprav a stavebních prací.

Lehký tracker společnosti Solargik se nemusí pohánět pomocí dlouhé a těžké krouticí trubice, ale místo toho používá vysoce spolehlivou a levnou pohonnou jednotku. Díky tomu je toto řešení výrazně lehčí a mnohem levnější z pohledu CAPEX než tradiční systémy, které jsou dostupné na trhu.

Kromě mnohem vyšší výtěžnosti při výrobě solární energie oproti fixním instalacím lze toto řešení s úspěchem použít právě v agrovoltaice.  O zkušenostech s instalacemi a provozem trackerů bude informovat během konference Smart Energy Forum v Praze přední expert na trackery Moshe Horowit, který působí jako VícePreziden pro Business Development ve společnosti SolarGik.