Jak nejvíce vydělat na agrovoltaice v Česku?

Zdroj: Redakce
O agrovoltaice a úspěšných projektech v Evropě můžete diskutovat s předními experty během konference Smart Energy Forum v Praze.
Průlomová novela
Po dlouhých letech „přešlapování“ Česko konečně po vzoru západních států podpoří rozvoj agrovoltaiky. Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP).
Zemědělcům agrovoltaika přináší několik výhod. V prvé řadě se jedná o nižší účty za elektřinu, ale agrovoltaika dokáže také ochránit samotné plodiny před nepřízní počasí. Semitransparentní fotovoltaické panely totiž při vhodném nastavení poskytuji ochranu plodů a květů před prudkým deštěm, kroupami nebo před ptactvem.
Například farma na pěstování malin v Holandsku již od roku 2020 dosahuje díky agrovoltaice vyšších výnosů při sklizni. Její majitel také výrazně šetří za fóliovníky, které v minulosti musel každé 3 roky obnovovat. V neposlední řadě také zemědělci získají ochranu plodin před jarními mrazíky.
„Místo tradičních foliovníků jsme zde naistalovali í semitransparentí fotovoltaické panely, které maliny chrání před prudkými větry a dešti. Navíc, farmáři to přináší další zisk v podobě prodeje elektřiny do místní distribuční sítě,“ říká Gustavo Lopez ze společnosti BayWa Projects, která se zaměřuje na agrovoltaiku po celé Evropě.
O zkušenostech s agrovoltaikou bude Lopez informovat na konferenci Smart Energy Forum v Praze.
Nejlepší technologie?
Podle nejnovější studie z Belgie, kde se agrovoltaika dynamicky rozvíjí, mají nejvyšší výtěžnost vyrobené solární energie panely na naklápěcích konstrukcích nebo-li tzv. jednoosé trackery. Na rozdíl od klasických fotovoltaických systémů na pevných konstrukcích s orientací na jih vyrábějí panely instalované na trackerech až o 35 % více energie, a navíc zvyšují výnosnost půdy.
Belgičtí vědci také vyvracejí ve své studii „mýtus“ některých investorů, kteří se obávají trackerů zbytečně s ohledem na výrazně vyšší investiční náročnost (tj. CAPEX) a také kvůli vyšším nárokům na provoz (tj. OPEX).
Podle výzkumníků z belgické univerzity Leuven však mají jednooseé trackery výrazně nižší LCOE (nebo-li celkové náklady na pořízení a provoz) než tradiční panely s pevnou konstrukcí. Podle studie má agrovoltaická elektrárna s naklápěcími solárními panely LCOE ve výši 0,077 eur za kilowatthodinu, zatímco tradiční pevná solární elektrárna cca 0,10 eur za kilowatthodinu.

Zdroj: Solargik
Absolutní špičkou na poli lehkých jednoosých trackerů představuje řešení od společnosti SolarGik. Unikátní konstrukce lehkých tracker v kombinaci s chytrým softwarem od SolarGik umožňuje instalaci fotovoltaických elektráren na svazích se sklonem až 30 % nebo na místech s neobvyklým tvarem bez nutností nákladných terénních úprav a stavebních prací.
Lehký tracker společnosti Solargik se nemusí pohánět pomocí dlouhé a těžké krouticí trubice, ale místo toho používá vysoce spolehlivou a levnou pohonnou jednotku. Díky tomu je toto řešení výrazně lehčí a mnohem levnější z pohledu CAPEX než tradiční systémy, které jsou dostupné na trhu.
Kromě mnohem vyšší výtěžnosti při výrobě solární energie oproti fixním instalacím lze toto řešení s úspěchem použít právě v agrovoltaice. O zkušenostech s instalacemi a provozem trackerů bude informovat během konference Smart Energy Forum v Praze přední expert na trackery Moshe Horowit, který působí jako VícePreziden pro Business Development ve společnosti SolarGik.