Vídeň pěstuje pšenicí pod solárním panely. Česku v agrovoltaice ujíždí vlak

• 11. 08. 2023
• Redakce

Největší agrivoltaická elektrárna v Rakousku

Spojení výroby obnovitelné energie a pěstování zemědělských plodin od roku 2019 testují i přímo ve Vídni. Vyšší efektivita využití půdy i dodatečné zisky z produkce energie přinesly spokojenost zemědělcům i městskému výrobci elektřiny Wien Energie.

Využití zemědělských ploch pro pěstování plodin a současně i výrobu obnovitelné energie, zkráceně agrovoltaiku, testuje vídeňský energetický podnik Wien Energie ve spolupráci s přírodně-technickou univerzitou BOKU Wien od roku 2019.

V rámci testu vyrostlo před dvěma lety na jednom z polí na severovýchodním předměstí Vídně kolem 400 vertikálních oboustranných fotovoltaických panelů o výkonu 160 kWp, které tvoří největší agrovoltaickou elektrárnu svého druhu v Rakousku. Takzvané bifaciální moduly postavené v řadách vedle sebe přeměňují sluneční světlo na elektřinu z přední i zadní strany. Mezi panely přitom rostou běžné zemědělské plodiny a rozestupy umožňují vjezd i manipulaci potřebné zemědělské techniky.

Nejprve vojtěška a teď pšenice

V roce 2021 po výstavbě panelů zaseli zemědělci nejprve vojtěšku pro zlepšení kvality půdy. V loňském roce následovaly různé druhy obilovin (pšenice, špalda a ječmen) a sója, letos pokus pokračuje podle principu střídání plodin. Koncem roku chce Vídeň všechny dosavadní výsledky zanalyzovat a rozhodnout o dalším vývoji výzkumného projektu.

Rakouské hlavní město si již dříve stanovilo za cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality a sází při tom na zvyšující se produkci solární energie. Městský energetický podnik Wien Energie nyní provozuje kolem 400 fotovoltaických elektráren s výkonem 116 megawattů, do konce roku má přibýt dalších 60 zařízení.

Cílem Wien Energie je dosáhnout do roku 2030 celkového výkonu 1 000 megawattů výkonu z obnovitelných zdrojů. Najít vhodné plochy pro získávání obnovitelné energie v množství dostatečném pro dvoumilionovou metropoli je však složitým úkolem.

Střešní panely nebudou stačit

„Samotné fotovoltaické systémy na střechách nebudou v budoucnu stačit k pokrytí poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů. Aby bylo možné využít veškerý potenciál, je nutné zvolit vhodný fotovoltaický systém v závislosti na okolnostech. Střešní, pozemní a zemědělské fotovoltaické systémy zde vytváří cennou kombinaci,“ zdůrazňuje Michael Strebl, generální ředitel Wien Energie.

„Agrární fotovoltaika v kombinaci s digitalizovaným zemědělstvím nabízí zemědělcům nové možnosti v jejich hospodaření, včetně dodatečného příjmu a velkého technologického pokroku. Zelenou energii lze například využít přímo pro výrobu potravin, což znamená další snížení emisí CO2. Díky specifické podobě zemědělské fotovoltaiky bude v blízké budoucnosti možná také automatizace,“ vysvětluje ředitel výzkumného zemědělského centra vídeňské BOKU, profesor Helmut Wagentristl.

Nadějné výsledky

Dosavadní průběh a získané poznatky vnímají ve Vídni s potěšením. Kombinované využití pozemku zvýšilo díky výnosům z elektřiny jeho celkovou ekonomickou efektivnost. Panely přitom zabírají pouze kolem jednoho procenta pozemku, asi 14 procent zaujímají květnaté pásy a valnou většinu 85 procent stále tvoří orná půda.

Vertikální panely podle Wien Energie produkují stejné množství proudu jako tradiční panely směřované jižním směrem. Díky orientaci na východ a západ ale vyrábí nejvíce energie v době nejvyšší poptávky. Kombinace klasických a oboustranných panelů umožní rozložit výrobu v průběhu dne a tím ulehčit síti.

Desetimetrové rozestupy mezi moduly na pokusném poli u ulice Schafflerhofstraße dovolují tradiční využívání zemědělských strojů, hospodaření se tedy velmi podobá klasickému zemědělství.

K ochraně panelů od škod způsobených zemědělským provozem zůstává mezi moduly a ornou půdou přibližně metrový rozestup, který zároveň napomáhá zvýšení biodiverzity. Ve Vídni zatím zkoušeli tři způsoby, jak tyto pruhy udržet bez plevele. Nejvíce se osvědčil výsev speciální květnaté směsi a mechanická údržba lučního osiva.

Česko čeká na legislativu

V Česku se bohužel na rozvoj agrovoltaiky stále čeká. Schází potřebná legislativa, která by zemědělcům umožnila na zemědělské půdě stavět agrivoltaické elektrárny, což nyní není přípustné.

První nadějný projekt agrivoltaiky pro testování tohoto způsobu výroby solární energie a zároveň provozování zemědělské činnosti se v současnosti rodí u Starého Poddvorova na Hodonínsku. Solární panely zde postaví společnost MND přímo nad vinicí ryzlinků. Agrovoltaika přinese dvojí efekt: dobré víno i obnovitelný zdroj elektřiny.

Zdroj: MND a.s.

„Ve spolupráci s Mendelovou univerzitou budou na rekultivovaném pozemku po těžbě vysazeny odrůdy Ryzlink rýnský a Donauriesling,“ uvedla mluvčí Moravských naftových dolů (MND) Dana Dvořáková.

Systémovou změnu v rozvoji agrivoltaiky může přinést novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou společně připravila ministerstva zemědělství a životního prostředí. Po jejím schválení se pro rozvoj agrovoltaiky  odblokuje pro solární panely až 70 tisíc hektarů půdy, přičemž přičemž pěstitelé nepřijdou o zemědělské dotace.

V příštích letech by mohla symbióza fotovoltaiky a vybraných plodin vytvořit několik stovek megawattů agrivoltaických instalacích na zemědělské půdě. Půdobný zákon nedávno schválilo Chorvatsko, nyní je na řadě Česká republika.

Příslušná novela zákona čeká projednání ve vládě. Na počátku září se jí začne zabývat sněmovna.