Solární panel oslavil 70 let své historie

Dne  25. dubna 1954 tým amerických vědců z Bellovy laboratoře představil první prototyp funkčního solárního křemíkového článku s účinnosti 6 %. V době před 70 lety vědci netušili, že odstartovali revoluci v moderní energetice. V současnosti jsou na trhu běžně k dostání panely s účinnosti článků přes 26%. Díky poklesu cen panelů až o 90 % za poslední dekádu se z fotovoltaiky stal nyní nejlevnější zdroj energie.

 

Zdroj: FV články z roku  1976,  John Marton, Wikimedia Commons

Začátek nové éry

Přesně před 70 let objev solárního článku označil prestižní americký deník New York Times jako „tento vynález, který  by mohl znamenat začátek nové éry – využití téměř neomezené sluneční energie pro lidskou civilizaci“.

Nicméně, trvalo to několik desetiletí, než se tato vize stala skutečností. Celosvětový rozvoj fotovoltaiky nabral na síle teprve v posledních 10 letech v důsledku prudkého zlevnění solárních panelů o více než 90 %.

Toto se promítlo v růstu globální fotovoltaiky. Zatímco v průběhu roku 2004 byl na celém světě instalován 1 GW nových fotovoltaik ročně, v roce 2010 to byl již 1 GW měsíčně. O pět let později stouply nové fotovoltaické instalace na 1 GW za týden a v poslední době rostou tempem cca 1 GW za den.

Zasloužené ocenění „In Memoriam“

V době před 70 lety se fotovoltaika, která byla tehdy brutálně drahá, používala spíše okrajově. Uplatnění jako technologie nacházela zejména pro kosmický výzkum nebo pro zásobování odlehlých míst, kde nebyla dostupná elektřina ze sítě.

Dnes se výroba solární elektřiny  stala běžným jevem na celém světě. V současnosti je zásadním hybatelem pro snižování závislosti lidstva na fosilních palivech, zajištění dostupných  a levných cen energie a v neposlední řadě také pro boj s klimatickými změnami.

Za vynálezem solárního článku stála v roce 1954 trojice amerických vědců: Daryl Chapin, Gerald Pearson and Calvin Fuller. V roce 2008 byli tito 3 vědci za svůj „revoluční vynález“ po své smrti ocenění „In Memoriam“  uvedením do „Národní síně slávy amerických vynálezců“.

A to zcela zaslouženě. Bez objevu křemíkových solárních článků by úsilí lidstva o dekarbonizaci bylo mnohem komplikovanější a pomalejší. A v neposlední řadě bychom se asi nikdy nedočkali energetické soběstačnosti.