Modernizační fond nahrává velkým výrobcům solární energie. Malé pustil k vodě

Přechod české energetiky z uhlí na obnovitelné zdroje energie má usnadnit Modernizační fond, který nabízí zájemcům o výrobu energie až do roku 2030 minimálně 280 miliard korun. Ačkoliv byl v předregistračních výzvách největší zájem o instalaci střešních solárních panelů, Ministerstvo životního prostředí v pondělí některé skupiny zájemců z žádostí o podporu vyřadilo.

Zdroj: Soleol

Odlišný přístup státu

Šanci získat finance z Modernizačního fondu na instalaci střešní FVE mají jen velcí hráči na energetickém trhu zařazení do systému ETS, solární elektrárny s výkonem nad 1 MW na podnikatelských či obytných budovách nebo energetické komunity s více než jednou elektrárnou. Zkrátka naopak přijdou menší projekty jednotlivých výroben elektřiny, a to jak podnikatelské, tak na veřejných či obytných budovách.

Ohlášené novinky tedy nejvíce dopadnou na zájemce, kteří plánovali instalaci solárních panelů na střechu budov primárně pro vlastní spotřebu.

“Na první pohled je viditelný zcela odlišný přístup státu k velkým žadatelům ze sektoru ETS, kteří mohou na rozdíl od ostatních podnikatelů, obcí či bytových družstev využít všech možností podpory fotovoltaiky včetně samostatných střešních instalací do 1 MW,” upozorňuje právnička Frank Bold Laura Otýpková.

Jedním z důvodů tohoto rozdělení, na které Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí upozornily, je snaha, aby se podpora nabízená v programech Modernizačního fondu nepřekrývala s dalšími dotačními příležitostmi, které stát vypisuje. To však neodpovídá poptávce ani možnostem Modernizačního fondu, který je zdaleka největším zdrojem finanční podpory pro tyto projekty.

“Šedesát pět procent projektů přihlášených do předregistračních výzev, v nichž ministerstvo zjišťovalo zájem o podporu z fondu, se týkalo právě fotovoltaiky na střechách budov. Podmínky ostrých dotačních výzev v programu RES+ jsou nicméně oproti očekáváním vůči této skupině nastaveny diskriminačně, s nepřiměřeným upřednostněním subjektů ze sektoru ETS, což nelze obhájit souladem s programy, jako je Nová zelená úsporám, Operačním programem životního prostředí a dalšími,” říká Otýpková.

Ohrožení decentralizace energetiky

Nastavená pravidla tak ohrožují plánovanou decentralizaci českého energetického trhu, na niž ministerstvo ve své komunikaci klade důraz.

“Pokud stát upřednostní velké hráče na úkor malých žadatelů, takzvaných samospostřebitelů, velmi tím zkomplikuje žádoucí decentralizaci trhu. Pomáhá tak znovu upevnit postavení velkých společností,” říká ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Z aktuálních pravidel současně vyplývá, že žádat o podporu z Modernizačního fondu mohou energetické komunity, které zahrnují více elektráren. Takovou komunitu může vytvořit například samospráva na komplexu veřejných budov nebo developer v jím postavené čtvrti či areálu. 

Shrnutí

Kdo dosáhne na podporu z RES+ pro střešní FVE?

  • společnosti zařazené do systému ETS
  • solární elektrárny s výkonem nad 1 MW na podnikatelských budovách
  • solární elektrárny s výkonem nad 1 MW na obytných budovách
  • energetické komunity s více než jednou elektrárnou

Komu není určená podpora z RES+ pro střešní FVE?

  • solární elektrárny s výkonem do 1 MW na obytných budovách, pokud se nejedná o více sdružených FVE a výrobce není zařazen do systému ETS
  • solární elektrárny s výkonem do 1 MW na veřejných budovách, pokud se nejedná o více sdružených FVE a výrobce není zařazen do systému ETS
  • solární elektrárny s výkonem do 1 MW na podnikatelských budovách, pokud se nejedná o více sdružených FVE a výrobce není zařazen do systému ETS