V Česku vznikne první velká agrivoltaická instalace. Jaké jsou výhody a nevýhody této technologie v praxi?

Na počátku roku 2023 vznikne v Česku první agrivoltaická elektrárna (AGV) o výkonu 0,9 MWp. Projekt vznikne za účasti vědeckých expertů z Mendelovovy univerzity v Brně a soukromého investora na průmyslovém pozemku za účelem testování různých technologií v reálné provozu. Jaké jsou zkušenosti německého pionýra v oblasti AGV – společnosti Next2Sun? Vyplatí se pěstovat pšenici mezi řadami solárních panelů? Jaké výzvy musí investoři zvážit při realizaci AGV?

Zdroj: Next2Sun

Na výše uvedené otázkayVám odpoví Sascha Krause-Tuenker,  CEO a investor ve společnosti Next2Sun AG, ve své přednášce na konferenci Smart Energy Forum v Praze. Od roku 2015 Next2Sun provozuje několik AGV v Německu a další realizuje s partnery v Evropě nebo Japonsku. Společnost také vyrábí originální vertikální konstrukce pro AGV, které v Česku distribuuje společnost KRAJIczech s.r.o., jenž bude tyto produkty vystavovat ve svém  stánku na výstavě Smart Energy Forum.

SN: Jaké jsou výhody vertikálních bifaciálních (oboustranných) fotovoltaických technologií, které společnost Next2Sun využívá v praxi na své vlastní AGV o výkonu 4,1 MWp, která je největší instalací svého druhu v Evropě?

Vertikální bifaciální technologie na bázi AGV od společnosti Next2Sun poskytují výhody ve třech ze dvou oblastí: Zemědělství, Výroba energie a životní prostředí.

Pokud se jedná o zemědělství, pak vertikální bifaciální AGV systémy pokrývají méně než 1 % půdy. Rozteč a směr panelů může plně záviset na potřebách zemědělství. Navíc, až 90 % pole může být efektivně obděláváno běžnou těžkou zemědělskou technikou.  Tyto instalace, kterým se také říká „FV- ploty“ eliminují vysychání a erozi půdy, a navích chrání plodiny před nepřízní počasí (kroupy, velký vítr, atd.).

AGV jsou také šancí pro energetickou proměnu energetiky, jelikož orientace panelů ve směru východ-západ umožňuje anticyklickou výrobu energie. Jejich předností je fakt, že zvyšují dostupnost na místě vyráběné fotovoltaické elektřiny v průběhu dne a snižují potřebu pro akumulaci. Jejich anticyklická výroba energie lépe využívá dostupné kapacity sítě a umožňuje proto urychlit přechod k nízkoemisní energetice.

Je třeba také zdůraznit posílení ekologických aspektů při využivání agrivoltaiky v podobě vertikální bifaciální technologie. V praxi to znamená, že cca 10 % nekzakryté půdy pod volně stojícími vertikálními panely lze využít k ekologickému posílení daného biotopu. Současně to přináší zvýšení rozmanitosti zemědělských monokultur. V neposlední řadě je předností „tzv. FV plotů“, že eliminují vysychání a erozi půdy, a navíc chrání plodiny před důsledky nepříznivého počasí (kroupy, prudké deště či silný vítr).

Jaké jsou možné nedostatky při aplikacích vertikálních bifaciálních (oboustranných) agrivoltaických technologií?

Investiční náklady jsou minimálně vyšší než u konvenčních FV systémů, ale mírně vyšší výnosy elektřiny a delší životnost mohou přinést značné výhody z hlediska odpisů.  Vzhledem k požadovanému rozestupu mezi řadami panelů je výnos elektřiny na hektar nižší než u konvenčních systémů. Půda však může být stále využívána k zemědělským účelům.

Vertikální montážní systémy Next2Sun používáte na různých místech v Evropě od roku 2015. Jaký je typický rozdíl v produkci fotovoltaických panelů/rok mezi systémy Next2Sun (orientace východ- západ) a tradičním fotovoltaickým systémem na pevných konstrukcích orientovaných na jih? Jaký je rozdíl v CAPEX, pokud jde o instalaci 1 MWp v dnešní době?

Mezi systémy Next2Sun (orientace východ-západ) a tradičním fotovoltaickým systémem na pevných konstrukcích orientovaných na jih není typický rozdíl v produkci fotovoltaiky za rok.  Záleží na zeměpisné šířce. Například v Sársku, kde se nachází velká elektrárna Next2Sun o výkonu, se dodatečný výnos pohybuje mezi 5-8 %.

Investiční náklady na výstavbu vertikálních systémů Next2Sun na klíč, včetně připojení k trafostanici, se pohybují kolem 700 000 eur na instalovaný 1 MWp. V porovnání s běžnými monofázovými fotovoltaickými systémy orientovanými na jih to znamená dodatečné náklady na výstavbu systému ve výši přibližně 15 %. Dodatečné náklady se vrátí v provozní fázi díky dodatečným příjmům z vyšších cen elektřiny a dodatečnému technickému výnosu vertikálních bifaciálních systémů. V současné době je cenový rozdíl mezi konvenčními fotovoltaickými systémy a naším systémem přibližně 10-20 %.

Jaké jsou hlavní překážky, které brání intenzivnějšímu nasazení AGV v Evropě? Jak je překonat?

V závislosti na technologii jsou ceny instalace AGV vyšší (zejména u systémů s vysokou výškou) a/nebo instalovaný výkon na hektar je nutně mnohem nižší než v čistě fotovoltaickém prostředí. Vzhledem k vyššímu ekonomickému ohodnocení výroby energie ve srovnání s pěstováním plodin silná motivace k náhradě zemědělství za fotovoltaiku.

Prvním nezbytným krokem je, aby zemědělci stále dostávali zemědělské dotace EU na obdělávání půdy mezi FV panely – např. v Německu tomu tak nebylo až do roku 2022. Je třeba zajistit, aby na zemědělské půdě bylo možné realizovat (pouze) systémy na bázi AGV.

Výkupní ceny pro AGV musí být poskytovány i na zemědělské půdě (a to pouze pro AGV řešení) Možností by mohlo být poskytování zvláštních výkupních cen a/nebo zvláštních dotací pro AGV.

O výhodách řešení na bázi AGV bude  Sascha Krause-Tuenker,  CEO a investor ve společnosti Next2Sun AG, informovat ve své přednášce na konferenci Smart Energy Forum v Praze. Od roku 2015 Next2Sun provozuje několik AGV v Německu a další realizuje s partnery v Evropě nebo Japonsku. Společnost také vyrábí originální vertikální konstrukce pro AGV, které v Česku distribuuje společnost KRAJIczech s.r.o., jenž bude tyto produkty vystavovat ve svém  stánku na výstavě Smart Energy Forum.