Stane se Německo inspirací pro Česko ve výrobě vodíku?

• 02. 08. 2023
• Redakce

Větší potřeba vodíku

Německá vláda při revizi své národní vodíkové strategie, kterou právě představila, dává využití vodíku v průmyslu a přechodu k obnovitelným zdrojům energie mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo.

Německo chce do konce tohoto desetiletí postavit desítky elektráren schopných vodík spalovat. Ty mají kompenzovat výpadky obnovitelných zdrojů energie a být činné v době, kdy není dostatek větru nebo slunce pro pohon větrných a slunečních elektráren.

Za klíčové body nové německé vodíkové strategie lze považovat důraz na větší potřebu vodíku v budoucnosti, než se počítalo před 3 lety. Vodíku bude potřeba mnohem více, než se předpokládalo – jen v Německu to bude až 130 TWh v roce 2030.

Vodík najde uplatnění ve všech odvětvích: v průmyslu, v dopravě a vytápění. Jako klíčové pro výrobu vodíku mají být plynné nosiče, které  byly potvrzeny jako nezbytné pro stabilní a konkurenceschopné dodávky vodíku.

Různé technologie výroby

V rámci nové vodíkové strategie bylo v Německu uznáno širší spektrum technologií pro výrobu vodíku.  Samotná elektrolýza neumožňuje rychlý náběh vodíkového hospodářství. Je zatím příliš drahá & její výroba není dostatečně stabilní.

Pro fázi postupného přechodu v následujících 20 letech budou nepostradatelné technologie, které vážou uhlík, a prostřednictvím nichž se bude vyrábět tyrkysový & modrý vodík. Mezi ně patří pyrolýza. V dlouhodobém horizontu zůstává cílem zelený vodík.

Současně bylo potvrzeno, že transformace stávající plynárenské infrastruktury na vodík je rychlou a nákladově nejefektivnější cestou, jak vodík dostat k zákazníkům. Potřeba bude transparentní regulační rámec, který umožní realizovat investice do vodíkových technologií.

Import vodíku

Německá vláda v rámci nové národní vodíkové strategie dává využití vodíku v průmyslu a přechodu k obnovitelným zdrojům energie mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Velkou výzvou bude však skutečnost, že Německo bude muset až ze sedmdesáti procent vodík dovážet, a to mimo jiné z Afriky a rozvojových zemí.

Import vodíku kromě důležitosti diverzifikace zdrojů přináší zcela nový rozměr – potvrzení, že oblast importu vodíku bude hrát natolik klíčovou roli, že se jí bude muset věnovat intenzivní systematická příprava, a že Německo bude potřebovat pro tuto oblast speciální, dobře promyšlenou strategii.

„Nejméně 50 až 70 procent budeme muset dovážet,“ uvedl státní tajemník německého ministerstva pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (BMZ) Jochen Flasbarth. „Na rozdíl od fosilních paliv má ovšem vodíkový průmysl velmi širokou škálu potenciálních dodavatelských zemí.“

Německá vláda v současnosti na podporu investic v partnerských zemích poskytla 270 milionů eur (6,5 miliardy korun). „Přizpůsobili jsme naši politiku světové vodíkové ekonomice,“ řekl Flasbarth.

A co Česko?

Česko nemůže čekat na výsledky vodíkových ambicí v Německu, ale musí se rovněž urychleně rozhodnout, kudy se vydá v oblasti rozvoje vodíkového hospodářství.

Jako inspiraci by si Česko mohlo z Německa vzít příklad z podpory tzv. lighthouse projektů. Zde je upřednostněna větší podpora efektivních pobídek pro rychlé nastartování vodíkového hospodářství a také rozvoj obchodních modelů napříč sektory.

Uvidíme, co přinese tuzemská Vodíková strategie 2.0, na které ČR aktuálně pracuje.