Kameníček (Raylyst): Fotovoltaika nabízí nové příležitosti jako je repowering či agregace flexibility

• 01. 05. 2024
• Redakce

SN: Do solárního byznysu jste „vplul“ relativně nedávno- jako startupista v roce 2018. V roce 2022 se Vaše společnost distribující FV panely stala nejrychleji rostoucí firmou v Evropě podle žebříčku renomovaného deníku Financial Times. Jaký je Váš recept na úspěch ve velmi turbulentním solárním byznysu?

Máte pravdu, že v oboru jsme skutečně začali před několika lety, ale s jasnou vizí a solidním porozuměním trhu. To vítězství je v podstatě odměnou za to jak obětavě a s jakým nasazením celý tým pracuje. Situace na trhu byla pro celý fotovoltaický segment extrémně pozitivní, ale my jsme to zkrátka dokázali opravdu viditelně proměnit v výsledky.

Recept asi nemám, ale faktorů, které ovlivnili náš růst je více. Interně nám pomáhá jedinečný zájem celého týmu na úspěchu firmy a hlavně kvalita jejich práce.  Samozřejmě v náš prospěch hraje podpora národních vlád v EU i samotná EU vůči udržitelné energetické strategii. Nakonec fotovoltaice jako celku pomohla i energetická krize, která postihla celou EU.

SN: Podle renomovaného  FV experta Franka Huagwitze (Apricum Advisory) je kvůli nadbytku výrobních kapacit  v Asii na trhu v USA a Evropě na skladech více než 150 GW panelů, což je více než 1 rok na pokrytí poptávky. Proto ceny FV panelů propadly o více než 50% v roce 2023 a nyní se panely prodávají se nejnižší ceny v historii.  Jak se s touto výzvou jako firmy vypořádáváte? Dojde podle Vás ke konsolidaci trhu v oblasti výroby panelů?

Jde samozřejmě o velkou výzvu pro celý trh. Nemohu mluvit za konkurenci, a definovat jak to řeší. Ale Raylystu pomáhá úzká vazba na producenty modulů a šetrná práce s cashflow. Díky úzkým vazbám na výrobce máme dobré cenové podmínky a hlavně plynulou dostupnost modulů bez nutnosti se přeskladnit. S tím se přímo pojí cashflow odpovědnost. Pracujeme totiž ve vysoko-objemovém a nízko-maržovém businessu. Naše kroky činíme vždy s ohledem na zisk a finanční zdraví společnosti.

SN: Potkáváme se v sídle Vaší pražské kanceláře krátce po tom, co Evropský parlament schválil směrnici zakazující dovoz FV panelů z regionu (hlavně Asie), kde se využívá pro výrobu lidská síla. Podobně na „záplavu levných panelů“ díky obřím dovozům z Číny reagují i USA, který zavedla ochranná cla. Jak vnímáte tuto záležitost Vy- tj. měla by se Evropa vymezit více proti dovozu levných čínských panelů a ochraňovat místní výrobu? Jaký dopad to může mít na trh v Evropě?

Nucená lidská práce je samozřejmě špatná a my to v podstatě vítáme. Jsme totiž distributory špičkových značek jako je Huawei, JA Solar, nebo americký brand Tigo. Věříme, že dopady těchto kontrol na výrobce této úrovně nedopadnou, zkrátka protože tyto praktiky se jich netýkají.

Pokud jde o ochranu místní výroby, tak se na to musíme podívat realisticky. Raylyst by uvítal vznik silného evropského výrobce, ale pro odbavení současné poptávky to není reálné. V budoucnu uvidíme kam se posuneme.

Pro vybudování soběstačného výrobního průmyslu musíte začít u zdrojů nerostných surovin. Ty momentálně nemáme, nebo máme velmi omezené. Jsou totiž světové těžební lokality, jako třeba Afrika, kde ale až 80 % těžebních práv mají Čínské společnosti.

Navázat na to musí infrastruktura továren na výrobu. To momentálně taky nemáme a vyžaduje to know how a čas. Je to zkrátka běh na dlouhou trať a je v pořádku, aby Evropa myslela na svou nezávislost, ale nyní v tom bodě nejsme. Jako současný výchozí bod vidíme Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi.

SN: Pojďme zpět k solárnímu byznysu v Česku, který sice v posledních letech prudce stoupá- z 380 MWp instalované kapacity v roce 2022 na 970 MWp v roce 2023, ale současné výrazně zaostává za sousedy. Pro srovnání- sousední Polsko instalovalo loni 3,7 GW a Rakousko téměř 3 GW, což je 3x více než v Česku. Co je nutné podle Vás změnit, aby se Česko stalo „TOP“ trhem v Evropě a příblížilo se v instalovaném FV výkonu sousedům?

Česká republika skutečně nastartovala trochu později a také bych se na to nekoukal absolutními čísly, ale poměrem. ČR má nyní spotřebu cca 70 TWh ročně a Polsko má cca 170 TWh ročně. To je více něž 2x tolik a populačně je Polsko skoro 4x větší. Je tedy logické, že staví větší objemy fotovoltaik, ale ten poměr pro nás už tak špatný není.

Oproti tomu Rakousko ukazuje, že je skutečně úplně jinde. S o cca 2 miliony menším počtem obyvatel a podobnou spotřebou energií jako máme my jede 3x rychleji. A ještě jedna myšlenka. Rakousko ve svém mixu nikdy nepočítalo s jadernou energetikou. Oproti tomu ČR s ní počítá a bude do ní investovat. To znamená, že podpora Rakouska se o to více zaměří na obnovitelné zdroje. Zatímco nám jádro část pozornosti odebere.

Co se má změnit je hrozně komplexní otázka, ale v podstatě nyní vidíme velkou byrokratickou zátěž u dotací a stavebních povolení. Zde je ten rozdíl mezi Rakouskem a ČR obrovský. Dále pak ochota koncových zákazníků je stále limitována nedostatečným vnímáním pozitiv energetické transformace, tady se opět s Rakouskem skutečně rozcházíme. Do nedávna nebylo možné instalovat agrovoltaické projekty, řešit komunitní sdílení. To se nyní změnilo. Stále je před námi mnoho úkolů. Připravit se na vyrovnávání přetoků do sítě. Tím můžeme urychlit připojování. Dalo by se pokračovat, ale asi by z toho byl další rozhovor.

SN: Podle sdělení operátora přenosové sítě v Česku ČEPS na konci března 2024 bylo u nás požádáno o připojení více než 25 000 MWp nových FVE, z toho přes 18 000 nových projektů získalo souhlas s připojením do distribuční sítě. Kolik se podle Vás reálně postaví nových FVE do roku 2030 v Česku? Jak se bude muset změnit trh s ohledem obří zájem investorů do solárů?

Dle Národního energeticko-klimatického plánu ČR bude do roku 2030 instalováno přes 6 GW. Odhady Solární asociace, které považujeme za realistické, hovoří až o 10 GW nových instalací.

Změny se v podstatě pořád opakují. Potřebujeme jasná pravidla v legislativě, investice do infrastruktury ČEPS, zjednodušení byrokratických procesů a hlavně strategii. Když vám do trhu vstoupí mnoho investorů a celý ten obor je doslova napěchovaný penězi, tak je důležité, aby se postupovalo udržitelně a efektivně.

SN: Náš parlament na konci března v 1. čtením schválil revoluční novelu energetického zákona, které se přezdívá „Lex OZE 3“. Jejím hlavním cílem je legislativně zakotvit akumulaci energie a agregaci flexibility. Jaké dopady to bude mít na rozvoj trhu a vůbec solární byznys v Česku? Již evidujete úspěšné projekty velkých BESS, na kterých jako dodavatel participujete?

Toto je samozřejmě zlomová legislativa. Ještě si musíme počkat v jaké podobě projde legislativním procesem nicméně už nyní vidíme obrovskou poptávku po akumulaci jak ze strany domácností, tak stále rostoucí zájem o komerční projekty  vysoko-kapacitní akumulace. Máme za sebou několik instalací takovýchto řešení. Mezi posledními například baterie Huawei o kapacitě 3 MWh. Nebo instalaci v mělníku, kde máme 200 KWh.

Samozřejmě akumulace a agregace flexibility bude znamenat posun v připravenosti energetické infrastruktury pro efektivní a rychlé zapojování nových fotovoltaik a dalších energetických zdrojů, které mají při své produkci elektřiny peaky. Zlepší stabilitu přenosové sítě a zároveň budou motivovat koncové uživatele, protože je to další způsob jak snížit účty.

SN: Poslední otázka- zkusme si do ruky nyní vzít „křišťálovou kouli“ a trochu věštit budoucnost…Jak se podle Vás změní fotovoltaika do roku 2030. Kam se podle Vás byznysově posune Raylyst Solar v té době? Jaká je Vaše nejvyšší ambice do roku 2030?

Tohle je opravdu odhad. Trh se vyvíjí opravdu extrémním tempem. Nicméně jak se začnou přibližovat termíny plnění závazků spojené cílem uhlíkové neutrality budeme muset reagovat.

Například budeme řešit stále více velkých komerčních projektů a budování velkých elektráren. Segment vysokokapacitních bateriových uložišť bude na vrcholu a připojí se k tomu budování infrastruktury pro EV charging. Vzniknou nové příležitosti pro operátory agregace flexibility. To může být samostatná disciplína jak obchodovat s elektřinou. Ale hlavně nám bude stále více přibývat projektů na repowering.