Zemědělci agrovoltaice fandí, půl procenta půdy vyrobí stejně energie jako dva jaderné bloky

• 02. 05. 2024
• Redakce

Vysoký zájem zemědělců

Nová legislativa, kterou zítra ve třetím čtení projedná Poslanecká sněmova, totiž zemědělcům konečně umožní budovat elektrárny na zemědělské půdě. První instalace by podle odhadu společnosti Raylyst, předního českého specialisty na fotovoltaiku, měly stát už letos. Zájem ze strany zemědělců je vysoký, jen zatím chyběla legislativa. Změnit by se to mělo však už v polovině roku.

Světový zájem o agrovoltaiku je velký a objem globálního instalovaného výkonu strmě stoupá. Přestože v sousedním Německu rostou agrovoltaické instalace rychlým tempem, Česko stále čeká na svou první. Ze strany zemědělců však zájem je.

Podle předběžných odhadů společnosti Raylyst, nejrychleji rostoucího evropského dodavatele solárních panelů a fotovoltaické techniky, se o podmínky provozu vlastní elektrárny zajímají skoro dvě třetiny (63 %) zemědělců v Česku. Spojují v sobě totiž jedinečné vlastnosti – lepší ochranu pasěstovaných plodin před klimatickou změnou a větší zisky z jediného hektaru, kromě plodin totiž nabídne výnosy také z kilowattů.

„Volání zemědělců je stále silnější. Dostali jsme se do situace, kdy existuje prokazatelná poptávka zemědělců a farmářů, ale zcela chybí legislativa. A zatímco ve světě se ze zemědělských družstev stávají postupně družstva energetická, český ‚rok nula‘ nás v případě agrovoltaiky čeká teprve letos,” zmiňuje Michal Petřek, komunitní specialista společnosti.

Symbióza zemědělské půdy a solárních panelů je přitom elegantní cestou pro celé Česko. Reálně může snížit výrobní náklady družstev, zvýšit jejich konkurenceschopnost a stabilizovat jejich hospodaření v neklidných dobách.

Nová legislativa

Doposud chyběla legislativa. Letošní změna může odstartovat solární boom, na rozdíl od zahraničí však stát nepůjde cestou podpory

Nakolik se zájem zemědělců přetaví do skutečných činů, poznáme již letos. „Start agrovoltaiky“ je totiž v Česku naplánován na polovinu letošního roku, kdy začne platit novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zemědělcům konečně umožní s instalacemi vůbec začít.

O jakou novelu zákona se jedná? Je jím návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.Chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování.

Novela také dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech. Konkrétní plodiny určí ještě prováděcí předpis.

Pokud by chtěl nyní zemědělec na své půdě vyrábět elektřinu, musí ji nejprve vyjmout z fondu zemědělské půdy. Tím by ji ale ovšem paradoxně nemohl využívat k zemědělským účelům. Novela zákona by měla toto změnit a otevřít tak agrovoltaickým instalacím cestu.

Důležitý pilíř komunitní energetiky

Za úspěšným nastartováním agrovoltaiky v zahraničí ale stojí také rozsáhlé národní podpůrné programy pro výstavbu. A ty zatím v Česku chybí docela. Rychlost jejího rozvoje tak bude záviset především na tom, jak výhodná bude v komerčním provozu pro samotné zemědělce.

A ani tady se nedostáváme ke špatným výsledkům – agrovoltaika může sloužit jakou důležitý pilíř komunitní energetiky, ale v kombinaci s bateriovými úložišti a napojením do takzvaných „smart grids“ také pomoci s optimalizací české přenosové sítě.

„Není třeba to vnímat primárně negativně. Solární elektrárny už dnes dokáží nabídnout skvělou návratnost v komerčním provozu. S další podporou lokálních energetických koncepcí ze strany státu nebo nástupu ESG reportingu jejich role roste. A pokud český systém vznikne právě na bázi komerční návratnosti, bude odolnější,“ popisuje Michal Petřek.

Na druhou stranu – vhodně sestavená státní podpora by urychlila tempo budování elektráren v oblasti, kde dává obrovský smysl hned po několika stránkách a která může už brzy tvořit podstatnou část energetického mixu.

Obrovský potenciál

Česko by mohla čekat německá cesta, máme velkou výhodu lokálního know-how pro instalace elektráren

Význam agrovoltaiky ostatně nejvíce vynikne, pokud se podíváme na její potenciální výkon například v sousedním Německu. K pokrytí energetické spotřeby našich západních sousedů je podle výzkumné organizace Fraunhofer Institut potřeba pokrýt pouhá 4 % zemědělské orné půdy agrovoltaickými instalacemi.

Přibližný potenciální výkon agrovoltaiky v Česku je podle odhadu společnosti Raylyst 380 GWp instalovaného výkonu. Při osazení pouhého půl procenta zemědělské půdy by mohla agrovoltaika vyrobit 10 až 12 terawatthodin energie ročně. V ideálním případě maximálního výkonu tak jde mluvit o podobné produkci energie, jako mají takřka dva bloky jaderné elektrárny.

„S nadsázkou tedy můžeme říci, že na českých polích se v případě ideálního výkonu skrývají skoro dva jaderné bloky. A stačí málo, aby šlo Česko cestou energie ze zemědělské půdy  – tedy výroby elektřiny bez chladicích věží a vyhořelého paliva,“ uzavírá Michal Petřek.

Že to není utopie, navíc dokazuje i potenciální instalační výkon českých firem. Raylyst odhaduje potenciál instalací, které by mohly ještě letos vyrůst v Česku, na 1100 až 1300 MWP. Česko totiž patří v oblasti fotovoltaiky ke státům s velmi silnou sítí dodavatelů. Kvalitní elektrárny tu tak mohou vznikat rychleji a levněji, navíc s vyšší spolehlivostí než u sousedů.