Intersolar Živě (1.): Konec éry tradičních fotovoltaických elektráren?

Solární energetiku čeká v následujících letech megaboom. Končí ale éra tradičních velkých (utilitních) pozemních fotovoltaických elektráren, jako tomu bylo doposud. Tato 2 témata rezonovala včera při zahájení konference na počátku veletrhu Intersolar v Mnichově, kde se dnes také zahájí jeho výstavní část.

Zdroj: SolarPower Europe

 

 


Redakce portálu www.solarninoivnky.cz Vám přináší sérii živých reportáží z veletrhu Intersolar. V první částí popisuje probíhající změny v sektoru solární energetiky, které se brzy promítnou i v České republice.


1000 solárních Temelínů

SolarPower Europe (SPE) nebo-li Evrpská solární asociace včera na Intersolaru představila svůj aktuální report vývoje světové fotovoltaiky. V letošním roce analytici SPE očekávají, že bude na celém světě instalováno  402 GW nových fotovoltaických elektráren (FVE). Jedná se o 45% růst trhu oproti roku 2022, kdy se instalovalo 239 GW nových FVE.

Rok 2022 byl výjimečný i díky 118 GW nových střešních solárních instalací na celém světě. V podstatě to znamená, že za jediný rok přibylo 36 milionů domácností ve světě, které jsou napájeny solární energií.

Podle analýzy SPE byly rekordní fotovoltaické instalace v roce 2022 způsobeny pozoruhodným vývojem na trhu v Číně, která je nespornou světovou jedničkou již od roku 2015. Loni se zde postavilo během 1 roku stěží uvěřitelných  100 GW nových FVE.

V Evropě loni excelovalo Španělsko, které se stalo největším evropským trhem s výkonem 8,4 GW. Velkým skokanem roku 2022 se loni stalo Polsko, kde nově přibylo 3,9 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaice.

Na konci roku 2022 bylo ve světě instalováno celkem 1,2 TW výkonu ve fotovoltaice. Podle výhledu SPE do roku 2030 lze počítat s ročním přírůstkem nové instalované kapacity ve fotovoltaice ve výši 800 až 1000 GW ročně. V praxi to znamená až tisíc nových „solárních Temelínů“ ročně.

Zásadní změna

Světová solární energetika se prudce rozvíjí a již desátý rok po sobě láme rekordy v instalovaném výkonu. Ale zdaleka ne vše je „růžové“.

Na největších evropských trzích jako je Španělsko, Holandsko či Německo provozovatelé velkých FVE čelí tzv. „curtailmentu“, nebo-li vypínání elektráren v době jejich nadměrné výroby ze strany provozovatelů sítí. Další výzvou je stále častější výskyt negativních cen elektřiny na burze v době špiček.

Podle Stefana Müllera, COO, společnosti Enerparc AG, které je největším německou EPC společností, které do současnosti postavila více než 4000 MWp nových FVE, se bude muset zásadním způsobem změnit design  a také efektivita provozování nových velkých (utilitních) FVE. Při navrhování nových FVE bude nutné využívat ve větší míře trackerů a bifaciálních panelů. Povinnou součástí každé velké FVE se stane bateriový systém akumulace energie (BESS).

Díky využití BESS se bude moci prodávat solární energie na burze za vyšší ceny v ranních či večerních špičkách. Müller počítá, že v rámci O&M (tj. servis a údržba) se standardem u velkých FVE stanou drony, které budou v budoucnosti zcela autonomní.

Podle expertů, kteří včera  vystoupili se svými přednáškami na konferenci během Intersolaru, bude také nutné upravit legislativní rámec pro rozvoj evropské solární energetiky.  Pro další dynamický rozvoj sektoru solární energetiky  je  zapotřebí vyřešit některé klíčové problémy: omezená kapacita sítí a nedostatek flexibility nebo skladování vyrobené solární energie v BESS na úrovni sítě.