Útok na jadernou elektrárnu podtrhuje roli obnovitelných zdrojů jako svobodné a bezpečné alternativy pro Česko

• 07. 03. 2022
• Redakce

Náhrada za zemní plyn

Zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny do roku 2040 předpokládá dva roky starý Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Ve výrobě tepla předpokládá nárůst sice „jen” o 17 %, v případě teplárenství jde však o obrovské objemy zemního plynu. Zemní plyn by měl být také klíčovým palivem v připravované transformaci teplárenství, přechodu od uhlí. Přitom jak v teplárenství, tak v elektroenergetice lze zemní plyn nahrazovat obnovitelnými zdroji.

„Považuji za všestranně výhodné společně usilovat o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Naše komora proto nabídla ministerstvům expertízu ze všech sektorů obnovitelné energetiky,” dodal Chalupa.

Domácnosti mají téměř vždy levnější alternativu k vytápění plynem

„Kdo si koupí na vytápění plynový kotel místo tepelného čerpadla, kotle na pelety nebo kachlových kamen, neumí počítat. A nebo chce podpořit Putina. Žádný jiný důvod, řekl kdosi na twitteru. Naše modelové výpočty pro různé typy domácností to potvrzují,” uvedl Libor Soukup, prezident Cechu kamnářů ČR.

„Pokud si domácnost seniorů do svého staršího domu místo kotle na plyn pořídí tepelné čerpadlo, nebo kotel na pelety se solárním termickým systémem, ušetří ročně v řádu desítek tisíc korun. Porovnáváme celkové náklady na pořízení i provoz,” uvedl Jiří Kalina z Československé společnosti pro sluneční energii.

„Vyškrtnutí plynových kotlů z Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací dává nyní ještě větší smysl, než dřív. Není důvod dotovat domácnostem budoucí nejistotu,” uvedl Radek Červín, předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel.

„Alternativou k plynu je také centrální vytápění biomasou nebo bioplynem. Tepelná energie z těchto zdrojů je cenově velmi výhodná,” řekl Jan Habart, předseda CZ Biom.

2040: třetina elektřiny z větru?

Větrné elektrárny pokrývají v současné době zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.

Pro budoucí rozvoj větrné energetiky je naprosto klíčové sjednocení podmínek pro jejich vhodné umísťování v krajině a zefektivnění povolovacích procesů. Ty v Česku trvají v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu považován za zbytečně neobratný a byl důvodem zpomalení rozvoje větrných turbín v zemi.

„Roztříštěnost procesů a jejich pomalost odráží dosavadní odtažitý a pasivní přístup státní administrativy,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Úkolem pro novou vládu je uvést do praxe ustanovení z nového stavebního zákona a zajistit provázanost národních cílů v OZE do politik jednotlivých krajů. Bude potřeba přiměřeně a efektivně nastavit regulaci i v souvislosti s dalšími veřejnými zájmy v oblasti ochrany přírody a krajiny či ochranným pásmy vojenských radarů a letových koridorů.

Fotovoltaika povinně na nové budovy?

„Přišel čas zintenzivnit zapojování spotřebitelů do náhrady uhelných elektráren,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Stát intenzivně hledá náhradu za uhelné elektrárny. Velké a střední střešní fotovoltaiky se už s podporou státu dobře vyplácí.

Nastal proto čas postoupit o krok dál a zavést povinnost instalovat fotovoltaiku na střechy průmyslových, kancelářských, obchodních a dalších nerezidenčních budov, domnívají se zástupci Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) a Komory obnovitelných zdrojů energie. Podobně jako ve Francii, ve Vídni, v některých německých spolkových zemích a jinde.