Studie: Česko může do roku 2030 zvýšit podíl zelené energie na dvojnásobek oproti současnosti

• 13. 04. 2023
• Redakce

Zdroj: Amper Meteo 

Reálný cíl

V současné době je podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě ČR cca 17 %, přičemž naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy.

Za adekvátní příspěvek ČR ke klimaticko‐energetickým cílům EU považuje studie spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold podíl obnovitelné energie do roku 2030 v rozmezí 32–35 % a zároveň vykresluje podrobný scénář, jak tohoto podílu dosáhnou

Do roku 2030 je Česko schopné zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti.

„Z naší studie vyplývá, že dokážeme do roku 2030 získávat z obnovitelných zdrojů celou třetinu naší spotřeby. K tomu nám pomohou úspory a biomasa, ale především rozvoj obnovitelné energie ze slunce a větru. Fotovoltaika zažívá v posledním roce velký rozmach. Jak ale ukazují naše data, je potřeba podobně nastartovat i rozvoj energie větrné,“ uvedl Jan Krčál z Fakt o klimatu.

Rozvoj solární a větrné energetiky je klíčový

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Podpora a rozvoj těchto zdrojů je v současnosti hlavním směrem transformace energetik také v ostatních zemích Evropy a jinde ve světě.

Vedle postupné změny energetického mixu v ČR jsou neméně důležitá i opatření ke zvýšení energetické účinnosti (hlavně „zateplování“, výrazně vyšší využití tepelných čerpadel a rozvoj elektromobility).

Využívání udržitelné biomasy, například dřevního a zemědělského odpadu, hraje v dalším rozvoji obnovitelné energie jen doplňkovou roli – jednoduše proto, že biomasa je a bude omezený zdroj.

Hlavními překážkami pro rychlý rozvoj energie z větru a slunce v Česku je podle Otýpkové vedle legislativy také dostupnost přenosové a distribuční infrastruktury. Přitom právě solární a větrná energie by měla podle studie ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie přispět nejvýrazněji.

Podíl je nyní asi 17 procent, naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy. Energie ze slunce a větru může podle studie do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelné energie v Česku o 6,2 procentního bodu.

Nutnost legislativních změn

Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let. V takovém prostředí není možné projít úspěšnou transformací. Česko potřebuje definovat „go‐to zóny“ pro rozvoj různých druhů OZE. Snadnější alternativou „go‐to zón“ je promítnout cíle pro větrnou energetiku do národní úrovně územního plánování.

„Čekají na nás ale další úkoly – vláda si musí stanovit ambiciózní cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů ve svých strategických dokumentech. K jeho naplnění budou potřeba další legislativní změny – otevření energetického trhu novým hráčům a zavedení chytrých řešení v měření i optimalizaci spotřeby a výroby,“ dodala Laura Otýpková z Frank Bold.

Krčál i další spoluautorka studie Laura Otýpková z Frank Bold poukázali na to, že invaze Ruska na Ukrajinu posílila tlak na transformaci evropské energetiky k ekologickým zdrojům a také snahy Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů. Legislativa v Česku už podle Otýpkové usnadnila pořízení solárních elektráren na střechy domů.

Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci. Tomu odpovídají i zákony, které zatím vůbec neznají některé moderní instituty, jež jsou pro energetickou transformaci potřebné.

POdle expertů Česko potřebuje rychle transponovat tzv. Zimní balíček evropských předpisů a umožnit vznik energetických společenství a vhodných podmínek pro akumulaci a agregaci. Je třeba urychlit roll‐out chytrého měření a všem účastníkům na trhu zajistit rovný přístup k datům.

Dva hlavní závěry

Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny.

Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. V dalších etapách dekarbonizace pak budou tyto fosilní zdroje postupně nahrazovány zdroji nízkoemisními (např. efektivní kogenerací z biomasy), elektřina ze slunce a větru se bude více ukládat do baterií a klíčový bude též strategický rozvoj flexibility spotřeby.

S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky. Z dlouhodobého hlediska je proto zásadní významně rozvíjet také větrnou energetiku, která bude tímto jevem trpět méně.