Písek ze Sahary snížil výkon fotovoltaik v Česku a zdražil energii

• 08. 04. 2024
• Redakce

Pokles výkonnosti

Oproti predikci, které předpokládaly vesměs slunečné počasí, byla výroba fotovoltaických elektráren v Česku nižší o zhruba 900 megawattů o velikonoční neděli. Podobný průběh se opakoval i o minulém víkendu

Kvůli blokování slunečních paprsků byla výroba z fotovoltaických panelů výrazně nižší, než se původně čekalo. Písečná anomálie ukázala, jak je současná solární energetika závislá na ozáření a jak klíčová je předpověď počasí.

Příval písku ze Sahary způsobuje zákal atmosféry, takže přes něj prosvítá méně slunečných paprsků, a tedy je snížena výroba fotovoltaiky. Horším, ale dost častým případem je, že se vytvoří hustší vysoká oblačnost, která tlumí ještě více výrobu. Třetí vliv je sesedání prachu na panely, které jsou pak „zašpiněné“ a snižuje se jim účinnost.

Příval písku a prachu nad Evropou se projevil i ve výrobě fotovoltaik nejen v Česku, ale také v zemích, které jsou na tomto zdroji více závislé. Citelně poklesla například v Německu či Itálii.

Během velikonoční neděle právě nepříznivá oblačnost a výroba fotovoltaiky byla v Česku rázem ani ne poloviční, než se původně předpovídalo. V jiných zemí Evropy byly dopady ještě výraznější s tím, jak mají větší podíl fotovoltaiky.

Zdražení elektřiny

„Příval písku ze Sahary se také projevil i v obchodování, elektřina na sobotní odpoledne o Velikonocích se den dopředu prodávala za hodnoty blízké nule. Přímo v sobotu ji pak obchodníci dokupovali i za 28 korun za kilowatthodinu,“ komentoval situaci analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl.

Amper Meteo je jedna ze společností, která se orientuje na předpověď počasí právě pro potřeby energetiky. Přesná data jsou cenná pro všechny obchodníky. Jen s nimi se dá co nejpřesněji předpovídat výroba větrných a fotovoltaichých elektráren a tím i potřeba dalších zdrojů. Zároveň se podle předpovědí teploty ale i počasí obecně odhaduje vývoj spotřeby.

Data z energetické burzy ukazují, že třeba v sobotu se dokupovalo nezvyklé množství elektřiny a to za vyšší ceny, než se obchodovala den předem. Vliv byl znát i například v neděli odpoledne.

K tomu se přidává i to, že menší výrobu zaznamenaly i domácnosti s fotovoltaikou na střechách, a o to více mohly nečekaně odebírat ze sítě. Meterologové snižovali predikce den předem a pak i během dne na nejbližší hodiny, aby obchodníci ještě měli čas zareagovat.

Situaci nakonec vyřešil operátor přenosové soustavy ČEPS, který musel zajistit rovnováhu sítě, i pokud je výroba nakonec nečekaně nižší. V sobotu v takovém případě platila až 28 korun za každou nově zajištěnou kilowatthodinu elektřiny.

Rostoucí vliv fotovoltaik na ceny elektřiny

Asi největší „výzvou“ pro provoz solárních elektráren bývá tvorba inverzní nízké oblačnosti a mlh. S tím modely počasí také neumí příliš dobře pracovat. Díky tomu pak vznikají větší rozdíly mezi predikcí a skutečností.

Další problém je v letních měsících, kdy po poledni vzniká kupovitá oblačnost, která často může přerůst do větších bouřek. Ta vzniká ve velmi krátkém čase a také brzo zaniká. To způsobuje velkou rozkolísanost výroby fotovoltaik a tím pádem i horší predikovatelnost i na nejbližší hodiny.

Během zimy sice výkony fotovoltaik nejsou veliké, ale zde se musí správný predikční model vypořádat se sněhem na panelech. Jsou situace, kdy je sice jasná obloha, ale na panelech leží 20 cm sněhu a nevyrábí vůbec. A do toho se díky slunci během dne postupně sníh rozpouští, takže výroba postupně nabíhá.

Fotovoltaické panely v Evropě v poslední době rychle přibývají a letošní výroba podle dostupných dat překonává tu loňskou. Kvůli tomu přibývá i dní s nízkými nebo dokonce zápornými cenami. Týká se to hlavně hodin kolem poledne během volných dní. Tyto období přebytků a tedy velmi velné elektřiny ale mají i svou odvrácenou tvář a to jsou ceny v ranní a odpolední špičce. Ty naopak rostou.

Rozdíly mezi nejdražší a nejlevnější elektřinou během dne se tak zvyšují. Tento efekt se nazývá podle tvaru křivky kaňon nebo kachna a dokud nepřijdou funkční a dostupné úložiště energie, bude se prohlubovat. Už příští rok má být v Evropě tolik fotovoltaik, že  by mohly za ideálních podmínek pokrýt celou spotřebu kontinentu. Každý výkyv slunečního svitu tak bude mít výrazný dopad do fungování sítě jako celku.