Ministr Jurečka: Investice do fotovoltaiky jsou nejlepším receptem proti zdražování energie

Ruský útok na Ukrajinu jasně odkryl příliš velkou závislost EU na ruském zemním plynu či ropě.  Podle expertů je nejlepším řešením urychlená výstavba nových obnovitelných zdrojů energie (OZE), důraz na energetické úspory a rozvoj elektromobility. Jedině tak se můžeme brzy vymanit z této „nezdravé závislosti“ na fosilních palivech.

Zdroj: KDU-ČSL

Předčasný konec Green Dealu?

Evropská komise (EK) má příští týden vypracovat strategii zaměřenou na snížení závislosti na největším dodavateli plynu do Evropy, kterým je Rusko. Německo již kvůli invazi přehodnotilo svou energetickou politiku s důrazem na vyšší rozvoj OZE, které mají být dominantním zdrojem energie již do roku 2035.

Také mnozí další evropští ministři vyzvali k urychlení projektů, které mohou snížit závislost na ruských fosilních palivech. V této souvislosti je velmi předčasné souhlasit s tezí „Grean Deal is dead,“ jak nedávno napsal na Twitter například bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec.

Energetická krize, kterou nedávno umocnila ruská invaze na Ukrajinu,  opravdu může znamenat přibrzdění  realizace Green Dealu na několik let. V této době asi Evropa bude opět pálit víc uhlí, spoléhat víc na jádro a také snižovat spotřebu. Celá situace, ale podtrhuje nutnost urychlit přechod energetiky na vlastní zdroje, které nejsou závislé na dovozu plynu či ropy z nestabilních zemí jako je Rusko. 

Posílení energetické proměny

Green Deal nebo-li „Zelená dohoda“ představuje plán Evropské unie, jak dosáhnout do roku 2050 ve výsledku nulových emisí skleníkových plynů. Zezelenat mají prakticky všechny sektory od dopravy přes energetiku až po zemědělství. EU tak chce splnit své klimatické závazky a zastavit oteplování planety.

„Green Deal je strategický rámec. Jeho zelená větev se rozhodně posílí. Obnovitelné zdroje jsou domácí a extrémně bezpečné,“ říká i šéf strategie ČEZ Pavel Řežábek v komentáři pro deník Hospodářské noviny (HN). Větší investice do vlastních, hlavně zelených zdrojů, které by měly nahradit ruský plyn, plánuje i Brusel.

Putinova invaze tak donutila unijní země přehodnotit svou národní energetickou politiku. Nejlepším příkladem je Německo, které tento týdne uspíšilo své plány v oblasti energetické proměny země (tj. Energiewende) s tím, že chce mít veškerou svou elektřinu z OZE nejpozději do roku 2035.

Díky Putinově agresi se již brzy z energetiky se stane imperativ nejen pro českou, ale i evropskou politiku. Česko ani Evropa již nesmí být závislé na dodávkách plynu či ropy z Ruska. A proto každý litr benzinu z ruské ropy, který nahradíme elektřinou v automobilech nebo vodíkem, je dobrý.

Na řadě je Česko

„Z dlouhodobého výhledu, tedy když se podíváme na roky 2030 nebo 2050, kam Zelená dohoda cílí, tak naopak ten tlak na odchod od fosilních paliv ještě posílí,“ říká  ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek pro deník HN.

„Budeme muset některé věci přehodnotit. Jako Česká republika budeme muset velmi rychle a rozsáhle investovat do obnovitelných zdrojů, podpořit diverzifikaci dovozu fosilních paliv z jiných oblastí než z Ruska a musíme vést vážnou debatu o strategickém řízení zásobování plynu v České republice,“ dodává Bek.

Vrcholní čeští politici,  jako je třeba vicepremiér Marian Jurečka, vyzývají k ukončení závislosti na fosilních palivech z Ruska. V této souvislosti názory, které věští “smrt Evropské zelené dohodě”, nedávají žádný smysl.

Zde je třeba vyzdvihnout pohled ministra práce a sociálních věcí  Mariana Jurečky (KDU- ČSL), který vidí smysl především v dlouhodobém řešení, kde nejvíce dávají smysl investice do energetických úspor. „Tedy do budování vlastního energetického zázemí typu fotovoltaiky, tepelného čerpadla a podobně, jelikož zvýšené ceny energií mohou přetrvávat delší období.“

„Chci aby fotovoltaika, tepelné čerpadlo, zateplený dům a vyměněná okna nebyla výsada bohatých či střední třídy. Ale aby si na to sáhli i ti, kteří si dnes o příspěvek na bydlení žádají,“  zdůrazňuje Jurečka.

V současné době, kdy MPO pracuje na nové energetické koncepci, je nutné pro Česko větší důraz na vlastní OZE, jejichž rozvoj se musí urychlit. Potřebný impuls mohou přinést dotace z Modernizačního fondu nebo Nové zelená úsporám,  které se spustily minulý rok pro nové fotovoltaické elektrárny.

Pro stát by bylo žádoucí podpořit rozvoj fotovoltaiky po legislativní stránce, kde je nutno zejména odbourat složité povolovací proces pro nové fotovoltaické elektrárny a další OZE. Při dobře nastaveném legislativním rámci pro PPA smlouvy (dodávky energie z OZE pro konečné zákazníky) při současných cenách elektřiny na burzách se už velká část projektů zaplatí i bez subvencí.