Konec fámy: Proč v lednu OZE nezpůsobily blackout v Evropě?

Sdružení provozovatelů přenosových sítích ENTSO-E v závěrečné zprávě potvrdilo, že incident z letošního 8. ledna nezpůsobily obnovitelné zdroje. Došlo tak konečně k vyvrácení mýtů, který se dostal i do pozornosti mnohých českých mainstreamových médií.

Zdroj: ENTSO-E

Mediální kachna

Na začátku letošního roku došlo k jedné z nejvážnějších události v evropské rozvodné soustavě za poslední roky. V pátek 8. ledna brzy odpoledne jsme se poprvé po dlouhých letech ocitli relativně blízko velkému výpadku dodávek elektřiny ve významné části Evropy. Na více než hodinu se od evropské sítě oddělila soustava jihovýchodní Evropy.

S tvrzením, že jde o malou předzvěst budoucího vývoje, a že bude hůře, přišly například rakouské energetické firmy Wien Energie a EVN. Podle nich se blackoutu neboli rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny podařilo zabránit jen těsně. Jejich prohlášení uvádělo, že s růstem podílu nepředvídatelných obnovitelných zdrojů takových událostí bude přibývat a riziko poroste.

Událost vzbudila zájem médií a veřejnosti až zpětně, v danou chvíli si ji všiml málokdo mimo obor. Ale brzy poté se v Česku objevily hlasy, podle kterých byla minimálně do určité míry důsledkem rozvoje obnovitelných zdrojů

Co se vlastně přihodilo?

Výpadek dodávek elektřiny z počátku letošního roku připomněl, že i přes dostatečně robustní zabezpečení přenosových soustav může dojít k nepředvídatelným situacím, které mohou ohrozit dodávky elektřiny a vést až k blackoutu. Přestože k blackoutu jako takovému nedošlo, došlo na více než hodinu k rozdělení synchronní zóny na dvě.

„K prvotní události, která způsobila odpojení soustavy dne 8. ledna 2021, došlo v chorvatské rozvodně Ernestinovo. Výroba konvenčních elektráren a obnovitelných zdrojů energie v oblasti oddělení soustavy odpovídala plánované výrobě a nedošlo k neplánované nedostupnosti výrobních zdrojů
,“ uvádí zpráva ENTSO-E.

Poruchu způsobilo rozpojení dvou přípojnic nadproudovou ochranou v chorvatské rozvodně Ernestinovo. V rozvodně se rozpojilo jedno z připojených 400kilovoltových vedení. Přebytečná energie začala automaticky proudit do dalších vedení, která nápor ovšem také neunesla. Porucha se tak šířila dál. Kaskáda selhání se šířila, jak ochranné prvky jednotlivých systémům automaticky odpojovala jedno vedení za druhým. Nakonec vznikly v Evropě dva obří energetické „ostrovy“, dvě obří, na sobě nezávislé soustavy.

Co zjistila komise?

Celou situaci důkladně analyzovala speciální komise ENTSO-E , jenž byla zřízena pro vyšetření příčin této mimořádné situace. V červenci pak  komise  zveřejnila závěrečnou zprávu o incidentu.

Závěrečná zpráva ENTSO-E potvrzuje, že na vině nebyla vysoká výroba elektřiny v obnovitelných zdrojích nebo nedostatečná výkonová přiměřenost. Podrobná analýza dále ukázala, že důvodem byly enormní toky výkonu napříč Evropou a nízké rezervy pro udržení stability.

ENTSO-E zdůrazňuje, že s dalším rozvojem společného evropského trhu s elektřinou budou tyto situace častější a budou nabírat na intenzitě. Provozovatelé přenosových soustav by proto měli být dostatečně připravení a provozované soustavy měly mít dostatečné zálohy pro řešení obdobných situací.

Dopady byly s ohledem na závažnost incidentu relativně malé – kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti, byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.