Je novela LEX OZE 2 revolucí, či spíše evolucí pro komuinitní energetiku?

• 08. 12. 2023
• Redakce

Klíčové změny

Novela konečně zakotvuje rozvoj komunitní energetiky v české legislativě a otevírá cestu jejímu rozvoji v ČR.  Dlouho očekávaný zákon dá lidem, firmám či organizacím možnost vyrábět a spotřebovávat energii na místě, navíc ekologičtějším způsobem. Také zmírní tlak na růst cen.

V praxi bude komunitní sdílení vypadat podobně jako v zahraničí – pokud například obec bude mít na střeše úřadu či školy nainstalované solární panely, bude moci energii z nich vyrobenou sdílet také s několika dalšími domy nebo ji použít v jiných částech obce, například na sportovištích či hospodářských objektech. Podobně to bude platit i o fotovoltaice umístěné na obytných domech s byty.

Součástí úpravy je i výrazné snížení byrokracie spjaté s využitím energií z obnovitelných zdrojů a zavedení rozsáhlé digitalizace. S mnohem vyšší mírou decentralizované energetiky bude totiž spjato i velké množství dat o výrobě a spotřebě v reálném čase, a to i mezi různými provozovateli distribučních soustav. K tomu bude sloužit Energetické datové centrum, jež se bude průběžně spouštět.

LEX OZE 2 má šanci zásadně zlepšit českou energetiku – decentralizovat a demokratizovat výrobu elektřiny a usnadnit její sdílení v rámci energetických komunit. Díky tomu můžou z výroby energie profitovat i obce a domácnosti. Novelu bude nyní schvalovat Senát. Účinný může být zákon od 1. 1. 2024. 

Novela energetického zákona přinese zakládání energetických společenství i možnosti sdílení energií mezi více odběrnými místy. „To je klíčový dílek, který dlouho chyběl k tomu, aby byl u nás potenciál obnovitelných zdrojů využít naplno,“ uvedl pirátský náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák, který změnu dlouhodobě prosazoval.Hlavním účelem takových společenství či komunit není primárně vytvářet zisk, ale poskytovat přínos svým členům. Komunitní energetika tak přináší občanům úspory v podobě levnější energie, kterou sami vyrobí v rámci společenství. Stane se tak jedním z nástrojů, jak zvýšit energetickou nezávislost domácností, samospráv i malých podniků a především tak zmírnit dopady vysokých cen energie.

Boom komunitní energetiky?

“Příští rok můžeme očekávat boom komunitní energetiky – zákon je připravený kvalitně a navíc je nyní téměř jisté, že bude schválen do konce roku. Od ledna tak budou moci vznikat energetická společenství a od července potom mohou začít sdílet elektřinu,” říká Laura Otýpková, právnička a expertka na energetické právo Frank Bold.

Nový zákon sice klade desítky překážek, ale nabízí i tisíce příležitostí. Češi mají velké nadání pro společné neziskové aktivity. Do roku 2030 by díky zákonu a aktivitě občanů v Česku mohla být do nějaké formy komunitní energetiky zapojena až třetina obcí a polovina občanů,“ říká Jiří Krist, předseda ENERKOM Opavsko, z. s. a člen rady UKEN.

Občanům, menším obcím a malým podnikatelům se velmi usnadní přístup k lokálně vyrobené energii, zvýší se podíl obnovitelných zdrojů na celkovém mixu, sníží se závislost na fosilních palivech. Zákon významně posílí decentralizaci zdrojů, která je klíčová pro energetickou bezpečnost. Také přispěje k ochraně naší planety pro budoucí generace,” uvedla pirátská poslankyně Klára Kocmanová.

Kritické připomínky

Experti se shodují, že přijetí LEX OZE 2 bude dalším výrazným impulsem k rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Nicméně, předloha má v sobě několik sporných pasáží.

„Jestli nějaké opatření dokáže stabilizovat a snižovat ceny elektřiny, tak to bude akumulace energie a agregace flexibility. A na ně se ještě v zákoně nedostalo. Je k zamyšlení, že před seriózními nástroji dá legislativa přednost mediálnímu hype,“komentuje přijetí LEX OZE 2, právní expert Pavel Douha, partner advokátní kanceláře DouchaŠikola Advokáti.

Podle Douchy se mediální pozornost v rámci LEX OZE 2 soustředila především na pravidla tzv. komunitní energetiky, jejíž využitelnost bude minimálně první dva roky fungování svázána velmi omezujícími podmínkami.

Nicméně, sdílení elektřiny v komunitách bude limitovat skutečnost, že každý, kdo bude odebírat sdílenou elektřinu, bude povinen zaplatit celou regulovanou složku její ceny, včetně distribučních poplatků a poplatků za obnovitelné zdroje, jakoby ji nakoupil od obchodníka. V praxi se tedy ušetří přibližně jen polovinu celkových nákladů na elektřinu.

„Dále je třeba připomenout, že sdílet lze elektřinu pouze v okamžiku, kdy výrobna vyrábí a odběrné místo spotřebovává. Pokud není v daném okamžiku odběr, nespotřebovaný přebytek se prodá obchodníkovi, stejně jako je tomu dnes,“ doplňuje Doucha.

Výše zmíněné faktory významně limitují úsporu, kterou si obce a občané slibují od sdílení. „V LEZ OZE 2 jsme se bohužel neinspirovali například rakouským modelem, který zvýhodňuje výrobu a spotřebu na jedné napěťové úrovni téže části distribuční soustavy. Například při výrobě a spotřebě na téže NN lince lze vedle bezplatného sdílení silové elektřiny realizovat i úsporu na distribučních poplatcích ve výši skoro 70 %,“ uzavírá Doucha.

Nutnost LEX OZE 3

Navzdory legislativním nedostatkům v LEX OZE 2 je nutné v každém případě její schválení přivítat. Novelu však nelze považovat za „revoluci“, ale spíše o evoluci v oblasti energetiky.

Pro dobré fungování komunitní energetiky budou potřeba ještě další kroky. Jedná se zejména o rychlé založení Energetického datového centra a vhodné nastavení podmínek pro registraci a sdílení. Podmínky bude mít na starosti Energetický regulační úřad.

Zejména je však nutné rychle přistoupit k důslednějším změnám v energetice jako je legislativní zakotvení  rozvoje akumulace, flexibility a agregace energie, které stále zůstávají v „legislativním vakuu“. Proto je nutné brzy schválit novelu energetického zákona LEX OZE 3 na počátku roku 2024.