Havlíček (MPO): Sněmovna schválila legislativní paskvil, který nyní Senát v oblasti IRR napravil

• 20. 08. 2021
• Redakce

Náprava nezvládnutého solárního boomu

„NZPOZE je jeden z nejvíce skloňovaných zákonů posledních let a navazuje bohužel na tu situaci, kterou se pokoušíme napravit, kdy selhala sněmovna v letech 2009-2010, zejména tedy v roce 2010, kdy se umožnila se podpora, která nás bude stát téměř 600 miliard korun, opakuji – 600 miliard korun, pro fotovoltaiky, které vyrobí 2,6 % elektrické energie,“ pronesl ve svém projevu Havlíček.

„V tuto chvíli by to mělo být z mého pohledu méně o tom ukazovat na viníky, a myslím, že všichni je známe a víme, ale je třeba udělat tlustou čáru za tím, co nastalo, a podpořit dále obnovitelné zdroje, které považujeme za zcela zásadní pro to, abychom energetický mix udrželi,“ dodal Havlíček.

Další podpora OZE

Podle Havlíčka je zřetelné, že Česko směřuje nejdříve k nízkoemisním, později k bezemisním zdrojům, což je ta správná cesta.

„Obnovitelné zdroje musíme podporovat s rozvahou, musíme je podporovat zejména na investiční úrovni, některé z nich pochopitelně i na té provozní úrovni. A musíme je podporovat tak, abychom ty stamiliardy korun, které tam budeme dávat, skutečně překlopili do toho, co potřebujeme, a to je do podílu na výrobě elektrické energie,“ zdůraznil Havlíček.

Zmatky ve sněmovně kvůli IRR

Po zmatcích ve třetím čtení Sněmovna v polovině července v rámci NZPOZE schválila „legislativní paskvil“, která trestá solárníky zvýšením solární daně a současně velmi přísným IRR ve výši 6,3 % pro kontrolu překompenzace.

„Já si velmi vážím toho, že se na jednání podvýboru a výboru Senátu se skutečně deklarovala snaha upravit tuto novelu zákona pozměňovacími návrhy, aby byla průchozí v Poslanecké sněmovně. A je třeba objektivně říct, že Poslanecká sněmovna, když to řeknu s nadsázkou, velmi zazmatkovala v tom schvalování tohoto zákona. A z mého úhlu pohledu zcela nepochopitelně odsouhlasila ten finální závěr, který nedělá tlustou čáru za podporou obnovitelných zdrojů, ale do značné míry by likvidoval i ty, kteří docela férově investovali v době následující,“ řekl Havlíček.

„Od počátku jsme říkali jednu zásadní věc, a to je to, že MPO a vláda navrhly takzvané vnitřní výnosové procento, to je to IRR, to velmi diskutované, pro fotovoltaiku na úrovni 6,3 procenta. V průběhu dalších měsíců na bázi, myslím si, docela korektní diskuse jsme dospěli ke kompromisnímu řešení, a to takovému, že se to nahradí 10% sazbou takzvané solární daně a že posuneme tu hranici z 6,3 % do rozpětí 8,4-10,6 %. A to právě z toho důvodu, aby ti, kteří prostě nainvestovali do těch zdrojů v rámci překupů, nebyli takzvaně drceni tou nízkou sazbou 6,3 %,“ dodal Havlíček.

„Můžeme diskutovat o tom, jestli ta sazba 6,3 % je dostačující, není dostačující. Vzali jsme v úvahu úrokové sazby bank v té době, vzali jsme v úvahu dobu, ekvitu, kterou se přispívalo na to financování. A myslím si, že to byla docela rozumná dohoda. Ještě jednou – 10 % solární daň a rozpětí 8,4-10,6 % na všechny obnovitelné zdroje. Podotýkám na všechny obnovitelné zdroje,“ zdůraznil Havlíček.

Co způsobilo pochybení ve Sněmovně?

Ve svém projevu se Havlíček dále vyjádřil k důvodům pochybení ve Sněmovně ohledně neplánovaného zvýšení IRR oproti původní dohodě.

„To, co nastalo, ten veletoč v rámci schvalování, si myslím, že vejde do dějin Poslanecké sněmovny. Já jsem to úplně nepochopil, protože zejména tedy část trojkoalice shodila svůj vlastní návrh, který sněmovna odsouhlasila, a novým hlasováním, pod snahou tedy docílit vyššího výnosového procenta, bohužel shodila úplně vše. Takže výsledek je taby to dkový, že kdyneska bylo takto schváleno, tak by to poškodilo úplně všechny,“ konstatoval Havlíček.

„Proto jsem rád, že Senát toto uchopil, podle mého názoru, v zásadě a věcně správně, že je snaha tento renonc poopravit a že se navrhuje to rozpětí, tak jak bylo navrženo Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ve finále ale musím říct, tak jak bylo navrženo i těmi dotyčnými stranami, které to ale následně zase neodsouhlasily,“ uzavřel Havlíček.

Co Havlíček nechce akceptovat?

Při jednání v Senátu během schvalování NZPOZE Havlíček odmítal zavedení aukcí pro fotovoltaické elektrárny (FVE), ale nakonec toto Senát v pozměňovacím návrhu prosadil.

„Jak jsem již několikrát vyjádřil, tak provozní podporu formou aukcí pro nové FVE, a bavíme se o provozní podpoře, ne o investiční podpoře,  v řádu stamiliard korun nepovažuji to za správné. A rozvoj uvedených zdrojů lze, podle našich názorů, prosazovat těmi investičními dotacemi. Nicméně nechceme vylívat dítě i s vaničkou a jsme připraveni a jsem připraven z důvodů určité průchodnosti zaujmout neutrální stanovisko,“ řekl Havlíček.

„Zcela zásadně fakt ale nemůžu souhlasit s pozměňovákem, který by byl v rámci takzvaných elektráren nainstalovaných v roce 2011. Jinými slovy, abych to teď ještě dokreslil, je zde snaha, aby se podpora dala i těm, kteří neskončili v tom roce 2010, ale byli schváleni v roce 2010, ale nainstalováni v roce 2011,“ sdělil Havlíček.

V případě poskytnutí plné podpory FVE instalovaným až  v roce 2011 by podle Havlíčka způsobilo paradoxní situaci. „ Místo abychom udělali čáru za minulostí, tak bychom vlastně pustili na ten dvorek ještě ty, kteří to následně instalovali. A tady nemůžu ani souhlasit s tím, že by se řeklo třeba jenom ti, kteří to mají od března do dubna atd. Okamžitě by tady byly prostě soudní spory s tím, že by to bylo, proč ne prostě do konce roku 2011,“ upřesnil Havlíček.

„Já rozumím té podstatě a tomu smýšlení, to zase musím říct, že chápu to, že to třeba pro ty, kteří už to měli hotové, není úplně zcela spravedlivé, to beru, tenhle ten argument. Jenže bohužel v tom systému celé té nespravedlnosti prostě tam proběhla taková řada věcí a aktů, že i toto není možné při tuto chvíli přijmout, protože byl by to obrovský precedent, který bychom bohužel nebyli schopni právně ustát,“ uzavřel Havlíček.