Stát napadl verdikt arbitrážního soudu kvůli poškozené investici Natland do solární elektrárny v Česku
Napadený nález
Rozhodčí tribunál se sídlem v Ženevě vydal 15. prosince 2023 konečný nález v mezinárodní investiční arbitráži, ve které se společnosti ze skupiny Natland v žalobě z roku 2013 domáhaly, aby jim ČR zaplatila 2,21 miliard Kč.
Již v prosinci 2017 tribunál shledal, že ČR porušila mezinárodní dohody o ochraně a podpoře investic, nicméně v nálezu z roku 2017 nedospěl k vyčíslení náhrady škody. Určením její výše se zabývala zbývající fáze řízení.
V té se Ministerstvu financí podařilo dosáhnout podstatného snížení žalované sumy. Tribunál nařídil České republice zaplatit žalobcům zhruba 350 miliónů korun, tzn. ke dni vydání konečného nálezu pouze 15,8 % ze sumy původně nárokované žalobci, dále většinu nákladů žalobců na právní zastoupení a náklady řízení.
Ministerstvo financí společně se svými právními zástupci z advokátní kanceláře Arnold & Porter Kaye Scholer LLP dospělo k závěru, že je na místě podat návrh na zrušení tohoto nálezu.
Porušení záruky stability investic
V případě arbitráže zahájené společnostmi ze skupiny Natland tribunál v nálezu z prosince 2017 uznal, že ČR zavedením tzv. solárního odvodu pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 porušila záruku stability uvedenou v zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a tím i standard spravedlivého a rovného zacházení uvedený v Energetické chartě a Dohodách a ochraně investic mezi ČR a Kyprem a ČR a Nizozemskem.
Tribunál naopak uznal argumentaci ČR, že zrušení osvobození příjmů z provozu zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů od daně z příjmů a úpravy doby odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření nepředstavují porušení mezinárodních dohod o ochraně a podpoře investic.
V nyní ukončené části arbitrážního řízení tribunál zohlednil námitku ČR, že při stanovení výše náhrady škody musí být respektována pravidla EU upravující poskytnutí veřejné podpory a pro stanovení výše náhrady škody následně provedl samostatnou aplikaci těchto pravidel.
Předmětem investiční arbitráže byla legislativní opatření přijatá v roce 2010, kdy byly zrušeny pobídky, které mimo jiné vedly ke skokovému nárůstu počtu solárních elektráren. Následkem toho bylo proti ČR zahájeno sedm arbitrážních řízení s investory do solární energie, z nichž šest ČR již dříve s konečnou platností vyhrála.
Stát má zatím navrch
V důsledku nezvládnutého solárního boomu byla do roku 2013 uvalena na velké fotovoltaické elektrárny solární daň ve výši 26 procent a po roce 2013 ve výši 10 procent pro elektrárny postavené v roce 2010.
Solární daň zavedla Nečasova vláda ve snaze omezit dopady solárního boomu z let 2009 a 2010. Tehdy se kvůli rapidnímu poklesu cen fotovoltaických panelů a zároveň špatně nastavené dotační legislativě snížila doba návratnosti solárního projektu z plánovaných 15 let zhruba na polovinu.
Solárníci se proti zásahu státu začali později bránit pomocí soudních pří a mezinárodních arbitráží. Od roku 2013 skupina investorů do solární energetiky zažalovala stát kvůli solární dani u arbitrážních soudů. Drtivá většina (6 se 7) arbitráži skončila nedávnou prohrou solárních investorů. Poslední arbitráž ze strany Natland proti českému státu zatím stále nebyla uzavřena.