Myslí to vláda vážně s osekáním provozní podpory pro soláry z doby boomu?

• 14. 06. 2023
• Redakce

Velmi sporný návrh

Při kontrole přiměřenosti podpory OZE před necelým rokem bylo prokázáno, , že odhlédneme-li od investičních dotací, nepobírají OZE nepřiměřenou podporu. V sektoru došlo k uklidnění a akcelerovala příprava nových projektů. Teď se ministr financí Stanjura rozhodl podporu pro jistotu rovnou zrušit,“ komentoval velmi sporný návrh Pavel Doucha, přední právní expert a  partner ve společnosti Doucha Šikola advokáti s.r.o.

Po prohlášení ministra Stanjury (ODS) ohledně zrušení provozní podpory pro desítky tisíc obnovitelných zdrojů energie z let 2006 až 2013 investoři znejistěli a avízují, že nebudou realizovat desítky nových „zelených projektů“. Pokud vláda zrušení podpory OZE prosadí, pak to bude mít fatální dopad na existující výrobce, ale také i  na banky, jež výstavbu čistých zdrojů před lety financovaly, a v konečném důsledku i na stabilitu celé energetiky, nejen obnovitelné.

Kolem návrhu na osekání podpory panují v současnosti velké nejasnosti. Jediné co vláda potvrdila, je skutečnost, že by se to mělo týkat jen provozních dotací z minulosti, nikoliv v současnosti vyplácených investičních podpor třeba pro malé instalace na střechách rodinných domů. 

Co na to banky a investoři?

Vláda prostřednictvím minstra financí Stanjury uvedla, by v rámci konsolidačního balíčku zrušila mj. dotace na solární elektrárny.  Zrušení dotace, která v souhrnu dělá až 18 miliard ročně, má padnout hlavně na soláry budované v době nechvalně známého solárního boomu z let 2009 až 2010.

Záměr vlády se rozhodně solárníkům nelíbí,  neboť každoročně inkasují na podpoře miliardy. Navíc, řada úvěrů na financování výstavby fotovoltaických elektráren z té doby ale stále není splacená. V zádech mají mocné pomocníky, konkrétně banky, které jim v minulosti půjčily.

„Úvěry na financování výstavby FVE (fotovoltaických elektráren) z let 2008 až 2010 nejsou v mnoha případech stále zcela splaceny. Bylo to dáno mimo jiné vysokými měrnými investičními náklady v těchto letech, kdy bylo obvykle potřeba financování poskytnout na období kolem 15 let, navíc s ohledem na charakter provozu a ekonomiky FVE musely být obvykle použity anuitní splátkové profily, kdy největší splátky jistiny gradují ke konci splatnosti,“ uvedl pro redakci SZ Byznys Patrik Madle, mluvčí ČSOB.

Pevné kramfleky

Další potíž, který může vládě celý záměr zkomplikovat spočívá v tom, že dotaci přislíbenou investorům zákonem není snadné dodatečně škrtnout. V parlamentu by se musel rychle schválit speciální zákon, který by ale znamenal protiústavní retroaktivní změnu pravidel. Což nepochybně vyvolá vlnu soudních sporů a mezinárodních arbitráží.

Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla si právě v dotacích na OZE musí vláda být extrémně jistá v kramflecích, jinak může ohrozit kredibilitu celého balíčku. Právě Hampl stojí za přípravou celého balíčku úsporných opatření na ozdravění státního rozpočtu.

Největší škrty by podle Národní rozpočtové rady měly přijít v dotacích na OZE. „Náš odhad se potvrdil. Vláda komunikovala ústy ministra Stanjury, že je připravena to udělat tak, že se tyto dotace nebudou platit vůbec. Tedy ne že je to přenos na konečné spotřebitele elektrické energie, ale že se nebudou platit vůbec a to i s rizikem soudů či arbitráží,“ komentoval Hampl pro portál echo24.cz.

„To znamená, že si vláda musí být jistá v kramflecích, že to udělat jde. Pokud ne, tak by nezbývalo, než hledat v jiném typu dotací ve stejném resortu anebo uvažovat o zpětném přenosu na koncového uživatele, u čehož ale věříme, že to nenastane, protože by to mělo dopady na kredibilitu toho balíčku, ale i na ceny elektrické energie. My jsme preventivní těleso, takže jsme na to preventivně upozornili,“ dodal Hampl.