Komise vytýčila 5 pilířů rozvoje průmyslu v rámci Green Dealu

• 12. 04. 2024
• Redakce

Další podpora pro Green Deal

Výkonný místopředseda EK pro Green Deal Maroš Šefčovič bude dále vést diskusi vedoucích představitelů EU na nadcházející Evropské radě, která se bude zabývat dalšími kroky, pokud jde o přechod Evropy na čistou energii.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla: „Zelená dohoda pro Evropu je a vždy byla evropskou strategií růstu. Čistý růst přináší našemu průmyslu reálné výhody a náš průmysl se k němu hlásí. V budoucí evropské ekonomice totiž konkurenceschopnost a udržitelnost půjdou ruku v ruce. Komise bude dále podporovat průmysl při budování adekvátního obchodního modelu pro dekarbonizované hospodářství.“

Jednoznačný zájem

Dialogů o čisté transformaci se dosud uskutečnilo devět. Průmysl a sociální partneři potvrdili, že mají jednoznačný zájem podílet se na utváření a plnění Zelené dohody pro Evropu. Sociální partneři zdůraznili, že je důležité zajistit sociální spravedlnost transformace a vytvářet kvalitní pracovní místa a že je zapotřebí více rozvíjet strukturovaný sociální dialog.

Dosavadní dialogy se zaměřily na vodík, energeticky náročná průmyslová odvětví, čisté technologie, energetickou infrastrukturu, kritické suroviny, bioekonomiku založenou na lesnictví, města, čistou mobilitu a ocelářství. 

Posílený průmyslový přístup: Základní a hlavní prvky

Středeční sdělení upozorňuje na několik klíčových základních prvků, které z dialogů vyplynuly a které by mohly podpořit posílený průmyslový přístup k naplnění Zelené dohody. Jsou jimi: účinný a zjednodušený regulační rámec, který by podnikům pomohl s prováděním transformace, opatření řešící ceny energií, moderní infrastruktura, snadnější přístup k financování a silnější jednotný trh v globálně konkurenčním prostředí. 

Komise bude s průmyslem a sociálními partnery prostřednictvím dialogů o čisté transformaci spolupracovat i nadále a je připravena zahájit s Radou a Parlamentem zevrubné diskuse o klíčových faktorech, které je třeba řešit.

Dosažení vytyčených cílů pomocí účinného provádění a zjednodušení

Evropská unie zajistila politický a regulační rámec k dosažení cílů pro rok 2030 a k udržení Evropy na cestě ke klimatické neutralitě a udržitelnému hospodářství do roku 2050. Tento jasný regulační rámec poskytuje všem zúčastněným stranám stabilitu a předvídatelnost.

V tuto chvíli, kdy už se pozornost obrací k realizaci, bude Komise poskytovat další vodítka, aby podpořila průmysl a členské státy při uplatňování unijní legislativy, a intenzivněji se zaměří na snižování zátěže.

Na specializované platformě také zveřejní soubor klíčových ukazatelů pro sledování a měření pokroku v oblasti ekologické transformace, konkurenceschopnosti ekonomiky EU a sociální transformace. Komise bude dále pomáhat průmyslu vybavovat zaměstnance dovednostmi, jež jsou pro transformaci zapotřebí, a bude pokračovat ve spolupráci s městy a regionálními a místními orgány.

Dostatek čisté energie a její cenová dostupnost

Členské státy by měly plně využívat aktualizovaného právního rámce, zejména směrnice o obnovitelných zdrojích energie, aby přínosy přechodu na čistou energii plynuly k průmyslu a občanům.

Účastníci dialogů zdůrazňovali, že klíčovou podmínkou pro urychlení dekarbonizace unijní ekonomiky a pro zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zejména pak jeho energeticky náročných odvětví, je zajištění dostatečných dodávek cenově dostupné energie s nulovými a nízkými emisemi uhlíku. Některá průmyslová a dopravní odvětví vyzývala k přijetí dalších inovativních, přechodných opatření, která by zajistila energii za nižší ceny a zároveň by výrobcům energie poskytla jistotu v podobě dlouhodobého odběru.

Průmysl rovněž vyzýval k vytvoření průmyslových klastrů, které propojí největší výrobní zařízení a uzly se zařízeními na výrobu s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, zařízeními na výrobu vodíku a obnovitelných a nízkouhlíkových paliv nebo infrastrukturou pro zachycování, ukládání, přepravu a využívání uhlíku.

Účastníci dialogů vyzývali členské státy, aby u energií, včetně elektřiny, přehodnotily výši daní a poplatků. V této souvislosti Komise připomíná, že v souladu s posledními závěry COP a návrhem Komise na přezkum směrnice o zdanění energie musí členské státy přijmout opatření ke zrušení dotací na fosilní paliva.

Moderní infrastruktura jako páteř průmyslu

Rozvoj infrastruktury pro přechod na čistou energii vyžaduje užší koordinaci mezi Komisí, členskými státy, místními a regionálními orgány, provozovateli sítí, průmyslovými subjekty, regulačními orgány a finančními institucemi.

Komise upraví stávající formáty tak, aby poskytla platformu pro pravidelnou a přímou spolupráci se všemi klíčovými aktéry se zaměřením na konkrétní infrastrukturní projekty. Požadavky na odolnost vztahující se na zadávání veřejných zakázek a aukce pomohou vytvořit poptávku po vybavení a součástech vyrobených v EU, které splňují vysoké standardy stanovené pro použití při budování infrastruktury.

Komise zváží podporu průmyslu při rozvoji normalizace pro kabely, potrubí a technologie nezbytné pro rozvoj energetické sítě.

Uvolnění finančních prostředků na transformaci

Soukromé investice dosud nejsou dostatečně mobilizovány, ale soukromý sektor bude v investování do přechodu na čistou energii i nadále hrát vedoucí úlohu.

Účastníci dialogů rovněž zdůrazňovali, že je třeba snížit náklady na získávání kapitálu, diverzifikovat možnosti financování pro podniky, navrhnout nové inovativní finanční nástroje a usnadnit přeshraniční investice. K zajištění kvalitnějších investic je zapotřebí silný rozpočet EU a v této souvislosti Komise prosazuje rychlý pokrok jak v otázce inovativních způsobů využívání veřejných prostředků k přilákání soukromých investic, tak v otázce navrhovaného vlastního zdroje ze systému EU pro obchodování s emisemi.

Celkově existuje naléhavá potřeba více koordinovat financování na úrovni EU, vytvářet úspory z rozsahu, zlepšit účinné přidělování zdrojů a využívat jednotný trh. Evropské orgány by měly posílit spolupráci s institucionálními aktéry s cílem mobilizovat soukromé financování. Komise by měla zintenzivnit dialog s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), mezinárodními finančními institucemi a soukromými bankami a zvýšit jejich politické zapojení. 

Příkladem slibných nástrojů financování zavedených pro účely transformace jsou využívání dodatečných příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi, Platforma strategických technologií pro Evropu a systémy „aukce jako služba“ podobné systému uplatňovanému v rámci Evropské vodíkové banky. Účastníci dialogu upozorňovali na výrazný nesoulad mezi významnými počátečními investičními náklady na budování infrastruktury a dostupnými finančními prostředky.

Posílení čistého jednotného trhu v globálně konkurenčním prostředí

Jednotný trh je největší výhodou EU, neboť poskytuje rozsah a podporuje vysokou úroveň norem i mimo Evropu. Na základě pozitivních zkušeností se společným nákupem plynu Komise zváží rozvoj sdružování poptávky a společného nakupování u dalších strategických komodit, zorganizování pilotního projektu pro vodík a zajištění společných nákupů kritických surovin.

Komise a členské státy by měly plně využívat politických nástrojů proti nekalé globální konkurenci, aby byly zajištěny rovné podmínky na vnitřním a celosvětovém trhu. Důležité je rovněž provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a zavedení globálnějšího stanovování cen uhlíku prostřednictvím posílené diplomacie.