IBG Česko hodlá vybudovat první recyklační linku pro lithiové baterie v Evropě

• 20. 12. 2022
• Redakce

Uzavřený cirkulární systém

Konkrétně jde o uzavřený cirkulární systém od uvedení na trh, přes druhotné využití, až po následnou recyklaci, který zatím nikde jinde v Evropě neexistuje. Společnost nyní do projektů, které zahrnují svoz, třídění, druhotné využití a recyklaci lithiových baterií, investovala kolem 50 milionů korun.

Projektová dokumentace recyklační linky by měla být hotová nejpozději na jaře příštího roku. U testovacího prototypu počítá společnost s recyklační kapacitou do objemu přibližně 200 tun ročně, ale plány má mnohem ambicióznější.

„V následujících letech se produkce průmyslových lithiových baterií začne výrazně zvyšovat, už teď je potřeba řešit nejen jejich ekologickou, ale také i finančně rentabilní recyklaci. V České republice podle registru vozidel v tuto chvíli jezdí přes 14 000 elektrických aut a do roku 2030 se počítá s nárustem až na 500 000 elektrických vozidel. To odpovídá zhruba 9,5 GWh v liion článcích,” říká Stanislav Cingroš z technologické firmy IBG Česko.

Druhý život baterií

Životnost baterií v elektromobilech činí maximálně deset let. Když je baterie vyjmuta z auta, a zůstatková kapacita se při měření pohybuje nad stanovenou hranicí, může být využita v takzvaném druhém životě. Při výrobě bateriových úložišť. Ty slouží k ukládání energie ze solárů nebo pro podporu výkonu distribuční sítě při výstavbě vysokovýkonných dobíjecích stanic.

První úložiště ze znovu použitých baterií, na jehož řešení jsme se v IBG Česko podíleli spolu se společností AERS, najdete na pražském Chodově. Tento HUB nabije až 12 aut zároveň a uložiště v něm slouží k podpoře e-mobility v době velkého provozu na dobíjecích stanicích

V rámci recyklace trakčních baterií dochází k odstrojení od obalu, který je složen převážně z plastu a hliníku, tato recyklace je už dnes standardem. U recyklace bateriových článků je cílem vytěžit jednotlivé materiály, včetně elektrolytu, který společnost IBG dokáže z baterií separovat.

Výsledky se pohybují dokonce nad limitem nařízení EU o recyklačních procesech, a to: 96 % pro kobalt, 99 % pro měď, 98 % pro lithium a 96 % pro nikl.

Spolupráce s dalšími partnery

„Zatím ekonomicky vyhodnocujeme, co bude produktem recyklace. Podle chystané legislativy EU se bude muset od roku 2030 do nově vyrobených baterií přimíchávat určité procento recyklátu jednotlivých prvků. Dává nám tedy větší smysl jednotlivé prvky oddělit, díky čemuž budeme moci lépe řešit potřeby odběratelů,“ dodává Cingroš.

Společnost se do projektu recyklační linky pro lithiové baterie pustila i proto, že tyto baterie generuje převážně z podstaty svého podnikání. Nebrání se však ani možnosti nabízet tuto službu v budoucnu i ostatním společnostem, kterým se buď nevyplatí stavět vlastní recyklační linku, nebo to není jejich předmětem podnikání, ale musí proces likvidace baterií řešit.

Může se například jednat o automobilky, kterým budou baterie vracet majitelé elektrických aut a nebude v jejich zájmu stavět vlastní recyklační centra.