Doporučujeme: Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levnou solární elektrárnu?

„Kvalitu fotovoltaických elektráren neradno podceňovat. Chyby se neodpouští a stejnosměrný proud má potenciál i zabíjet“, říká expert na fotovoltaiku Jan Mastný, Head of Global Sales, ve společnosti Studer Cables AG.

Zdroj: Studer Cables AG

Aspekty kvality FVE můžete s Janem Mastným diskutovat během konference Smart Energy Forum v Praze.

SN: Ve fotovoltaické branži působíte téměř 20 let. Jaké jsou podle Vás  3 typické chyby na fotovoltaických elektrárnách (FVE), které jste nejčastěji odhalil během Vaší kariéry?

Prvním a naprosto zásadním momentem je kvalifikovanost personálu. Firmy se (zdánlivě logicky) zaměřují na to, aby lidi naučili, jak správně montovat FVE, ale málokdy jim už řeknou, proč je ten postup jaký je, a jaké mohou být konsekvence při nedodržení postupu. Já na instalacích vídám stále ty stejné nešvary – chození po modulech, nošení panelů za kabely od j-boxu, používání nevhodných nástrojů k montáži, apod.

Vtip je ale v tom, že ty škody, které se napáchají odfláknutou instalací FVE se mnohdy projeví až po čase. Někdy je to dokonce i v řádu let. No a potom, když už není instalace krytá základní zárukou 24 měsíců, nebo (a to je taky vcelku časté) daný dodavatel ani neexistuje, to potom teprve začíná ten opravdový bolehlav.

K bodu 1 bych dal jeden takový „pod-bod“, a to je situace, kdy montážní firma vědomě osekává kontrolu kvality a nejrůznějšími způsoby obchází zásady správné montáže s motivací ušetřit náklady. Také se to děje, a firmy, které toto dělají, tak zpravidla hřeší na to, že se ty závady právě projevují až s velkým časovým odstupem a kvalita důkazního břemene tím pádem klesá.

Druhý fenomén, který se projevuje poměrně často je fakt, že firmy si často neprověří dodavatele svých materiálů. Nebo abych byl přesnější – ty velké, globální firmy to zpravidla dělají a u těch menších nebo dokonce regionálních, tam bych pochopil, že to je trochu problematické. Je mi jasné, že když někdo dělá 1-2 střechy na rodinném domku, tak nebude objíždět všechny výrobce panelů, které používá.

Nicméně faktem zůstává, že snaha zjistit si o dodavatelích (v kontextu své velikosti) co nejvíce, je žádoucí. Dá se to přirovnat k tomu, jako když šéfkuchař nebude vědět, kdo mu dodává suroviny a nebude dbát na pečlivý výběr svých dodavatelů. Kančí guláš od pytláka bude vypadat sice stejně, ale jestli to maso bude chutnat stejně, nebo nedej bože bude plné nejrůznějších parazitů, to konzument taky odhalí až když už je pozdě.

Nechci na nikoho ukazovat prstem, ale v ČR je minimálně jeden poměrně významný dodavatel, který nabízí panely jedné nejmenované rakouské firmy. Kdo by si dal práci, tak by zjistil, že ona zmiňovaná firma již 2x prošla insolvenčním řízením (to by samo o sobě mělo být dostatečným varováním). Navíc,  některé modelové řady od tohoto rakouského dodavatele měly obrovské technické potíže, a proto  musel výrobce stahovat produkty z trhu. no a konečně – Rakousko není tak daleko a jet se podívat do výroby, to by jednomu vyrazilo dech.

No a třetím momentem je potom výběr třeba i kvalitních, leč pro daný účel zcela nevhodných materiálů. Toto je hlavně téma v souvislosti s plovoucími FVE, kdy firmy zcela ignorují fakt, že vodní plocha prostě skýtá určitá rizika, a není možné se na ně z hlediska výběru materiálů a komponent dívat prizmatem klasické PV elektrárny.

Podobně k tomuto mohu přidat např. používání BIPV v místech tomu zcela nevhodných apod. V mnohých případech se jedná o účelovou věc – snahu ušetřit. Ale často to může mít za následek rychlejší degradaci elektrárny, což kromě finančních škod může představovat i škody na majetku či životech lidí.

SN2: Podle jakých kritérií by „osvícení investoři“ měli vybírat dodavatele FV komponentů? Nebo stačí se pouze „kouknout“ na datasheety…?

V první řadě třeba říci, že výběr dodavatelů by měl být stejně pečlivý u výběru všech dodavatelů. Jak mnoho investorů do fotovoltaiky již stačilo poznat – kvalita & výkon elektrárny je jen na takové úrovni, jako je její nejslabší článek.

Je třeba mít neustále na paměti, že cílová životnost je 25 a více let u produktů, které tu v drtivě většině na trhu ještě ani 25 let nejsou. To samo o sobě představuje riziko.

Riziko se Vám bude lépe zvládat, pokud ho spolu s Vámi ponese někdo, kdo má dlouhodobou vizi, a komu záleží na tom, aby měl zákazníky i za dobu překračující oněch 25 let. Je nad slunce jasné, že ten, kdo uvažuje v horizontu dekád, ten musí investovat obrovské zdroje do výrobních procesů, do kvality, do vývoje a rozvoje firmy…  

To jsou nemalé peníze a ty se musí zákonitě odrazit v ceně. Nechci tu samozřejmě nabádat, aby investoři kupovali co nejdražší produkty (to také nemusí nutně vést k úspěchu), ale je třeba počítat s tím, že ceny budou vyšší, než jak se často prezentují projekty, kde je cena podseknutá už na první pohled.

Je tedy třeba vybírat firmy, které mají dobré renomé na trhu, které mají za sebou silné finanční zázemí a ustojí případný výkyv na trhu, a také firmy, které jsou inovativní a chovají se přívětivě ke svým zákazníkům.

Opravdu zodpovědní investoři si provádí audity v těch dodavatelských firmách, a nebo si na tuto práci najmou agenturu, která toto důkladně prověří jejich jménem. Je jich na trhu celá řada.

No a studium datasheetů? Úplná samozřejmost! A nejen to – je třeba si dobře ověřit, jestli to, co je tam napsáno také odpovídá skutečnosti. Někteří dodavatelé totiž datasheety svěří marketérům, kteří píší neuvěřitelné bláboly.

A znovu platí – ne každý jsme expert na všechno. Pokud nerozumím tomu, co tam je napsáno, tak se neváhám spojit s odborníkem či firmou, která je schopná danou věc kvalifikovaně posoudit.

SN3: Díky návratu obřího boomu solární energetiky  v Česku mnozí investoři věří „mýtu“, že instalace eletrárny je „snadná záležitost“, a proto není nutné hledat spolehlivou instalační společnost. Co na to říkáte?

V úvodu jsme si řekli, že (ne)úmyslný šlendrián stojí za drtivou většinou problémů s FV instalacemi. To znamená, že výběr dodavatelské firmy je pro úspěch celého projektu naprosto klíčový.

Chápu, že řadový občan, co si chce dát pár panelů na střechu nemá takové možnosti jako investor, který do FVE investuje ve velkém a najímá si celé týmy konzultantů. A nekonečný seznam referencí nemusí sám o sobě mít úplně tu správnou vypovídací hodnotu.

Laikovi bych asi řekl, že počet vznesených dotazů z obou stran je dobrý začátek. Pokud Vám dodavatel bez jediného slova udělá nabídku na základě fotky Vašeho domu na GoogleMaps, tak je něco špatně. Je třeba se ptát na Vaši spotřebu, způsob života (z energetického pohledu), plány do budoucna (třeba když se chystáte postavit bazén nebo koupit elektroauto) a podobně.

No a když se pak k Vám dostanou s návrhem, tak se naopak musíte začít ptát vy. Proč tyhle panely a ne jiné, proč máte/nemáte mít bateriové úložiště, proč, proč proč….?

Pak teprve přichází na řadu studium referencí, firmy jako takové apod. A díky bohu za Google – kdo v něm umí SPRÁVNĚ hledat, ten se dozví mnoho.

A ještě jedna poznámka speciálně pro Česko – tu a tam narazím v mediálním prostoru na rádoby popularizátory fotovoltaiky, kteří (možná neúmyslně) navozují dojem, že FV instalace je něco, do čeho by se mohl pustit i šikovný kutil. Berte to tak, že fotovoltaika chyby neodpouští a stejnosměrný proud má potenciál zabíjet.

SN4: V české fotovoltaice se jistě najdou investoři, kteří kupují nejlevnější komponenty z „neznámých eshopů“. Jaké to může mít dopady na kvalitu dodávaného materiálů a následně na jejich investice do FVE?

Úvodem je třeba říci, že se běžně nestává, aby investor měl zájem kupovat co nejlevněji. Zájmem investora je získat ze své investice co největší profit. Bohužel, investoři se často rekrutují z řad lidí/firem, které nemají o PV ani páru.

Ten, kdo zpravidla tlačí ceny dolů je zhotovitel, protože on dostane určitý budget, se kterým operuje a pokud si sežene některé materiály levněji, tak rozdíl jde do jeho kapsy. Dlužno podotknout, že celý FV trh je natolik pokřivený, že zhotovitelé často za normálních okolností nemají ani odpovídající marži a nutí je to uchylovat se k nepravostem.

A ty konsekvence? Výrazně vyšší náklady na OPEX (tj. provozní náklady). Zkrácená doba životnosti elektrárny (= zkrácené výnosy). Výrazně snížený výkon elektrárny (= snížený výnos). Úhrada škod vzniklých třetím osobám. Škody na majetku a zdraví. Kombinace vícero možností.

A pak si k tomu přidejte třeba tahanice s úřady, soudní spory, pocuchané nervy a spousty jiných vedlejších škod, které se často objevují.

No a když se na to pak podíváte trochu komplexněji, tak to v konečném výsledku často vede k deziluzi, ztrátu důvěry k fotovoltaice a všichni víme, jaký efekt potom má taková správným směrem rozmáznutá „kauza“ v televizi či na předvolebním mítinku…

SN5: V Česku se objevují první pilotní projekty na bázi plovoucích fotovoltaických elektráren (PFVE). Jakým rizikům čelí investoři do PFVE, když si zvolí nevhodné komponenty?

Tady budu stručný. Rizika jsou stejná, jako u jakékoliv jiné FV instalace. Jen se vše odehraje výrazně rychleji a škody bývají větší, protože náklady na pořízení PFVE jsou zpravidla výrazně vyšší.

Co se týče výstavby pilotních projektů PFVE, tak bych měl jeden apel směrem k investorům – přátelé, segment PFVE v ČR je v úplných začátcích a nedopusťte, ať je z toho ostuda. Zkuste si pro tentokrát upravit rozpočet tak, abyste si mohli dovolit přinejmenším kvalifikovaný dozor, který má už nějakou tu PFVE za sebou a problematice skutečně rozumí!

Aspekty kvality FVE můžete s Janem Mastným diskutovat během konference Smart Energy Forum v Praze.