EU se dohodla na přísnější legislativě pro rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů

• 05. 04. 2023
• Redakce

Větší podíl obnovitelných zdrojů energie k dosažení dekarbonizace hospodářství

Dohoda potvrzuje odhodlání EU dosáhnout energetické nezávislosti rychlejším zaváděním doma vyrobené energie z obnovitelných zdrojů a splnit unijní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %. Masivní rozšíření a urychlení rozvoje energie z obnovitelných zdrojů v oblasti výroby energie, průmyslu, budov a dopravy časem sníží ceny energie i závislost EU na dovozu fosilních paliv.

Podle nového právního předpisu budou povolovací postupy jednodušší a rychlejší. Energie z obnovitelných zdrojů bude uznána jako převažující veřejný zájem a zároveň bude zachována vysoká úroveň ochrany životního prostředí. V oblastech s vysokým potenciálem energie z obnovitelných zdrojů a nízkou mírou environmentálních rizik zavedou členské státy zvláštní oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie s obzvláště krátkými a jednoduchými povolovacími postupy. Předběžná dohoda posiluje také přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Dohoda obsahuje cíle a opatření na podporu zavádění obnovitelných zdrojů energie v různých odvětvích hospodářství. Revidovaná směrnice zpřísňuje roční cíle týkající se obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v oblasti energie z obnovitelných zdrojů používané v systémech dálkového vytápění. Zavádí specifickou referenční hodnotu pro energii z obnovitelných zdrojů ve výši 49 %, pokud jde o spotřebu energie v budovách do roku 2030, čímž doplňuje právní předpisy EU v oblasti budov a poskytuje vodítko pro úsilí členských států.

Do působnosti směrnice o obnovitelných zdrojích je jako klíčové odvětví spotřebovávající energii poprvé zahrnut průmysl. Dohoda stanoví orientační cíle (roční nárůst využívání energie z obnovitelných zdrojů o 1,6 %), jakož i závazný cíl dosáhnout do roku 2030 podílu obnovitelného vodíku na celkové spotřebě vodíku v průmyslu ve výši 42 %. Dohoda rovněž posiluje regulační rámec pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě (14,5% snížení intenzity emisí skleníkových plynů nebo 29% podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie). To zahrnuje kombinovaný dílčí cíl ve výši 5,5 % pro pokročilá biopaliva a obnovitelná paliva nebiologického původu, včetně minimální úrovně 1 % obnovitelných paliv nebiologického původu. Tyto cíle podporují ambice EU v oblasti zavádění vodíku z obnovitelných zdrojů.

Dohoda obsahuje také ustanovení na podporu integrace energetického systému prostřednictvím elektrifikace a využívání odpadního tepla, jakož i posílený systém záruk původu ke zlepšení informovanosti spotřebitelů.

Další kroky

Dohoda posiluje kritéria udržitelnosti bioenergie v souladu s vyššími ambicemi Zelené dohody pro Evropu v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. V budoucnu se tato kritéria budou vztahovat na menší zařízení (s výkonem 7,5 MW nebo vyšším), tj. přestane se uplatňovat prahová hodnota 20 MW podle stávající směrnice. Dohoda obsahuje ustanovení, která mají zajistit, aby lesní biomasa nebyla získávána z určitých oblastí se zvláštním významem z hlediska biologické rozmanitosti a zásob uhlíku. Dohodnutá pravidla navíc stanoví, že dřevní biomasa bude muset být využívána podle své nejvyšší ekonomické a environmentální přidané hodnoty (tzv. kaskádové využívání). Bude zakázána finanční podpora na energii vyrobenou za použití pilařského dřeva, dýhařského dřeva, průmyslové kulatiny, pařezů a kořenů.

Předběžná dohoda musí být nyní formálně přijata Evropským parlamentem a Radou. Jakmile bude tento proces dokončen, bude nový právní předpis zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost.

Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Evropy. Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie je jedním z návrhů balíčku „Fit for 55“, který Komise předložila v červenci 2021. Jeho záměrem je přizpůsobit politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a zdanění tak, aby přispěly do roku 2030 ke snížení čistých emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Urychlení a zintenzivnění zavádění energie z obnovitelných zdrojů do konce příštího desetiletí je nezbytným předpokladem pro to, aby se Evropa mohla do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby zrealizovala Zelenou dohodu pro Evropu.

Shoda politiků i zástupců zelené branže

Posílení výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů je rovněž klíčovým pilířem plánu REPowerEU, který je strategií EU pro co nejrychlejší ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska. V květnu 2022 navrhla Komise v rámci plánu REPowerEU, aby se dále urychlilo zavádění energie z obnovitelných zdrojů, včetně zvýšení závazného cíle v této oblasti navrženého v balíčku právních předpisů „Fit for 55“, který byl přijat za účelem realizace Zelené dohody pro Evropu.

Energie z obnovitelných zdrojů bude hnací silou budoucnosti Evropy a přispěje k naší energetické nezávislosti snížením dovozu fosilních paliv. Domácí obnovitelné zdroje patří také k nejlevnějším zdrojům energie na trhu, takže více obnovitelných zdrojů znamená levnější a čistší energii pro naše občany a podniky. Vítám tuto dohodu, která EU přibližuje o další krok k dokončení balíčku právních předpisů „Fit for 55“ a naplnění závazků stanovených v právním rámci EU pro klima.

„Vítám dnešní dohodu, která představuje milník pro plán REPowerEU a Zelenou dohodu pro Evropu. Obnovitelné zdroje energie jsou klíčem k dosažení cíle klimatické neutrality Evropy a umožní nám zajistit naši dlouhodobou energetickou nezávislost. Touto dohodou poskytujeme investorům jistotu a potvrzujeme vedoucí postavení EU v rámci světového úsilí o zavádění obnovitelných zdrojů a její průkopnickou úlohu při přechodu na čistou energii,“ řekla Kadri Simsonová, komisařka pro energetiku

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy by Česko mělo ke splnění unijního cíle přispět podílem až 34 procent. Volá proto po navýšení výroby energie z větrných elektráren, rozšíření fotovoltaiky a urychlení prací na soustavách tepelných čerpadel a bioplynu.