Čínský solární expres loni zrychlil tempo na 216 GW

V roce 2023 se Čína stala znovu největším fotovoltaickým trhem na světě. V tomto roce země za jeden rok nainstalovala 3 více panelů než Německo za celou dobu své existence. Celkem Čína loni přidala solární panely o kapacitě 216,9 gigawattů (GW), čímž překonala svůj předchozí rekord 87,4 gigawattů z roku 2022. Uvedl  to čínský Národní úřad pro energetiku (NEA).

Zdroj: SolarEdge

1000 GW v solárech

Čínská vláda očekává, že se ambiciózní cíl vybudovat do roku 2030 kapacitu 1 200 GW v obnovitelných zdrojích energie splní o pět let dříve, než bylo plánováno. Stojí za tím obrovský růst nové instalované kapacity zejména ve fotovoltaice. Čína také loni přidala 75,9 GW větrné energie. Překonala tak loňský rekord, který činil 37,6 GW. Podle

Analytici předpovídají, že do konce roku 2026 by se Čína mohla pochlubit až 1 000 GW instalovanými ve fotovoltaice.

Instalace solárních a větrných elektráren loni lámala rekordy. Bylo to částečně podpořeno prudkým poklesem nákladů, protože silná konkurence mezi výrobci snížila ceny solárních panelů a větrných turbín v Číně na rekordní minima. Zároveň to ale snížilo ziskovost výrobců a vyvolalo očekávání, že v letošním roce dojde k velké konsolidaci v celém odvětví.

Nový rekord

Podle údajů čínského Národního úřadu pro energetiku (NEA) se v zemi „vycházejícího Slunce“ v minulém roce vybudovalo více než 216 gigawattů (GW) nových fotovoltaických elektráren. Je to absolutní světový rekord- pro srovnání: Německo za stejnou dobu postavilo 14 GW nových fotovoltaik.

Celková kapacita výroby elektřiny v Číně vzrostla v průběhu roku 2023 o 13,9 % a dosáhla celkem 2919 GW. Vedle nových solárních projektů vyskočila kapacita výroby větrné energie v zemi o 20,7 %, jak ukázaly údaje NEA.

Čína se loni pravděpodobně podílela 58 procenty na celosvětových instalacích solárních elektráren a 60 procenty na celosvětových instalacích větrných elektráren.

Přírůstek obnovitelných zdrojů znamená, že Čína může spalovat méně uhlí, aby uspokojila rostoucí poptávku po energii. Tento posun podpořil prognózy, že země, která je největší světovým znečišťovatelem, mohla dosáhnout vrcholu emisí už v loňském roce, tedy daleko před vládním cílem, kterým je rok 2030.