4000 MWp: LEX OZE 2 otevírá novou kapitolu rozvoje solární energetiky v Česku
Revoluční novela
Dlouho očekávaná novela energetického zákona LEX OZE 2 umožní sdílení prostřednictvím distribuční sítě od příštího roku. Novela navazuje na dosavadní změny, které reagovaly na problémy na energetickém trhu a měly usnadnit využívání obnovitelných zdrojů energie.
LEX OZE 2 nově zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou a budou registrovány, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.
„Dnes jsme udělali další krok směrem ke vzniku moderní 🇨🇿 energetiky. S vládními kolegy jsme schválili novelu energetického zákona, ktera umožní sdílení vlastní vyrobené energie v rámci energetických komunit. Posílí to naši energetickou bezpečnost, umožní snížit výdaje za energie a pomůže to i našemu životnímu prostředí,“ sdělil ministr průmyslu Síkela.
„Zavedení jednoduchého sdílení vlastní vyrobené energie bez zbytečné administrace i základ digitalizace jsou zásadní z řady nezbytných nástrojů k rychlému rozvoji čistých domácích obnovitelných zdrojů,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Chalupa podle svých slov oceňuje aktuální návrh novely energetického zákona, který umožní vznik komunitní energetiky a upozorňuje, že řada opatření na větší rozvoj obnovitelných zdrojů již byla zavedena, některé –
včetně této aktuální – nás ještě čekají.
„Čím dříve tato opatření dokončíme, tím lépe pro naši bezpečnost, životní prostředí i peněženky,“ dodal Chalupa.
Obří potenciál
Podle studie EGÚ Brno bude největší podíl v budoucí komunitní energetice patřit solárním panelům. V Česku může teoreticky vzniknout přes 127 tisíc komunit , které mohou vyrobit až 4,9 TWh elektřiny. To je více než dvojnásobek loni vyrobené elektřiny tuzemskými vodními elektrárnami, ale méně než třetina roční výroby jaderné elektrárny Temelín.
„Spočítali jsme technický potenciál komunitizace, tedy kolik solárních panelů by bylo maximálně možné umístit na střechy činžovních domů, obecních a městských objektů, průmyslových areálů a zemědělských družstev. Komunitní energetika může dobře fungovat v bytových domech a přiblíží tak téma energetiky běžné populaci tím, že jí umožní zapojit se do výroby elektřiny,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.
„Komunitní energetika bude spojena s miliardovými investicemi do distribučních sítí, stovky miliard pak bude stát připojení všech zamýšlených fotovoltaik. Tyto náklady se časem nutně promítnou do poplatku za použití sítí,“ vysvětlil M. Macenauer.
Podle studie EGÚ je v Česku zhruba 220 tisíc bytových domů, které mají celkový půdorys mají o rozloze 65,7 km2. Podle expertního odhadu je však pouze 55 % střech bytových domů konstrukčně využitelných.
Rozloha vhodné plochy kvůli tomu klesne na 36,135 km2, ze které lze pouze 30 % osázet panely. Zbylou plochu střechy často zabírají například větrací a výtahové šachty, klimatizace, hromosvody apod.
Výsledkem je plocha pro potenciální instalaci fotovoltaik o rozloze 10,84 km2. EGÚ Brno si za typický objekt reprezentující komunitu stanovilo bytový dům o půdorysu 300 m2 s využitelnou plochou 90 m2, kterou lze osázet 41 panely o výkonu 450 Wp. Technický potenciál pro jeden bytový dům tak vypočetlo na úrovni 18 kW. Celkově to představuje až 4 GW nové kapacity ve fotovoltaických elektrárnách.
Zajímavá návratnost
Modelový příklad v rámci analýzy EGÚ Brno počítá u bytového domu o šesti patrech a 30 bytech se střešní fotovoltaikou
Celková roční spotřeba prezentovaného bytového domu činí v reálných podmínkách přibližně 52 200 kWh, přičemž dále byla předpokládaná instalace o výkonu 18 kW. Celkovou spotřebu domu, dodávku z fotovoltaiky a uplatněnou energii z fotovoltaiky ilustruje níže uvedený obrázek.
Grafy výše ukazují denní hodnoty, proto v některých případech denní objem dodávky elektřiny z FVE převyšuje denní objem spotřeby domu, ale přesto nedochází k úplnému pokrytí spotřeby domu elektřinou z fotovoltaiky a přebytečná část vyrobené elektřiny je odvedena do distribuční sítě.
Spotřeba bytového domu se však v hodinovém členění tvarem svého průběhu odlišuje od tvaru průběhu výroby fotovoltaiky, což vede k tomu, že se nezužitkuje veškerá vyrobená elektřina pro potřeby domu a část vyrobené elektřiny odchází do distribuční sítě. Celkově bylo z fotovoltaiky na roční úrovni vyrobeno necelých 20 MWh a uplatněná výroba byla 14,8 MWh, tedy 75 %.
Z průběhů je zřejmá poměrně velmi nízká dodávka v zimních měsících, což v tomto období vede k maximálnímu využití na krytí spotřeby elektřiny v bytovém domě. Naproti tomu v jarních, letních i podzimních měsících je denní výroba z fotovoltaiky výrazně vyšší a v některých případech dokonce přesahuje spotřebu bytového domu.
Reálná finanční úspora díky takové instalaci bude dána nastavením tržního systému – legislativními podmínkami, které v blízké budoucnosti mají doznat změn a které spolu se schválenými podpůrnými programy pravděpodobně povedou k tomu, že se instalace fotovoltaik na bytových domech stane zajímavou investiční příležitostí.
Návratnost fotovoltaiky v komunitě bytového domu očekává EGÚ Brno při dotaci 50 % podle okolností 6 až 8 let.