11 klíčových podmínek přechodu k nízkoemisní energetice v ČR

Podmínky přechodu k bezemisní energetice v České republice jsou společností ČEPS pravidelně a systematicky analyzovány v rámci prováděných hodnocení zdrojové přiměřenosti. Operátor přenosové sítě ČEPS považuje pro úspěšný a bezpečný přechod k bezemisní energetice v ČR splnění následujících 11 podmínek.

Zdroj: Portiva

1. Dostavba nových jaderných zdrojů (NJZ)

Zajištění energetické soběstačnosti ČR, snížení energetické závislosti pro nahrazení stávající JE Dukovany a dalších odstavených výrobních kapacit. Podpora státu při prosazování jaderné energetiky jako nízkoemisní technologie, na národní a zejména na evropské úrovni, a to nejen jako náhrada za JE Dukovany.

Zajištění podmínek pro provoz a dodávky energie NJZ na trh s elektřinou a podpůrných služeb (PpS) v souladu s platnou legislativou ČR a podmínkami notifikace.

2. Tvorba a schválení nového energetického zákona (NEZ)

Zajištění legislativního rámce pro transformaci energetiky. ČEPS vnímá NEZ jako nezbytnou podmínku pro rychlou a efektivní transformaci energetického sektoru a nediskriminační podporu nových subjektů vstupujících na integrovaný trh s elektřinou a PpS. Zakotvení nových nástrojů: agregace flexibilita, akumulace, komunitní energetika.

3. Transformace teplárenství do roku 2030

Klíčová je podpora státu při vytváření koordinované strategie dodávek elektřiny, tepla a plynu s ohledem na specifické (technologické nebo lokální) podmínky systémů centrálního zásobování teplem (CZT) včetně dotačního rámce.

Důraz by měl být kladen na využití flexibility teplárenských provozů a technologií, které rozšiřují regulační rozsah a využití akumulace pro potřeby řízení ES ČR. Nastavení podmínek pro vstup malých zdrojů na trh s PpS.

4. Zavedení a notifikace kapacitních mechanizmů

Vyhodnocení rizikových scénářů vývoje energetického mixu ES ČR s ohledem na výkonovou bilanci sousedních soustav. Návrh opatření vedoucích k zajištění zdrojové přiměřenosti v souladu s metodickými postupy EU. Stanovení časového rámce pro výběr vhodného mechanismu v případě selhání trhu a nedodržení podmínek soběstačnosti ES ČR.

Návrh provozních pravidel pro zavedení a aktivaci kapacitních mechanizmů. Aktualizace a průběžné hodnocení spolehlivostních ukazatelů (VOLL, LOLE a CONE).

Vytvoření ekonomických a právních podmínek pro výstavbu plynových elektráren – nezbytná podpora státu při prosazování zemního plynu jako přechodného paliva. Negociace nediskriminačních podmínek pro taxonomii výstavbu nových plynových zdrojů s ohledem na budoucí využití vodíku. Vyhodnocení lokalit pro výstavbu plynových jednotek, koordinovaný rozvoj přenosové a přepravní soustavy. Stanovení střednědobých motivačních podmínek (do r. 2040) pro investory a provozovatele plynových jednotek a jejich garantované využívání v případech selhání trhu.

5. Zajištění ekonomického rámce pro připojování OZE (vč. bateriové akumulace) v souladu s energetickoklimatickými cíli EU

Analýza příležitostí pro rozvoj OZE a bateriové akumulace v souladu s podmínkami pro další rozšíření Modernizačního fondu (a dalších fondů EU). Spolupráce na přípravě nových podpůrných programů s důrazem na regulaci podporovaných zdrojů a řízení provozu ES.

Koordinovaná podpora akumulačních kapacit jako nezbytná podmínka integrace OZE do ES ČR. Návrh legislativních podmínek pro ukládání přebytků elektřiny OZE (podpora vodíkových technologií).

6. Zavedení chytrého měření spotřebitelů (AMM)

Zavádění digitálních a inovativních technologií v oblasti komunikace a sdílení informací. Podpora integrovaného informačního prostředí – energetický Datahub. Nabídka nových služeb zákazníkům.

7. Datahub

K klíčový nástroj pro zajištění transformace elektroenergetiky ve vazbě na požadavky EU legislativy. Koncepce datahubu je založena na vytvoření integrovaného prostředí pro výměnu, správu a ukládání energetických údajů při řízení a plánování provozu elektrizační soustavy, zajištění jednotné komunikace se subjekty připojenými k PS a DS a implementace nových nástrojů pro vypořádání dodávek elektřiny mezi účastníky trhu v podmínkách decentralizované energetiky. Klíčovými prvky jsou implementace nezávislého agregátora, podpora aktivního zákazníka, energetické komunity a akumulace.

8. Zavedení dynamických tarifních nástrojů pro koncové spotřebitele

Adaptace tarifního mechanismu na rostoucí volatilitu cen elektřiny. Možnost přizpůsobovat spotřebu elektřiny aktuálním cenovým podmínkám. Nabídky nových produktů a služeb s důrazem na vyšší motivaci nabídky flexibility u zákazníků s možností akumulace.

9. Zajištění technických a finančních zdrojů na regulaci PS

Analýza kritických podmínek regulačního rámce a rostoucích finančních nároků na zajištění regulačních služeb. Vyhodnotit střednědobé možnosti sdílení rezervních a regulačních kapacit s okolními soustavami. Snížit riziko závislosti na krátkodobých trzích PpS – posoudit vhodnost využití finančních/opčních nástrojů pro poskytování PpS v závislosti na ceně energetických komodit. Implementace mezinárodních projektů pro sdílení regulační energie a SVR (MARI, TERRE, PICASSO…).

10. Příprava zasíťování nových decentralizovaných zdrojů

Prohloubení spolupráce PS a DS v oblasti plánů rozvoje PS a DS, příprava společných rozvojových scénářů a koordinované strategie rozvoje s ohledem na podporu těchto zdrojů. Spolupráce na technických podmínkách dotačních rámců a realizace společných projektů. Koordinovaná výstavba a příprava investičních záměrů.

11. Aktualizace SEK a NEKP

Aktualizace ASEK, ponechání požadavku na minimální úroveň energetické zabezpečenosti.