Ústecký kraj připravuje 14 projektů na výrobu vodíku ze solární energie
Důraz na soběstačnost
Vedení Ústeckého kraje v rámci své „vodíkové strategie“ zmiňuje vodíkovou dopravu, výrobu elektřiny či likvidaci plastů. Vedení regionu označuje přechod na vodík za výzvu století, jak informuje deník DNES.
V současnosti už má kraj připravených 14 konkrétních projektů, kde lze vodík i solární energii využít a nahradit jimi současné fosilní zdroje. Jedním z klíčových projektů je například technologie hlubinného geotermálního zdroje, podzemních zásobníků tepla a elektrolytické jednotky pro výrobu zeleného vodíku.
Záměrem je také využít vodík pro ukládání solární energie a v zimním období z něj bude prostřednictvím palivových článků naopak vyráběna elektřina, čímž kraj dosáhne velkého stupně energetické soběstačnosti. Projekt za více než 1,6 miliardy korun bude financován z fondu Spravedlivá transformace.
Proměna regionu
Ústecký kraj rozvíjí od loňského února své plány na využití vodíku, kdy se jako první zapojil do evropského partnerství Hydrogen Valleys. Právě díky tomuto projektu hodlá kraj získat financování pro realizaci plánů spjatých s vodíkem a celkovou proměnou dosud převážně uhelného a průmyslového regionu.
Na odklon od uhlí už je v programu Spravedlivá transformace do roku 2027 pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj připraveno 42,7 miliardy korun.
„Přechod na vodík je jednou z největších výzev tohoto století. Vodík bude nejen palivem, ale také možností vytápění či stabilní možností, jak uchovávat energii,“ řekl hejtman Jan Schiller (ANO).
V kraji ústecká Spolchemie a Orlen Unipetrol vyrábějí 92,2 tisíce tun vodíku, v roce 2050 se počítá, že to bude 123 tisíc tun přečištěného zeleného, ekologického vodíku ročně. Kraj počítá s jeho využitím v dopravě od vlaků a autobusů až po nákladní i osobní auta, kdy při jejich provozu do ovzduší odchází jen čistá pára. Už se chystají první plnicí stanice.
„První dvě vzniknou v Litvínově a Ústí nad Labem, po roce 2030 už jich vyroste 6 a za dalších 20 let počítáme minimálně se 71 stanicemi,“ přiblížil hejtman Schiller. V prvních letech by se podle něj měl vodík také přepravovat kamiony, v budoucnu už ovšem vodíkovody.
Nejde ale jen o dopravu a vodík, koncepce kraje počítá i s využitím solárních panelů na jezerech či pro vytápění na budovách. Ty na vodní ploše by mohly být i na jezeře Most či v lomu ČSA u Mostu, kde by měla těžba uhlí skončit za dva roky a počítá se také s jeho zatopením.
Zavádět nové technologie je nutné, protože lidstvo už žije nad možnosti planety. Začínají docházet důležité zdroje, kromě vody se to týká i písku, před čímž varovala i OSN. Ročně se ho na zemi spotřebuje 40 až 50 miliard tun při výrobě cementu, asfaltu či skla.