Skupina senátorů vyzvala MPO k větší podpoře obnovitelných zdrojů energie

Česká republika by si měla stanovit ambicióznější cíle při rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu včera vyzvala skupina 24 senátorů. Ve své výzvě senátoři žádají, aby ministerstvo upravilo Národní klimaticko-energetický plan (NKEP) a posílilo v něm budoucí význam obnovitelných zdrojů.

juwi


Příliš malé ambice

“Vyzýváme ministra průmyslu a obchodu, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu České republiky a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize. Tento plán má být součástí odpovědi Evropské unie na Pařížskou klimatickou dohodu a vychází z požadavků loni schválené evropské energetické legislativy Čistá energie pro všechny Evropany,” uvedli ve svém prohlášení senátoři.

NKEP vznikl na základě českých závazků vůči Evropské unii a obsahuje závazky v oblasti energetiky a ochrany klimatu, které chce Česko splnit do roku 2030. Senátoři ale tvrdí, že dokument je málo ambiciózní. Požadují především zvýšení cíle na podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie z nynějších 20,8 procenta na 24 procent.

Podobné výhrady měla i Evropská komise, která Česku v červnu doporučila, aby cíl činil alespoň 23 procent. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v uplynulých týdnech opakovaně uvedl, že Česko navýší svůj plánovaný cíl na 22 procent.

Česká republika by neměla spoléhat na zodpovědnější evropské země, které jsou ve svých návrzích ambicióznější. Náročnost cesty k uhlíkové neutralitě nesmí být apriorním důvodem pro odmítání přechodu na čistší výrobu energie, e-mobilitu nebo větší energetickou efektivitu. 

“Jsme přesvědčení, že by mělo být v národním zájmu a strategickým cílem země rozvoj moderních a čistých technologií podporovat. Ambicióznější podoba českého klimaticko-energetického plánu je proto příležitostí, jak nezbytné změny nastartovat,” dodali senátoři.

Hlavní slabinou současného návrhu klimaticko-energetického plánu je proto nízký cíl pro celkovou spotřebu energie z OZE, respektive téměř stagnace výroby elektřiny z OZE. Dle plánu má Česká republika navýšit podíl výroby čisté elektřiny z 13,6% na 14,2%.

Takto nízký cíl nejen, že neumožní dostatečné snížení emisí skleníkových plynů (obnovitelné zdroje jsou jedinou možností, jak v krátké době nahradit plýtvavé a znečišťující uhelné elektrárny, které jsou hlavním zdrojem emisí), ale ani zdaleka nevyužívá dostupný potenciál přírodních podmínek, kterými Česká republika disponuje.

Podpora komunitní energetiky

Senátoři žádají i zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Česku. Podle nich by se Česko mělo zavázat, že se tento podíl do roku 2030 zdvojnásobí proti současnosti. Ministerstvo průmyslu by podle senátorů mělo také více zapojit města a obce do rozvoje obnovitelných zdrojů, a posílit tak jejich energetickou soběstačnost.

“Považujeme za přirozené, aby byla do rozvoje OZE zapojena veřejnost a z nových možností energetické transformace profitovala. Zejména obce, města nebo i celé regiony by měly posilovat svou energetickou soběstačnost a ekonomicky profitovat z rozvoje obnovitelných zdrojů, jako se to děje v zemích západní Evropy,” informují senátoři.

Pod včerejší výzvou na podporu OZE jsou podepsáni násleudjící senátoři: David Smoljak, Jitka Seitlová, Tomáš Goláň, Lukáš Wagenknecht, Petr Orel, Přemysl Rabas, Václav Láska, Ladislav Kos, Petr Šilar, Šárka Jelínková, Václav Chaloupek, Václav Hampl, Renata Chmelová, Mikuláš Bek, Anna Hubáčková, Jaromíra Vítková, Marek Hilšer, Jiří Vosecký, Miluše Horská, Alena Dernerová, Patrik Kunčar, Jiří Dienstbier, Alena Šromová, Lumír Kantor.