Škoda za 50 milionů: ČEZ obnovil provoz obří solární elektrárny, kterou zcela zničilo tornádo

• 28. 01. 2022
• Redakce

Půl roku mimo provoz

Elektrárnu o instalovaném výkonu 2,1 MW vyřadil tento živel na půl roku z provozu. Polovinu výroby se podařilo zajistit už před Vánoci, nyní, na konci ledna, je již v provozu celá.

Ničivá síla větru zcela odstřihla nosné konstrukce od zemních vrutů, panely byly doslova rozmetány po okolí, lodní kontejner o váze 5 tun sloužící jako sklad náhradních dílů a stavební buňka čili zázemí obsluhy elektrárny se ocitly na zahradách stovky metrů vzdálených rodinných domů, některé části zařízení odnesl ničivý živel až do vzdálenosti 2 km. Řádění tornáda nevydrželo ani oplocení, kamery a zabezpečovací systém.

„Oprava elektrárny nás stála velké úsilí. Díky diagnostice každého jednotlivého kusu zbylého zařízení se nám však podařilo část zachránit. Například z původních více jak 11 tisíc panelů je znovu na konstrukcích, a tedy v provozu 1 632 panelů. Po důkladné kontrole a zkoušce bezpečnosti jsme mohli použít i tři ze čtyř střídačů,“ shrnuje průběh opravy Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

V prvních dnech po této živelní katastrofě prováděli zaměstnanci ČEZ především obhlídku širokého okolí. Kromě zmíněné diagnostiky komponent se řešila i ekologická likvidace a recyklace poškozených částí včetně fotovoltaických panelů.

Oprava pod dohledem regulátora

Následně bylo nutné objednat nové panely, střídače, konstrukce nebo transformátor, a to v takové podobě, aby byly kompatibilní se zachovaným zařízením. Vzhledem k pandemii covid-19, v důsledku níž došlo k celosvětovému nedostatku komponent, zdražení dopravy a v zásadě i k ochromení mezinárodního obchodu, se jednalo o mimořádně náročnou činnost. Aby byla elektrárna zcela kompletní, chybí už jen vybudovat zázemí pro její obsluhu. 

„Může se zdát, že oprava elektrárny trvala dlouho. Při její obnově jsme však museli také dodržet veškeré legislativní podmínky, úzce jsme spolupracovali jak s pojišťovnou, tak s Energetickým regulačním úřadem,“ dodává Kalina.

Obrázek: FVE Pánov znovu v plném provozu; Zdroj: ČEZ

Elektrárna je pojištěna, proto náklady na její opravu a nevýrobu budou uhrazeny z pojistného plnění.  Podle sdělení fondu, který má elektrárnu ve správě, na majetku FVE Pánov z důvodu poškození vlivem živelné katastrofy vzniklá velká škoda.

„Společnost k 30. 6. 2021 identifikovala snížení hodnoty majetku FVE Pánov z důvodu poškození vlivem živelné katastrofy. Energetické zařízení není v současnosti schopno provozu a negeneruje žádné příjmy, z toho důvodu byla hodnota veškerého zařízení ve výši 90 244 tis. Kč snížena na 0 tis. Kč, tj. o 90 244 tis. Kč (z toho se 32 154 tis. Kč týká staveb a 58 090 tis. Kč se týká samostatných movitých věcí). Celé snížení hodnoty bylo vykázáno ve výkazu zisků a ztrát,“ uvádí ČEZ OZ uzavřený investiční fond a. s. ve své pololetní zprávě pro investory. 

Dle zprávy fondu však náhrady očekávané náhrady od pojišťoven za opravu poškozené FVE Pánov dosáhnou 50 milionů korun.

Velké solární ambice

Fotovoltaická elektrárna Pánov v blízkosti Hodonína se nachází v oblasti s nejlepšími podmínkami pro výrobu elektřiny ze slunce. Průměrný roční úhrn globálního záření tu přesahuje svítivost 4 050 MJ/m2. Elektrárna vyrobí ročně průměrně 2,5 milionu kWh, což je množství elektřiny pokrývající spotřebu zhruba 700 domácností na jihu Moravy. Celkem za 10,5 roku své existence vyrobila přes 25 milionů kWh bezemisní elektřiny, čímž ušetřila více než 22 tisíc tun uhlí a zamezila vypuštění více než 24 tisíc tun CO2.

ČEZ vyrábí elektřinu ze slunce nepřetržitě už 25. rokem. Aktuálně provozuje v České republice fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 126 MW. Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.