Schválí dnes vláda nový legislativní rámec pro akumulaci energie?

Rozvoj velkých bateriových systémů (BESS)  v České republice již několik let stagnuje. Důvodem je nedostatečná legislativa pro provoz BESS ze strany majitelů obnovitelných zdrojů.

LEX OZE 3

Změnu v rozvoji akumulace slibuje novela energetického zákona, které se říká také „LEX OZE 3“. Jejím účelem je zakotvení podmínek pro ukládání energie v elektrizační soustavě do tuzemské legislativy a její komerční využití.

Právě dnes návrh LEX OZE 3 na svém zasedání bude projednávat Fialova vláda. Akumulace by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla zlepšit řízení výkonové rovnováhy v soustavě. Novela také mimo jiné upravuje například podmínky pro komerční využití akumulace nebo zákaz dvojího zpoplatnění elektřiny při jejím uložení.

Novela vedle toho zavádí například také pravidla pro flexibilitu výrobců. Reaguje na současný trend v energetice po celém světě, který podporuje zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav kvůli růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nejčastější formou akumulace energie je pomocí lithiových baterií.

Co je to agregace flexibility?

Flexibilita dle návrhu novely znamená schopnost změnit svůj předpokládaný výkon nebo spotřebu v odběrném místě a využít ho pro vyrovnávání výkyvů v síti. Flexibilita vzniká ve chvíli, kdy se sníží odběr např. spotřebiče oproti jeho předpokládanému plánu spotřeby (diagramu). 

Rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou spotřebou se označuje právě jako flexibilita. Obdobně funguje flexibilita i na straně výroby nebo bateriových úložišť. 

Na straně domácností mohou flexibilitu nabízet například tepelná čerpadla, bojlery nebo třeba elektroauta. Známější jsou však příklady z průmyslu, zapínání a vypínání spotřebičů známe např. z chladírny, mrazírny či papírny. 

Agregace pak představuje hromadné řízení a správu flexibility. Evropské právo upravuje tzv. nezávislé agregátory flexibility, kteří již nově nebudou muset být zároveň i dodavateli elektřiny. Poskytovatelé flexibility budou za její poskytování finančně odměňováni přímo nebo (v případě menších poskytovatelů) skrz agregátora.

„Studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, ukazuje, že při zavedení vhodného legislativního prostředí a využití chytrých funkcí zdrojů, lze snížit potřebné investice do rozvoje sítě o polovinu. Vláda má tak s trochou nadsázky v rukou zákon, který může ušetřit 50 miliard korun z našeho rozpočtu,” říká právní expertka Laura Otýpková z advokátní kanceláře FrankBold.

Omezené podmínky pro rozvoj

Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle MPO nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

V Česku je komerční využití velkých BESS pro ukládání energie zatím značně omezené. Ministerstvo v této souvislosti přiznává, že jedním z hlavních problémů je dosud nedostatečné nastavení právních podmínek pro provozování takových zařízení. Mimo jiné nejsou vyjasněny podmínky provozovatele akumulačních zařízení. To by měla změnit připravovaná novela.

Česko má s legislativní úpravou pro akumulaci energie a agregaci flexibility několikaleté zpoždění, jedná se totiž o povinnost z unijní směrnice. Náš stát proto zaostává za dalšími okolními státy a hrozí mu za to i sankce. Absence zákonné úpravy podle asociace brání většímu rozvoji obnovitelných zdrojů i komunitní energetiky.