Německo bude investovat přes 1 bilion EUR do transformace energetiky

• 18. 01. 2024
• Redakce

Zdroj: Wikipedia

Ambiciózní projekt

Ze zevrubné analýzy, kterou přinesl Handelsblatt Research Institute (HRI), Za tímto účelem bude Německo potřebovat astronomických 1.1 bilionu EUR. Státní kasa však sama o sobě není s to takovýto úkol ufinancovat, proto se předpokládá účast i subjektů ze soukromého sektoru.

Tento bezprecedenční transformační záměr vytváří obrovský potenciál pro české firmy jako subdodavatelské aktéry v dodávkách dílů pro větrné, solární, vodní i plynové elektrárny, včetně elektrolyzérů na výrobu vodíku. Další příležitosti skýtá masivní výstavba přenosové a distribuční elektrické sítě, výstavba zásobníků energie, vodíkové infrastruktury a uložišť CO2. Celý proces transformace energetiky se právě rozbíhá a bude trvat až do roku 2045, kdy se Německo zavázalo dosáhnout uhlíkové neutrality.

Plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045 je velmi ambiciózním záměrem. Průměrné roční investice do energetiky totiž představují přes 52 mld. EUR. To si velmi dobře uvědomuje nejen spolková vláda v Berlíně, ale i kapitáni německého energetického průmyslu.

V jejich branži dokonce panuje přesvědčení, že politici podnikají pro dosažení tohoto vytčeného cíle příliš málo. Zejména jde v této souvislosti o urgentní výstavbu záložních plynových elektráren a páteřních přenosových soustav, jež se neobejde bez státní účasti. Energetický podnikatelský sektor rovněž očekává vládní strategii ohledně klíčových projektů na výstavbu uložišť elektrické energie a na ukládání CO2.

Výroba energie

Z hlediska množství vydaných finančních prostředků jde o nejnákladnější část projektu transformace německé energetiky. Na rozšíření obnovitelných zdrojů musí být podle studie HRI vydáno do roku 2045 440 mld. EUR.

Největší investice mají dle analytického materiálu proběhnout v průběhu 30-tých let 21. století. Předpokládá se vybudování nových solárních a větrných parků, což je nutný krok k přechodu na výrobu bezemisní elektrické energie.

K tomu bude zapotřebí dostavět síť záložních plynových elektráren v objemu 70 mld. EUR. U nových plynových elektráren se předpokládá, že jejich hlavním palivem bude zemní plyn a později „zelený“ vodík.

Velký důraz na plynové elektrárny je v projektu kladen proto, že tyto jsou na rozdíl od větrné energie či fotovoltaiky schopny produkovat energii kdykoliv v případě potřeby. Jak shora řečeno, volá energetický sektor po státních příspěvcích nejvíce právě v oblasti výstavby plynových elektráren, neboť v opačném případě by celá koncepce ztrácela z ekonomického hlediska smysl.

Kolem 11 mld. EUR má stát výstavba nových elektrolyzérů, jež umožní produkovat „zelený“ vodík.

Investiční břemeno však ponesou i soukromí aktéři. RWE má do konce roku 2030 investovat do nových nízkoemisních elektráren, větrných a solárních parků 11 mld. EUR, jiný významný německý energetický koncern Uniper do výstavby nových plynových elektráren 8 mld. EUR.

Akumulace energie

Velkou roli při zajišťování energetické soběstačnosti po odklonu od uhelných resp. fosilních zdrojů mají hrát energetické zásobníky. Potvrdilo to nejnověji i Spolkové ministerstvo hospodářství ve svém dokumentu z prosince loňského roku nazvaném „Strategie pro ukládání el. proudu“.

Největší pozornost (zejména finanční) má být věnována tzv. domácím zásobníků, do nichž by si lidé ukládali proud ze solárních panelů ze svých střech.

Relativně štědře bude také podpořena výstavba nových vodíkových zásobníků a to částkou zhruba 13 mld. EUR. Největší otazníky nad projekty v rámci této skupiny visí nad budováním úložných kapacit pro CO2.

Spolkové právo totiž podzemní či jiné skladování CO2 aktuálně neumožňuje. Ministerstvo hospodářství se nyní aktuálně zabývá vypracováním tzv. Carbon Management Strategie, která má mj. skladování CO2 umožnit.

Infrastruktura pro přepravu CO2

V tomto segmentu jde o vybudování infrastruktury, která by umožnil transport CO2 mimo Německo. Ročně má jít podle údajů Ministerstva životního prostředí o zhruba 43 mil. tun CO2.

Peníze půjdou v rámci této kapitoly nejen na vybudování potrubních kapacit pro skladování CO2, nýbrž i na jeho konkrétní využití např. pro výrobu leteckého kerosinu. Němečtí podnikatelé v uvedené souvislosti již spolupracují se svými partnery z Norska, Spojeného království, Dánska, Švýcarska nebo Nizozemska, kde již existuje nejen zákonná úprava přepravy a skladování CO2, ale již i konkrétní projekty.

Elektrická síť

Další významnou skupinou pro investiční činnost je přenosová soustava pro elektrický proud. Celkem má být do rozšíření přenosových sítí a jejich navázání na onshorové a offshorové větrné parky v Severním a Baltském moři nainvestováno cca 313 mld. EUR.

Nejambicióznější částí projektu je vybudování pomyslné přenosové „dálnice“, jež by umožnila rychlé a efektivní napájení jižních oblastí Německa ze zdrojů na jeho severu (offshorové větrné parky). Náklady na vlastní distribuční síť jsou pak odhadovány na 183 mld. EUR.

Vodíková síť

Páteřní síť pro distribuci vodíku se plánuje v délce 9.700 km a má zahrnovat centra jeho spotřeby, jakož i vybudování přístavních zařízení pro jeho import. Síť pro transport vodíku má být postupně rozšiřována a její vybudování podle stávajícího harmonogramu je plánováno do roku 2032.

Síť dálkového vytápění

Rovněž oblast vytápění má být do roku 2045 plně přátelská klimatu. Při naplňování této strategie má hrát síť dálkového vytápění důležitou roli. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck loni v létě uvedl, že každý rok se na síť dálkového vytápění (ať již stávajícího nebo nově vybudovaného) připojí 100.000 domů. Aktuálně je v Německu obsluhováno dálkovým vytápěním až 43 mil. domácností, což odpovídá 14 % podílu. Na rozšiřování a zlepšení stávajících kapacit je vyčleněno 20 mld. EUR.

Autor: Jaroslav Knot, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Berlíně