Národní plán obnovy má zpoždění, čerpání eurodotací se zpozdí

• 05. 05. 2021
• Redakce

Navýšení čerpání

V polovině dubna vláda navýšila NPO, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. V rámci NPO se počítá s více než 5 miliardami dotací na nové fotovoltaické elektrárny.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) současně upozornil, že plán nemůže vyjít vstříc všem zájemcům, protože by se rozdrobil do stovek malých projektů a nenaplnila by se slibovaná vize. Ujišťoval také, že v posledních letech nebyl jiný dokument, který by byl víc diskutován na veřejné úrovni, než je právě Národní plán obnovy.

Havlíček také informoval o tlaku ze strany EU, kvůli kterému musela vláda některé projekty přepočítat. Například navýšila peníze na řešení dopadů klimatických změn, protože nedávaly požadovaných 37 procent alokace. Evropská komise se však podle něj chová korektně, ale je náročná v kontrole tzv. zelené transformace.

Odložené schválení

Jak včera informovala deník Lidové noviny (LN), vláda v tichosti vzdala záměr odevzdat návrh NPO) do Bruselu v řádném termínu do konce dubna To posouvá zahájení čerpání evropských anticovidových peněz ze srpna na pozdější dobu. Ostatní země jsou na tom ale stejně.

Příprava NPO se protahuje. V pátek 23. dubna skončil příjem připomínek k návrhu NPO, následovat má jejich vypořádání a teprve až poté půjde materiál na jednací stůl vlády.

Podle sdělení MPO by vláda znovu měla projednat NPO v květnu. „Bližší datum v tuto chvíli nejsme schopni říci. Termín projednání bude záviset na množství a obsahu připomínek, ale i na tom, kdy jej vláda zařadí na program svého jednání. Vzhledem k dosavadním zkušenostem z přípravy materiálu lze čekat, že připomínek bude hodně,“ řekla pro LN mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová.

V den lhůty pro jeho odeslání do Bruselu v pátek 30. 4. totiž plán nesplňoval základní kritérium: že 37 % z investic musí jít na klimatická opatření. Podle našich odhadů je nyní na zhruba 33 %. Pokud by ČR plán v této podobě do Bruselu odeslala, Evropská komise by ho musela oficiálně zamítnout.

Hlavní problém aktuální verze NPO představuje komponenta Ministerstva zemědělství ve výši 15 miliard (2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu), která v rozporu s metodikou EU vykazovala 100 % příspěvek ke klimatickým opatřením, Evropská komise však uznává zhruba jen polovinu (8 miliard).

Odevzdání NPO ke schválení Evropské komisi není přesně stanoveno. Pevně stanovené je pouze to, že se Rada EU musí vyjádřit do tří měsíců od našeho podání návrhu. Rada EU neboli Rada ministrů má poslední slovo a předkládá návrh EK. Ta má pak na schválení dva měsíce.