Ministr Hladík: Musíme urychlit povolovací proces pro výstavbu větrných a solárních elektráren

Pod záštitou ministra Petra Hladíka (MŽP) se v Praze uskutečnil minulý týden hackaton, který  se zaměřil na sladění všech veřejných zájmů, které se týkají výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE). Výstupy z hackathonu využije ministerstvo k dalšímu nastavování takzvaných go-to zón pro rozvoj OZE.

Zdroj: MŽP

Kam postavit solární a větrné elektrárny?

„Po nedávném hackathonu, který zapojil 40 účastníků z různých oborů, už máme lepší představu. Jednalo se o první podobnou akci, která umožnila občanům podílet se na tvorbě legislativy,“ komentoval průběh hackathonu ministr Hladík na svém LinkedIn profilu.

Účastníci hackathonu se zaměřili nejen na hledání vhodných míst, ale i na komunikaci a rychlejší řešení stavebních povolení. Akce nebyla pojata jako klasický hackathon, při kterém účastníci programují přes noc, jednalo se spíše o myšlenkový sprint.

Výsledkem hackathonu tedy nebyly aplikace, ale návrhy na nové řešení problematiky výstavby OZE v České republice. Výstupy týmů, které ocenilo, využije ministerstvo k dalšímu nastavování takzvaných go-to zón. Go-to nebo akcelerační zóny jsou oblasti, kde stát umožní rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů energie.

Jedinečná šance na transformaci energetiky

„Během hackathonu jsme řešili, kam dát větrné a solární elektrárny, aby nevadily přírodě, ani lidem. Dále jsme se zabývali možnostmi, jak vykličkovat mezi územními plány, vlastníky pozemků a nejdelším stavebním řízením v EU,“ prohlásil ministr Hladík.

Podle studie Deloitte má nyní ČR jedinečnou možnost transformovat energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností. EU nám do roku 2030 poskytne finanční prostředky, za které bychom mohli vystavět obnovitelné zdroje s výkonem 17 GW.

„Musíme ale urychlit povolovací procesy, abychom stihli všechny peníze využít. Aktuálně to často trvá až 10 let,“ dodal Hladík. 

Pomoct by mohly právě go-to zóny, které umožňují na vybraných územích stavět rychleji. Kde by mohly vyrůst a jak jim říkat na hackathonu řešilo 40 lidí z různých oborů a zázemí. „Go-to zóny budou aplikovány do českého právního řádu tak jako všude jinde v Evropě, při aplikaci nové směrnice obnovitelných zdrojů, která by měla být zhruba v polovině roku 2024,“ uvedl Hladík

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Větrné elektrárny jsou v Česku vzácným druhem, pokrývají necelé jedno procento zdejší spotřeby elektřiny. Dosud jim právní prostředí příliš nepřálo, zejména kvůli povolovacím procesům se projekty často protáhly na více než deset let. A to i přesto, že samotná výstavba nezabere ani rok. Teď se ale větry obracejí.

Na českém území se budou vytyčovat oblasti přímo určené pro větrné parky, takzvané akcelerační zóny. Státu to uloží revidovaná směrnice Evropské unie o obnovitelných zdrojích, která sice ještě není definitivně schválená, v blízké době by ale měla být.