Ministr Hladík: Chybějící legislativa pro OZE stojí české daňové poplatníky 20 miliard ročně

Díky úspěchu dotačního programu Modernizační fond se Česku daří rychle čerpat peníze z Evropské unie, které mají ekologizovat energetiku. Většímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) však brání legislativa, která nestačí reagovat u nás na vývoj trhu. „Změnu lze očekávat po přijetí dvou novel energetického zákona, která umožní rozvoj komunitní energetiky, bateriových úložišť i zeleného vodíku, uvedl to ministr Petr Hladík minulý týden v rozhovoru pro časopis Respekt.

Zdroj: Wikipedia

Navýšení zdrojů na dekarbonizaci energetiky

Před Evropskou komisí už Česko obhájilo dotace za 185 miliard korun na modernizaci energetiky, oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík. Nejvíc peněz z fondu podle něj míří do výstavby solárních elektráren.

„Za necelé dva roky běhu fondu jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny, díky kterým se zvýší český solární výkon téměř na dvojnásobek. Jejich celkový výkon o síle téměř 2 GW odpovídá roční spotřebě energie již zhruba 750 tisíc domácností,“ přiblízil Hladík (KDU-ČSL).

Podle Hladík získá na dekarbonizaci Česko z EU ještě víc peněz. Do roku 2030 by měl Modernizační fond díky reformě trhu s emisními povolenkami disponovat sumou až 500 miliard korun.

Legislativní bariéra

V rozhovoru pro časopis Respekt zároveň ministr Hladík přiznává, že rychlejšímu rozvoji OZE zatím brání legislativa. Dodnes nemáme transponovanou evropskou směrnici o energetických komunitách, sdílení, agregaci a právě ukládání energií. Chybějící legislativa a obnovitelné zdroje stojí české daňové poplatníky obrovské peníze, což nedávno potvrdilo omezování výroby solární energie během Velikonoc.

„Je to řádově přes 20 miliard, které dnes ČEPS utratí za vyrovnávání sítě. To by se nemuselo stát, pokud by si s tím síť dokázala poradit mnohem dynamičtěji právě díky změně legislativy,“ informoval Hladík.

Právě stávající legislativa (tj. její neexistence) zatím brání velkým investicím a dotacím z Modernizačního fondu třeba do bateriových úložišť.

„Po přijetí novely energetického zákona se podle mě může rozvoj bateriových úložišť i zeleného vodíku rozběhnout výrazně větším způsobem, možná i bez dotací,“ komentoval Hladík. „Výroba zeleného vodíku je energeticky náročná a vyplatí se v částech dne, kdy jsou obrovské přebytky elektrické energie – a je tedy k dispozici zadarmo nebo za zápornou cenu.“

Nová energetická koncepce

Vláda minulý týden schválila nové teze ke Státní energetické koncepci a související dokumenty, z nichž vyplývá cíl dosáhnout v Česku do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na úrovni 40-45 procent. Na koncepci pracuje ministerstvo průmyslu a životního prostředí.

„Je to energetická koncepce Politiky a ochrany klimatu i Národní energetický klimatický plán – a je to společná práce obou ministerstev. Předpokládáme, že bude zahrnovat devět scénářů. Půjdeme od scénáře, kdy „neuděláme nic“ a zůstali bychom na uhlí, až po scénář masivních investice do obnovitelných zdrojů. Budou zahrnovat ekonomické a především klimatické dopady rozložené v čase,“ doplnil Hladík.

„V podstatě vycházíme z toho, co jsme si sami schválili ve „Fit for 55“. Je tam úspora CO2 o 26 procent do kroku 2030. Vycházíme také z predikcí, které máme obsažené ve vládním programovém prohlášení. To znamená odchod od uhlí do roku 2033. Počítáme samozřejmě s rozvojem čisté mobility i biometanu s velkým potenciálem pro českou energetiku. To jsou všechno vstupní premisy a v následujících měsících na tom budou dělat naše pracovní skupiny. Pak přijde na řadu posouzení, modulace a představení jednotlivých scénářů – a definitivní výběr na úrovni vlády,“ upřesnil Hladík.

Podle Hladíka bude první verze energeticko-klimatického plánu hotová letos v červnu. Pak jí bude nutné ještě konzultovat s Evropskou komisí. „Definitivní schválení všech tří dokumentů včetně Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce předpokládáme do konce letošního roku,“ uzavřel ministr Hladík.