Francie schválila retroaktivní solární daň. Česko to kvůli politickému chaosu asi nestihne

• 08. 02. 2021
• Redakce

Francouzský precedens

Zpětné snížení pevných výkupních cen (FIT),  navržené francouzským Ministerstvem pro ekologickou proměnu na konci roku 2020 bylo schváleno v parlamentu. Proti „osekání podpory“ protestuje cca 300 francouzských společností, kterým může hrozit dokonce bankrot v důsledku nemožnosti splácet úvěry z minulosti.

Retroaktivní snížení podpory se týká fotovoltaických elektráren (FVE) postavených v letech 2006-2010 o výkonu nad 250 kWp. Podle vyjádření francouzského Kontrolního úřadu z roku 2019 byla těmto FVE vyplácena příliš štědrá podpora, která dosahovala až 20% výnosu z investice.

Na konci září 2020 pak francouzské Ministerstvo hospodářství a financí oznámilo, že zvažuje možnost retroaktivní krácení podpory pro tyto zdroje a připravilo příslušnou legislativu. Od snížení podpory pro FVE si Francie slibuje, že by mohla ročně ušetřit cca 600 miliónů eur, což by výrazně pomohlo státnímu rozpočtu, který je v obřím deficitu.

„Vyplácená podpora pro FVE postavené před rokem  2011 dosahuje cca 2 miliardy eur ročně. Celkově to dělá 38,4 miliardy eur  pro objem elektřiny, který odpovídá 0,7 procenta elektrického mixu,“ uvádí se ve zprávě francouzského Kontrolního úřadu. „To odpovídá nákladům na financování ve výši cca 480 eur za megawatthodinu.“

Přesná hodnota retroaktivního snížení FIT není zatím známá. Příslušná novela zákona obsahuje ustanovení, která by měla garantovat, že nedojde k firemním „defaultům“ v případě postižených společností. Konkrétní opatření uvalená na provozovatele příslušných FVE stanoví vyhláškou francouzský energetický regulátor po dohodě s Ministerstvem energetiky.

Proti krácení podpory se striktně ohradili zástupci Francouzské solární asociace (Energplan). „Solární branže stále čeká na vyjasnění na míry krácení FIT a také doby, po kterou se zkrácená podpora bude vyplácet,“ uvedl David Gréau, zástupce ředitele  Enerplan.

Před zpětným snížením podpory pro FVE ve Francii varovala také Aurélie Beauvais, ředitelka pro politické záležitosti Evropské solární asociace: „Pokud se retroaktivní krácení podpory potvrdí, pak to znamená špatný krok směrem k dosažení klimatických cílů Evropské zelené dohody. Zpětné změny ve vyplácení podpory v minulosti podkopaly důvěru investorů a spotřebitelů v investice do solární energetiky, a proto jsou nyní ve směrnici EU o Podpoře čisté energie zakázány. “

Česká paralela

Podobný zákon jako Francie nyní projednává v Česku sněmovna. Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích (NZPOZE) prošel minulý týden hladce do druhého čtení a nyní se NZPOZE diskutuje ve výborech.

Účelem NZPOZE je i kontroverzní řešení údajné překompenzace podpory obnovitelných zdrojů. Vládní návrh změny zákona přitom obsahuje poměrně problematiké opatření vůči jednotlivým podporovaným zdrojům, nejvíce pak vůči fotovoltaice.

Nová předloha se má nejen vypořádat s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik, ale také má určit tempo dalšího rozvoje sektoru OZE pomocí aukcí. „Pro oblast obnovitelných zdrojů energie jde o zásadní legislativu tohoto desetiletí,“ soudí Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Protesty solární branže

Kontrola překompenzace se má týkat pouze těch FVE, jejichž podpora za tři roky po sobě nepřekročila hranici 200 tisíc eur, tedy něco přes pět milionů korun.  Budoucí kontroly kvůli překompenzacím se dotknou asi 1500 fotovoltaických elektráren z let 2018-2020.

Rozhodnutí vlády, že ziskovost solárních elektráren bude v rámci kontroly překomponzace na spodní hranici povoleného rozpětí ve výši 7% IRR, vzbudila u řady podnikatelů ve fotovoltaice rozhořčení. Kvůli tomuto postupu varovala vládu i Evropská komise ohledně  nestability investičního prostředí v Česku.

S tímto postřehem Evropské komise souhlasí zástupci solárníků. Podle má aktuálně připravovaná NZPOZE spíše potenciál sektor obnovitelných zdrojů zničit, než jej podpořit. Vláda chce skrze novelu snížit podporu pro stávající solární elektrárny o další desítky procent, a to na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry, varují zástupci solární branže.

Napínavé rozhodnutí

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček argumentuje, že důvodem pro nižší sazbu podpory jsou fakta spojená s podílem podpory jednotlivých obnovitelných zdrojů a jejich podílem na celkové výrobě elektřiny. Dosavadní výše podpory je podle něj příliš velká.

Podle Havlíčka se podpora solárních elektráren postavených v letech 2009 až 2010  zcela vymkla realitě a celkově nás to bude stát 500 miliard korun. „Byl to jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny,“ uvedl Havlíček.

Změna podpory pro OZE ročně uspoří státu mezi sedmi a 10 miliardami korun. Ročně stát vyplatí přes 40 miliard, zatímco předloni to bylo 46,1 miliardy. Úspora by podle Havlíčka měla činit až třetinu nynější podpory pro soláry.

V souvislosti s druhým a třetím čtením ve sněmovně se určitě rozpoutá obrovská lobbistická bitva mezi solárníky a státem. Kvůli současné turbulentní situaci na politické scéně v Česku nyní však NZPOZE, hrozí, že se kvůli podzimním parlamentním volbám letos schválit nestihne.

O budoucím osudu NZPOZE se rozhodne zřejmě až v červnu. V té době již bude hlavní prioritou politiků předvolební kampaň do parlamentu.