Ministr Síkela ostře kritizuje lobbisty kvůli novele zákona o komunitní energetice
Stopka lobbistům
Nebývale ostrá reakce ministra Síkela pramení z kritiky zastánců a také lobbistů, kteří kritizují proces schvalování LEX OZE 2, nebo-li novely energetického zákona, jenž v Česku zavádí komunitní energetické projekty. Příprava LEX OZE 2 se komplikuje, a proto reálně hrozí, že nebude platit od ledna 2024, což bylo ze strany MPO loni přislíbeno.
„Proto nenecháme žádné lobbisty ovlivnit proces zavádění novely tak, aby se na něm obohatili. A podle toho k ní přistupujeme,“ zdůraznil Síkela.
„Platí to jak pro fosilní lobbisty, kteří ji brzdí, tak pro ty zelené, kteří chtějí, aby systém komunitní energetiky neměl žádná pravidla. Vše je nutné nastavit tak, aby tento systém byl funkční a přinesl všechna pozitiva v čele s co nejoptimálnějším využíváním energií,“ pokračoval v kritice na svém twitterovém účtu Síkela.
Podle Síkely nesmí být nová legislativa zneužitelná ze strany tzv. energošmejdů. „Jinak by to ohrozilo důvěru v komunitní energetiku a zpomalilo rozvoj obnovitelných zdrojů, jako k tomu došlo v minulosti. To si nemůžeme po zaspání minulých vlád v žádném případě dovolit. Proto tento systém musí mít pravidla,“ zdůraznil Síkela.
Pevné mantinely v nové legislativě
Ministr průmyslu také objasnil základní principy LEZ OZE 2, kde se nově počítá, že po schválení v prvních letech bude nejspíš omezen počet členů energetických společenství na jeden tisíc. Současně bude platit regionální omezení jejich působnosti na území obce s rozšířenou působností.
„My navíc připravovaný systém vnímáme jako základ, který budeme postupně rozvíjet tak, jak nám to umožní technické možnosti,“ dodal Síkela.
V návrhu novely se zavání definice tzv. „aktivního zákazníka“, kterým bude moci být kdokoliv, kdo si bude moci energii vyrobenou v jedné nemovitosti posílat do druhé bez územního omezení.
„Aktivní zákazník představuje skupinu odběratelů, kteří mezi sebou budou sdílet energii, kterou si společně vyrobí. Tato možnost sdílení má mnoho forem – v jedné nemovitosti v bytovém domě nebo například v rámci více nemovitostí s různými majiteli či třeba ve více nemovitostech v obci,“ objasnil Síkela.
Sdílení energie i mezi regiony?
„Při nastavování principů novely postupujeme podobně jako v jiných zemích, kde je komunitní energetika úspěšná. Není ale pravda, že bychom omezili možnost to, že elektřinu, kterou si zákazník vyrobí v jedné nemovitosti, třeba na chatě, bude moci využívat v jiné, například v bytě,“ uvedl Síkela.
Princip komunitní energetiky je založený na lokální spotřebě lokálně vyrobené energie. Pro začátek zavádění komunitní energetiky MPO zvažuje omezení počtu členů energetických společenství na 1000 a omezení jejich působnosti na území obcí s rozšířenou působností.
„Podobné omezení ze začátku platilo nebo stále platí i v jiných zemích, kde komunitní energetika úspěšně běží, jako je Rakousko, Německo nebo Francie. My navíc připravovaný systém vnímáme jako základ, který budeme postupně rozvíjet tak, jak nám to umožní technické možnosti,“ upřesnil Síkela.
Rostoucí kritika
Resort MPO se kvůli nečekaným změnám v návrhu LEX OZE 2 stal v posledních dnech terčem ostré kritiky.
„Ve středu 12.4.2023 se podle našich informací konala na MPO uzavřená schůzka se zástupci distribučních společností a dalších podnikatelů v energetice, kam nebyli pozváni zástupci měst a obcí, místních akčních skupin ani zástupci Unie komunitní energetiky. Hlavním bodem této schůzky byly zásahy do již téměř hotové novely energetického zákona, tzv. lex OZE II, konkrétně návrh omezení komunitní energetiky na území jedné obce s rozšířenou působností a 1000 odběrných míst, což jasně přináší ekonomické výhody distribučním společnostem a existujícím výrobcům elektřiny na úkor občanů ČR a blokuje decentralizaci energetiky,“ tvrdí v dopisu adresovaném MPO zástupci Národní síě Místních akčních skupin ČR či České biskupské konference.
Ke kritice změn v novele se připojily i další asociace, které v Česku připravují rozvoj komunitní energetiky vč. Komory obnovitelných zdrojů energie.
MPO nyní hodlá omezit takzvaná energetická společenství, a to geograficky – pravděpodobně na obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), které Česko dělí na 205 částí. Kromě toho resort nově navrhují stanovit strop na počet členů těchto společenství na jeden tisíc.
Výše uvedené omezení by zásadně dopadlo například na Pražské společenství obnovitelné energie, které do budoucna v rámci komunitní energetiky počítá se zapojením 23 tisíc střech s fotovoltaickými elektrárnami.