Evropská komise představila novou strategii mobility
Nová strategie mobility
Zatímco emise v ostatních sektorech se daří pomalu snižovat, objem emisí z dopravy se naopak stále zvyšuje. Aby bylo dosaženo klimatických závazků, které plynou jak ze Zelené dohody pro Evropu, tak rovněž i z Pařížské klimatické dohody, je třeba tento trend zvrátit.
Evropská komise proto představila novou Strategii mobility, jejímž cílem je zajistit udržitelný, inteligentní a odolný evropský dopravní systém. Právě takto transformovaný dopravní systém má pomoci dosáhnout hlavního cíle 90% snížení emisí souvisejících s dopravou do roku 2050, a tím i k naplnění závazku klimatické neutrality.
Strategie obsahuje tři cílové roky – 2030, 2035 a 2050. Do roku 2030 má být 100 evropských měst klimaticky neutrálních. Na evropských silnicích by se mělo nacházet nejméně 30 milionů bezemisních automobilů a bezemisní by měly být také pravidelné dopravní spoje na vzdálenosti kratší než 500 km.
Doprava by měla být co nejvíce automatizována a rozsah vysokorychlostní železniční dopravy v celé EU by se měl podle strategie zdvojnásobit. Dále mají být do roku 2030 na trh uvedena bezemisní námořní plavidla a do roku 2035 dokonce bezemisní letadla. Postupně až do roku 2050 mají být pak téměř všechny osobní automobily, dodávky a autobusy na evropských silnících emisně neutrální. Rovněž má dojít k posílení nákladní železniční dopravy a plně funkční transevropské dopravní sítě TEN-T.
Důraz na modernizaci a dekarbonizaci dopravní infrastruktury
Strategie stanovuje 10 akčních oblastí a 82 konkrétních iniciativ k transformaci dopravního systému. Sektor dopravy je zodpovědný přibližně za čtvrtinu emisí v rámci EU. Až 71 % emisí z dopravy tvoří doprava silniční. Aby byla doprava udržitelná, je třeba podpořit nejen zavádění bezemisních vozidel, plavidel a letadel, podporována by také měla být nízkoemisní paliva a budování vhodné infrastruktury.
V oblasti meziměstské mobility je pak třeba se zaměřit převážně na rozvoj železničních spojení. Železniční doprava by měla také být využívána jako ekologická alternativa k silniční nákladní dopravě. Snížení emisí v sektoru dopravy má pomoci také určování cen uhlíku a lepší pobídky pro uživatele cestovních a přepravních služeb.
Výše zmíněné cíle, ale i další cíle obsažené v samotné strategii, jsou opět velmi ambiciózní, a zvláště v sektoru dopravy se mohou v některých případech zdát jako science fiction. Důležitou roli v transformaci dopravního systému má podle strategie Komise hrát hlavně digitalizace a inovace, například lepší využívání dostupných dat a umělé inteligence.
Sektor dopravy patří v rámci evropského hospodářství mezi klíčové. K unijnímu HDP přispívá přibližně 5 % a zaměstnává více než 10 milionů lidí v Evropě. Jedná se také o odvětví, které výrazně zasáhla koronavirová pandemie. Ta zároveň ukázala, jak zranitelné toto odvětví je. Obnova sektoru po pandemii proto přináší příležitost nejen k posílení jeho odolnosti, ale také k potřebné modernizaci a dekarbonizaci celé dopravní infrastruktury v Evropě.
Rozvoj čisté mobility
Abychom dosáhli čisté a udržitelné mobility, není třeba co nejrychleji auta se spalovacími motory vyměňovat za auta elektrická nebo bateriová. Je však možné už dnes část vozového parku tímto směrem posunout.
Ještě před pár měsíci bylo téměř absurdní tvrdit, že něco podobného lze docílit. Vzhledem k poměrně rychlému vývoji v některých státech se však nejedná o zcela nereálnou představu.
Například Norsko se již dnes pyšní tím, že za rok 2020 měly bateriová elektrická vozidla 54,3% podíl na nových registracích a plug-in hybridy 20,4%. Celkový podíl bateriových elektrických vozidel a plug-in hybridů na nových registracích (i vzhledem k pozitivnímu vývoji ve Švédsku, Německu, Francii i Nizozemsku) v EU výrazně roste a je jisté, že přesáhl 10 % – což je přibližně polovina bateriových elektrických vozidel a plug-in hybridů.
V České republice, kde vláda neposkytuje prakticky žádné podpory pro přechod na auta bez lokálních emisí, byl podíl nově registrovaných „aut do zásuvky“ v roce 2020 2,5 %, kam se dostal s desetin procent. V témže roce bylo registrováno 3 262 bateriových elektrických vozidel a 1 978 plug-in hybridů, což znamená meziroční růst 332 %, resp. 321 %. I když se tedy nejedná o dramatický nárůst, i zde se ubíráme dobrým směrem.