Evropská komise požaduje zpřísnění klimatických závazků, česká vláda to ale odmítá

• 17. 09. 2020
• Redakce

Razantní snižování emisí skleníkových plynů

Evropská unie rozhodně neslevila z plánů na razantní snižování emisí skleníkových plynů, ačkoliv to premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček spíše odmítají.

Na jaře to přitom byli oni, kdo vyzývali, aby EU kvůli pandemii nového koronaviru od svých záměrů ustoupila. Jenže unijní instituce i velká většina členských zemí tvrdí, že „zelené“ investice jsou nutné nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale že zároveň „nakopnou“ ekonomiku, která vinou pandemie spadla do hluboké krize.

Členské státy EU by se podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové měly stát světovým lídrem v boji proti klimatické krizi. Oznámila proto přísnější snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry-

Von der Leyenová ve středu oznámila návrh, podle kterého by se do roku 2030 snížily emise skleníkových plynů o 55 procent oproti úrovni z roku 1990. Původní závazek, kterým se nyní řídí také Česko, byl přitom 40 procent. „Takový cíl je ekonomicky dosažitelný a zároveň pro Evropu přínosný,“ píše se však v novém návrhu.

Návrh přirozeně znamená zvýšit úsilí ve všech členských státech. Ekonomické zhodnocení dopadů zvýšení cíle bude představeno dnes či ve čtvrtek a uvádí, že navýšení cíle je pro Unii výhodné. Návrh mj. předpokládá, že v roce 2030 by měly státy Unie spotřebovávat dvakrát víc elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), než v současnosti.

To je sice v rozporu s tím, co plánuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (do roku 2030 by se měl podíl čisté elektřiny zvýšit jen asi o čtvrtinu, v porovnání s rokem 2020). Není to však vzdálené realitě, kterou ve svých výpočtech opakovaně předkládá Komora obnovitelných zdrojů: díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře urychlila koronakrize.

Odpor české vlády

Komise na základě analýzy došla k závěru, že původní klimatický cíl by nestačil. Navrhuje proto zrychlit nahrazování uhelných elektráren obnovitelnými zdroji energie a účinněji snižovat emise v dopravě, zemědělství, lesnictví nebo stavebnictví.

Ačkoliv s tím většina členských států EU souhlasí, Česko je proti. A to navzdory tomu, že s obecnými principy Zelené dohody souhlasil loni v prosinci na schůzce lídrů členských států také premiér Andrej Babiš (ANO), a jak to i většinově podporuje i česká veřejnost. 

Podle opakovaných vyjádření ministra Havlíčka může Česko při nejlepší snaze dosáhnout snížení emisí maximálně o 45 procent. Na tom trvá i nyní.

„Vycházíme z energetického plánu, z plánu čisté mobility, z plánů pro průmysl, máme na všechno solidní propočty,“ uvedl nyní ministr pro Aktuálně.cz. „Do konce roku by měla vyřknout svůj závěr také uhelná komise, ale zatím se stále bavíme o stejných číslech. Pro nás je 55 procent v roce 2030 nereálných,“ dodal.

Covid-19 jako příležitost

Projev Ursuly von der Leyenové, který bývá tradičně využívaný k oznámení nových plánů Evropské komise, významně ovlivnila pandemie nemoci covid-19. Objem peněz, jejichž využití – po souhlasu členských států EU – může šéfka komise navrhnout, je letos historicky nejvyšší. Koronavirová a ekonomická krize totiž vedla lídry zemí EU k vytvoření takzvaného fondu obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).

Předsedkyně komise ve středečním projevu kromě důrazu na spolupráci ve zdravotnictví mimo jiné nově navrhla i to, aby 37 procent z těchto peněz směřovalo na „zelené“ projekty. Členské státy zatím počítají s 30 procenty, Evropský parlament dokonce žádá až o deset procent více.

Podle tohoto středního scénáře Komory OZE využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE, což odpovídá zhruba dvojnásobku současné spotřeby čisté elektřiny. Obnovitelné zdroje by podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 vyráběly skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. V roce 2040 pak lze očekávat spotřebu na úrovni nejméně 38,3 TWh elektřiny z OZE.

Dostatečné zdroje

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice do nových OZE pro dosažení – i jen opatrného – cíle jejich rozvoje, který stanovilo MPO, spočítali už na jaře experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie.

Vynikající zpráva je, že na pokrytí nákladů veřejné podpory bude mít Česko během této dekády k dispozici násobně víc peněz, než kolik zatím MPO plánuje utratit. Jde o bezprecedentní objem prostředků: MPO právě dokončuje parametry programu, na který z nástrojů pod Zelenou dohodou dostane 182 miliard.

Dalších nejméně 200 miliard bude k dispozici v Modernizačním fondu, jehož pravidla právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí. Další desítky miliard přinese do 3 krajů nejvíce postižených ekonomickou transformací Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund).

Podle Jiřího Koželouha z environmentálního Hnutí Duha  přísnější zelené ambice mohou prospět českému hospodářství. „Zvýší to tlak na to, abychom se víc opřeli do obnovitelných zdrojů, jejichž potenciál tu využíváme velmi málo. Je to čím dál větší chyba, protože cena z nich vyrobené elektřiny dlouhodobě klesá. Už i Polsko dnes mohutně plánuje obnovitelné zdroje,“ říká.