European Battery Alliance aneb proč jsou baterky pro EU důležité?

• 04. 02. 2021
• Redakce

Obří růst poptávky

Letošní více než 150% nárůst byl způsoben nejen poptávkou (např. v Německu bylo v prosinci prodáno více elektromobilů než aut na fosilní pohon) ale i regulace a přísné limity CO2 pro automobilky vytvářejí prostor pro investice do baterií a elektromobility. Dále také rostoucí poptávka, která by měla dle různých odhadů 14 až 19krát stoupnout do roku 2030, donutila EU jednat a stát se tedy po Číně 2. největším výrobcem a trhem na světě. Tento impuls ke koordinaci, výzkumu, inovacím a spolupráci byl odstartován v rámci Evropské bateriové aliance.

Evropská bateriová aliance funguje již od roku 2017, kdy bylo v EU vyprodukováno pouze 6 % baterií. Za 4 roky fungovaní nejen že vzrostl zájem o evropské baterie, ale i díky poptávce zabírají baterie vyrobené v EU 20 % trhu. Evropská bateriová aliance je dle europoslance Ismaila Ertuga „zlatý standard“, do kterého EU v roce 2020 investovala přes 20 miliard eur a vytvořila přes 5 milionů pracovních míst.

Evropská aliance baterií si klade za cíl vyvinout inovativní, konkurenceschopný a udržitelný hodnotový řetězec baterií v Evropě. Tento projekt má také vyústit ve stavbu několika gigatováren na baterie, které jsou již dnes v plném proudu za účasti většiny členských států (zčásti také České republiky). Aktuálně je připraveno 6-7 projektů na konstrukci továren na baterie v různých členských státech.

Tento průmysl se intenzivně rozvíjí v Polsku, kde společnost LG Chem provozuje továrnu v Dolnoslezském vojvodství a v rámci nového projektu s EIB navýší kapacitu až na cca 65 GWh, čímž se stane jednou z největších továren na světě. Další z plánovaných gigatováren tentokrát ve Švédsku od firmy Northvolt „dostala zelenou“. Tato švédská továrna bude vyrábět baterie z poloviny z recyklovaného materiálu, což odpovídá udržitelnému směřování tohoto průmyslu.

Potřeba nových gigatováren

V roce 2030 bude EU potřebovat cca 20-25 těchto gigatováren, aby byla soběstačná a pokryla poptávku. Většina výrobních a inovačních projektů jsou dle strategického plánu EK spolufinancovány Evropskou investiční bankou (EIB) a patří do důležitých projektů společného evropského zájmu (IPCEI) v rámci Evropského institutu inovací a technologií.

Nicméně bateriový průmysl nabízí ekonomické příležitosti ve všech směrech, neboť EU může dohnat v tomto odvětví Asii a získat tak nejen soběstačnost, ale i strategickou lukrativní výhodu. Dále je to určitě příležitost pro země s automotive průmyslem. Zatím je nejproduktivnější Polsko a výrobce Solaris, který v rámci projektu „Second Life ESS“ inspirovaným švédským pilotním projektem recykluje lithiové baterie z elektrobusů, ze kterých chce vytvořit sytém stacionárních baterií. Za zmínku stojí i fakt, že ač v ČR tento průmysl máme, tak zatím žádná větší iniciativa nebyla uskutečněna.

Jednou z překážek hodnotového řetězce je dostupnost surovin, kde EU je závislá na dovozu primárních surovin, nicméně firmy a EK se snaží regulovat standardy importovaných surovin. Aktuálně probíhají 4 evropské těžební projekty z nichž jeden je situován v ČR (cínovec), kde se nachází jedno z největších dosud nevyužitých ložisek lithia na světě. Aktuálně, zde probíhá průzkum ložiska příprava projektu, která má být hotová v letošním roce.

Podpora Evropské unie

Co se týče regulace, EK nahradila stávající směrnici 2006/66/ES, novým nařízením 2020/353 (COD) které narovnává podmínky na vnitřním trhu a upevňuje pozici EU v udržitelném leadershipu. Toto nařízení, reguluje zpracování použitých baterií a jejich recyklaci, a tudíž jejich druhé použití v úložištích nebo jako zdroj materiálu. Navíc EU zajišťuje nejvyšší standardy při ochraně před nebezpečnými látkami (nařízení REACH a vlastní odpovědnost chemického průmyslu).

V rámci strategického plánu tato směrnice obsahuje články týkající se standardizace, informovanosti a kvality uvedením „bateriového pasu“, kde jak EU, tak zákazník je informován o obsahu, nebezpečnosti, uhlíkové stopě a mnoha dalších informacích (CE značka…). Tato směrnice také podporuje recyklaci, která již v některých státech funguje a jinde je fázi prototypů. Například ve Švédsku, jsou baterie z autobusů recyklovány a je z nich vytvořeno úložiště solární energie, tento výzkum je financován z programu Horizon 2020 Co se týče menších baterek lídrem jsou Chorvatsko a Polsko, jež recyklují více jak 80 % baterií.

Poptávka po bateriích bude větší, a proto je důležité se co nejvíce věnovat tomuto industriálnímu sektoru. Aktuálně má EIB schváleno nebo v procesu dalších 51GWh tovární kapacity, ale v budoucnosti bude potřeba mnohem větší výrobní kapacity. Baterie jsou důležité nejen pro automobilový průmysl, ale pro celkovou industriální strategii EU.

Podle odhadů bude cena baterek klesat, a tudíž akumulace elektřiny i v rámci dalších sektorů jako bydlení a systému budov bude výhodná. Navíc baterie budou hrát ještě větší roli v rámci energetického sektoru, neboť mohou akumulovat energii zejména z obnovitelných zdrojů a poté stabilizovat síť ve špičkách. Aktuální situace, výzkum a bateriová aliance jsou skvělými impulsy k nejen technickým inovacím, ale hlavně k většímu důrazu na udržitelnost v tomto sektoru.

Autor článku: Eva Faltusová, stážistka pana europoslance Luďka Niedermayera