Česká firma postaví největší bateriové úložiště na světě ve Velké Británii

Česko má jen čtyři bateriová úložiště elektřiny, Velká Británie míří ke třem stovkám. Největší baterii světa v Anglii plánuje vystavět energetická společnost Intergen, v níž má padesátiprocentní podíl také česká energetická skupina Sev.en Energy.

Zdroj: LEAG

Obří růst trhu

Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, nejvíc ve Velké Británii, vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech.

Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.

Největší plány s ukládáním elektřiny zatím v Evropě představila Velká Británie. Celkem tam už běží nebo se připravuje 260 úložišť. Mezi členskými zeměmi EU je na prvním místě Německo se 115 zařízeními nebo projekty. Stav úložišť shrnuje studie, kterou si loni nechala zpracovat Evropská komise.

Podle této studie Němci vedou i na počet zařízení, která jsou už v provozu, a také v instalovaném výkonu fungujících úložišť. Ten dosahuje na 7,5 gigawatt, což přibližně odpovídá třetině instalovaného výkonu všech elektráren v Česku.

Přes 90 % instalovaného výkonu velkých úložišť zatím v Evropě tvoří přečerpávací vodní elektrárny. V Česku najdeme čtyři, přičemž nejvýkonnější z nich jsou Dlouhé stráně v Jeseníkách, které umí poskytovat i důležitou službu „startu ze tmy“.

V případě blackoutu mohou obnovit napětí v soustavě díky „nastartování“ elektrárny Chvaletice, která je na ně napojena. Podobně může zafungovat také přečerpávací elektrárna Dalešice propojená s jadernou elektrárnou Dukovany.

Sev.en Energy postaví největší baterii na světě

Na počet ale v Evropě vítězí menší zařízení, což jsou hlavně lithium-iontové baterie nebo další druhy akumulátorů. Zmíněná evropská studie jich napočítala více než 500. Přes 230 z nich funguje nebo se připravuje ve Velké Británii, kterou následují Německo a Irsko.

„V Česku jsou zatím čtyři velkokapacitní bateriová úložiště. Většímu rozvoji zatím brání legislativa, která pojem akumulace energie v podstatě nezná. Průlom by mohla přinést novela energetického zákona, kterou v současné době projednávají poslanci,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

České firmy využívají příznivější situaci v zahraničí. Tuzemská skupina Sev.en Energy například společně s čínskými partnery plánuje prostřednictvím britské firmy InterGen vybudovat v anglickém Essexu největší bateriové úložiště na světě. Projekt o 320 megawatt instalovaného výkonu už odsouhlasilo britské ministerstvo energetiky.

„Jsme velmi rádi, že InterGen získal pro bateriové úložiště povolení. Pracujeme dále na výběru technologie baterií a jejich způsobu využívání. Pokud vše půjde podle plánu, mohlo by se začít stavět už příští rok,“ uvádí mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Budoucnost patří vodíku

Úložiště elektřiny hrají v evropské energetice stále důležitější roli kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů, které závisí na počasí a jejich výroba není rovnoměrná. Dnes s rovnováhou v síti pomáhají hlavně uhelné a plynové elektrárny, které umí snižovat nebo zvyšovat svůj výkon.

Podíl fosilních paliv se ale sníží a obnovitelné zdroje naopak porostou. Během tohoto desetiletí budou ještě evropské země při vyrovnávání výkyvů využívat konvenční elektrárny a přeshraniční propojení. Do roku 2030 ale vzroste právě význam baterií.

Mezi lety 2030 a 2050 však evropská studie předpokládá obrat, na jehož konci budou s rovnováhou v síti pomáhat hlavně technologie založené na vodíku. Ty mají zároveň zajistit snížení emisí v dopravě nebo vytápění.

Pomáhat by mohli i samotní spotřebitelé, kteří by v té době již měli mít k dispozici technologie, jež pomáhají pružně reagovat na situaci na trhu a v síti, a spotřebu elektřiny snižovat či zvyšovat. Mezi tyto technologie patří například chytré nabíjení elektromobilů, které se díky tomu mohou proměnit v pojízdné baterie.