Češi si uvědomují závažnost změn klimatu
Nutnost snižování emisí
Podle STEM se tak ukazuje, že rozšířená představa o Češích jako „klimaskepticích“ přestává být platná. Podle průzkumu devět lidí z 10 souhlasí s tím, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem či vymíráním lesů.
V průzkumu se dále zjistilo, že 87 procent lidí si uvědomuje, že nepůjde krajinu ochránit bez snižování emisí. Respondenti se rovněž domnívají, že snižování emisí povede ke zdražení zboží a energií. Tento názor zastává 74 procent dotázaných.
Podle 51 procent lidí povedou opatření, o kterých se mluví v souvislosti se změnami klimatu, k nevratnému poškození tuzemské ekonomiky. „Jen každý čtvrtý si myslí, že na snižování emisí může ČR vydělat. Je tedy vysoce pravděpodobné, že veřejnost nevěří, že přeměna ekonomiky na nízkoemisní může být pro ČR profitabilní,” uvedl průzkum.
„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,” okomentoval výsledky analytik STEM Nikola Hořejš.
Uhlíková neutralita je neznámý pojem?
Většina Čechů nicméně nezná termín uhlíková neutralita, tedy vyprodukování takového množství emisí uhlíku, které mohou být pohlceny v atmosféře. Podle průzkumu se s ním nesetkalo 53 procent lidí a neslyšela o něm ani třetina těch, kteří deklarují velký zájem o klimatickou změnu. Přesto většina lidí (79 procent) podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality.
„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ shrnul výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM. „Jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ dodal.
Data pochází z dlouhodobé studie o vztahu ke globálním problémům a EU, kterou STEM vypracoval v listopadu 2019 až lednu 2020. Sběr dat se uskutečnil od listopadu 2019 do ledna 2020. Do průzkumu se od 14. do 26. listopadu 2019 zapojilo 1 111 respondentů.