Podpora naruby: Místo Slunce a větru hodlá stát podpořit fosilní zdroje

• 10. 02. 2022
• Redakce

Sporná vyhláška

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na počátku ledna 2022 předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie (dále jen „vyhláška“). Návrh vyhlášky počítá s významnou podporou plynových i uhelných tepláren, kterým má být přiznána i zpětně za rok 2021. Dotování tepláren, aby přežily v prostředí vysokých cen povolenek, vyjde v letošním roce na téměř 8,5 miliardy korun.

Pro české daňové poplatníky a spotřebitele elektřiny se dotování uhelných tepláren před jejich plánovaným přechodem na spalování zemního plynu, biomasy či odpadů se hodně prodraží. „Odhad nákladů na přechodnou transformační podporu tepla pro rok 2022 je 8,44 mld. Kč,“ uvádí se v návrhu vyhlášky. Podpora má mít podobu dotace nákladů nad výši 500 korun na každou spotřebovanou povolenku na emise oxidu uhličitého.

Naopak obnovitelné zdroje – zejména větrné elektrárny budou hrát druhé housle a fotovoltaika ostrouhá úplně. Návrh vyhlášky  uvádí odhad nákladů na podporu POZE ve výši 2,4 miliardy korun pro letošní rok, poté 2,8 miliardy pro příští rok a tři miliardy korun v roce 2024.

Překvapivé je hlavně to, co chce stát podporovat. V každém z let 2022 až 2024 chce podpořit vznik vysoce účinných plynových zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla o elektrickém výkonu 1000 megawattů. Na podporu těchto zdrojů hodlá stát vynaložit 13,26 mld. Kč pro plynové a uhelné teplárny jako kompenzace cen emisních povolenek za roky 2021 a 2022. Následovat má dalších zhruba 8 mld. ročně v letech 2023 a 2024.

Z textu návrhu vyhlášky vyplývá, že stát nepočítá s masivním boomem zelené energetiky v blízké budoucnosti. Světlou výjimku představují větrné elektrárny, které díky aukcím do konce roku 2024 může přibýt až 180 megawattů, Naopak, v návrhu vyhlášky se vůbec nepočítá s podporou biomasy, bioplynu či s geotermálními zdroji.

Nové fotovoltaické elektrárny nebudou vůbec podpořeny, ačkoli to zákon umožňuje. Nové solární elektrárny mají přibývat díky jiným formám podpory – hlavně díky dotací, z Modernizačního fondu a evropských programů na podporu podnikání.

Dotace pouze pro vyvolené?

V následujících letech bude pro transformaci energetiky dostupné miliardy korun jako investiční podpora z evropských fondů. Dotační programy OPŽP pro veřejné subjekty a OPTAK pro podnikatele pro období 2021-2026 se zpožďují, stejně jako Národní plán obnovy.

Největší reálnou šanci na čerpání dotací pro nové POZE představuje Modernizační fond (MOFO). Podle sdělení MŽP bude v rámci MOFO k dispozici být do roku 2030 zhruba 300 mld. Kč. Nicméně, i zde jsou ale zvýhodněni velcí hráči na trhu s elektřinou – jen jim jsou otevřené programy podpory pro teplárenství a průmysl. Zároveň mají i zvýhodnění v soutěžní výzvě pro solární výrobny nad 1 MW.

„Z celého mixu aktuálně dostupné veřejné podpory tak vycházejí nejlépe teplárny využívající fosilní paliva. Mohou žádat o investiční podporu v rámci Modernizačního fondu a provozní podporu a kompenzace cen povolenky dle předloženého návrhu nařízení. Celkem si tak teplárenství přijde až na sto miliard korun. Zatím přitom není jasné, jakým způsobem bude řešen souběh investiční podpory z Modernizačního fondu a provozní podpory dle návrhu nařízení vlády,” shrnuje právnička expertní skupiny Frank Bold Laura Otýpková.

Velká nevole

Aktuální situace kolem návrh vyhlášky, jenž stanoví budoucí podporu pro nové POZE vyvolává ostrou kritiku. Nejedná se jen o zelené aktivisty, ale návrh MPO ohledně NRPZE vyvolalo silný odpor ze strany MŽP, Hospodářské komory a Svazu měst a obcí.

Razantnější návrh na podobu vyhlášky předložil Svaz průmyslu a dopravy, který navrhuje do aukcí v nejbližších třech letech zařadit fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 1325 megawattů. Dalších 100 megawattů menších fotovoltaik s pevně danou podporou ve formě zelených bonusů.

„Podporu těchto výroben formou aukčního bonusu považujeme za vhodné doplnění k investiční podpoře z MOFO a Národního plánu obnovy, protože z pohledu vynaložených prostředků na provozní podporu a skutečně vystavěných a dlouhodobě provozovaných výroben považujeme provozní podporu za efektivnější ve srovnání s investiční podporou,“ uvádí Svaz průmyslu a dopravy ve svém vyjádření k vyhlášce.

Čeká se na vládu?

O návrhu vyhlášky bude brzy jednat vláda pod vedením premiéra Fialy. Jednání bude zřejmě velmi bouřlivé, neboť zejména Lidovci chtějí spolu s Piráty výrazněji podpořit rozvoj solární energetiky.

„V rámci meziresortního připomínkového řízení jednoznačně budu navrhovat doplnění aukce i pro fotovoltaiku. Že to tam nyní není, je asi ještě spíše důsledek toho, že ten materiál byl připravován za minulého vedení a úředníci si nepřečetli programové prohlášení vlády,“ sdělil Jurečka pro deník MF DNES.

Nový kabinet přitom ve svém programovém prohlášení uvedl, že podpoří vznik statisíce solárních střech. To by bez provozní podpory mohl být problém v případě malých instalací. U velkých pozemních solárních elektráren se dá počítat s tím, že i jejich investiční podpora z MOFO či jiných titulů umožní jejich rozvoj.

Celý návrh MPO  ve věci návrhu vyhlášky má jedno slabé místo. Česká republika stále ještě nezískala notifikaci nové dotační podpory pro obnovitelné zdroje a teplárny ze strany Evropské komise. Podle několika zdrojů obeznámených se situací nebyli evropští úředníci s původní podobou žádostí spokojeni, v prosinci 2021 si vyžádali její doplnění.

Evropská komise vynese ortel

Česká republika má povinnost plánovanou veřejnou podporu oznámit Evropské komisi, která prověří, zda tato podpora nemůže vést k narušení hospodářské soutěži na společném trhu. Komise přitom posuzuje kritéria podle nových Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

Pokyny přitom jednoznačně stanoví, že veřejná podpora pro uhelné zdroje je možná jen pokud jde o investici do zlepšení distribuční soustavy. U plynových tepláren by veřejná podpora musela být svázána se závazkem přechodu k novému efektivnějšímu způsobu vytápění. S takovými podmínkami ale návrh nařízení vlády nepracuje. Kompenzace ceny emisních povolenek pro uhelné a plynové teplárny tak nejsou podle Pokynů Evropské komise vůbec přípustné.

MPO se v důvodové zprávě s tímto problémem vypořádalo pouze lakonickým konstatováním, že návrh neodporuje žádným právním předpisům Evropské unie.

„Je však poměrně pravděpodobné, že Evropská komise český návrh podpory fosilních paliv v teplárenství neposvětí. To povede k nutnosti schémata podpory přepracovat, a tedy i ke zdržení financování transformace energetiky. Nasměrování těchto finančních prostředků do rozvoje obnovitelných zdrojů by bylo v tomto směru sázkou na jistotu,“ říká právnička expertní skupiny Frank Bold Laura Otýpková.