Pionýr v oblasti Li-Ion baterií získal Nobelovu cenu za chemii

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií. Goodenough se stal ve věku 97 let nejstarším držitelem Nobelovy ceny v historii. Oznámila to Královská švédská akademie věd, která Nobelovu cenu uděluje.

Švédská královská akademie


Revoluční změna

„Lithium-iontové baterie, které se poprvé objevily na trhu v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily,“ uvedla ve zdůvodnění svého výběru laureátů švédská akademie věd. 

„Tyto baterie také mohou  uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů, a jsou tak základem pro vytvoření společnosti nepoužívající fosilní paliva,“ dodala.

Alkalické baterie, které jsou dodnes používány, mají svůj původ v devatenáctém století. „Goodenough, Whittingham a Yoshino odvedli geniální práci, když vyvinuli baterii na základě nejlehčího kovu na světě – lithia, jehož extrémně reaktivní vlastnosti od sedmdesátých let minulého století krotili,“ uvedl v odůvodnění profesor Olof Ramstrom, člen Nobelovy komise.

Vývoj začal v 70. letech minulého století

Podle akademie začala práce na lithium-iontové baterii během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech. Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější.

Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie, píše se na oficiálních stránkách Nobelových cen.

Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů. V současné době se lithium-iontové baterie instalují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci vylepšování jejího energetického systému.

Nejstarší držitel Nobelovy ceny

O Johnu Goodenoughovi se nicméně před dnešním vyhlašováním Nobelovy ceny za chemii mluvilo jako o favoritovi – a to i vzhledem k jeho vysokému věku. Posmrtně se totiž Nobelova cena neuděluje. 

Goodenough se minulý týden stal nejstarším držitelem Nobelovy ceny vůbec, když ve svých 97 letech o rok překonal nositele Nobelovy ceny za fyziku Američana Arthura Ashkina, který cenu dostal loni ve věku 96 roků. Naopak nejmladší laureátkou je Pákistánka Malala Júsufzaiová, která si odnesla Nobelovu cenu za mír v roce 2014, kdy jí bylo 17 let.

V letech 1901 až 2018 byla Nobelova cena za chemii udělena 110krát 180 vědcům, přičemž jediný z nich – britský biochemik Frederick Sanger – ji dostal dvakrát, v roce 1958 a 1980. Mezi držiteli této ceny je také český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, který ji obdržel v roce 1959 za objev a rozpracování analytické polarografické metody.