Nová energetická koncepce: Podíl energie z OZE stoupne nejméně na dvojnásobek

• 07. 02. 2024
• Redakce

Útlum uhlí a boom zelené energie

Zatímco loni se v Česku skoro polovina elektřiny vyrobila v uhelných elektrárnách, v roce 2030 to má být jen 10 procent a od roku 2033 už nula. Naopak téměř zdvojnásobit se má ve stejném období podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a navýšit se má podíl z jádra.

Návrh nové energetické koncepce (NEK) také počítá s využitím zemního plynu jako přechodného paliva a postupný útlum uhlí do roku 2033. Jde o první aktualizaci koncepce od roku 2015.Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s potřebností aktualizace koncepce zdůraznil, že energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí.

„Včera jsme proto vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky,“ uvedl Síkela.

Cílem je klimatická neutralita

Hlavním bodem budoucího NEK by podle ministerstva mělo být postupné snižování emisí skleníkových plynů. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by ČR mohla snížit emise až o 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě.

Základem by se podle NEK měl stát výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.

NEK modeluje využití různých zdrojů energie v tzv. třech koridorech, tedy do roku 2030, 2040 a 2050. Podíly jednotlivých energií na celkové výrobě či spotřebě všech primárních zdrojů energie uvádí v rozmezí minimální a maximální.

Strategie tak počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energie by měl do roku 2050 dosáhnout 36 až 44 procent. V současností je tento podíl kolem 18 procent. Nový návrh NEK ale počítá v roce 2030 s 21 procenty zelených zdrojů oproti nynějším 18 procentům na celkové spotřebě.

Sázka na jádro

Dalším klíčovým bodem koncepce je rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků. Dlouhodobě pak bude klíčové rozšíření jaderné energetiky, jako stabilního a nízkoemisního zdroje elektřiny.

Návrh koncepce dále potvrdil záměr na postupné snižování využívání uhlí, zejména pak v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 by se spotřeba uhlí v ČR měla omezit pouze na neenergetické využití.

Klíčové bude, zda se podaří do roku 2033 postavit dostatek obnovitelných zdrojů. Podle ministerstva půjde hlavně o rozvoj solární, větrné a vodní energie, které „pomohou snížit závislost na uhlí“.

V krátkodobém horizontu bude podle návrhu koncepce hrát větší roli zemní plyn jako tranzitní palivo. „Postupně bude zemní plyn nahrazován nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny,“ píše ministerstvo.

Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v oblasti energetiky. Pro státní správu je závazná, pro trh pak má ukazovat vizi státu v oblasti energetiky a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor.