MPO: V aukcích na podporu výroby zelené elektřiny uspěly dva projekty větrných elektráren

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Tento trend mají zvrátit nové aukce na výstavbu větrných elektráren v Česku, ale investoři zatím nejeví o ně velký zájem.

Zdroj: Portiva

Loňské fiasko

Česko v poslední době zažívá boom v oblasti fotovoltaiky, ale zájem o nové větrníky stagnuje. Z větru se u nás podle Komory OZE vyrobilo zhruba jedno procento z celkové produkce elektřiny a nový větrník u nás nevyrostl ani jeden.

Tuto situaci hodlá stát změnit novou aukční podporou. První aukce na výstavbu nových větrníků vyhlášená v září 2022, avšak  skončila neúspěchem. Do aukce nebyla podána jediná nabídka, což potvrdilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na svém webu.

Aukce se týkaly výstavby celkem 30 MW nových větrných elektráren, 7 MW nových a modernizovaných malých vodních elektráren a modernizaci 5 MWe elektráren využívajících bioplyn. Na výzvu MPO však žádný investor v aukci nereagoval.

Malý úspěch

V letošním kole aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů uspěly dva projekty nových větrných elektráren.

Podle sdělení MPO díky aukcím vznikne celkem 20 MWp nového výkonu ve větrnících. Podmínky aukce splnily projekty od společností Synergion Jívová s výstavbou větrné elektrárny s výkonem 11,3 MW a firmy Lhota Brno s větrnou elektrárnou o výkonu kolem devíti MW.

Oba investoři v aukci nabídli referenční aukční cenu 3500 Kč za megawatthodinu elektřiny. Zájemci nyní musí ministerstvu pro získání podpory prokázat své finanční záruky ve výši 150 000 Kč/MWe předložením bankovní záruky

Ministerstvo chce prostřednictvím aukcí podpořit stavbu výroben elektřiny využívající bioplyn s výkonem od jednoho megawattu (MW), s celkovým instalovaným výkonem pěti MW, dále výstavbu větrných elektráren od šesti MW nebo s více než šesti zdroji elektřiny a celkovým výkonem 30 MW a také nových nebo modernizovaných malých vodních elektráren s výkonem sedm MW. Kromě projektů na větrné elektrárny se ovšem další nepřihlásily.

Promarněný potenciál

Česku jsou v současné v provozu větrné elektrárny s instalovaných výkonem 339 megawattů (MW). Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny, konkrétně v rámci projektu Moravice-Melč II v Moravskoslezském kraji s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V celé Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v EU.

„V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. „Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly,“ podotkl Chalupa. V Evropě by mělo v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vzniknout kolem 19,6 GW nových větrných elektráren ročně.

Podle odhadu komory by větrné elektrárny v Česku měly v roce 2030 dosáhnout celkového výkonu kolem 1000 MW. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW.

Související zprávy

Další zprávy

další články