Fialova vláda ukončila éru „runu na solární barony“

• 02. 10. 2023
• Redakce

Velké bitva o dotace

Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje jako tomu bylo před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude. Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády minulý týden to oznámili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Spor o dotace pro obnovitelné zdroje z minulosti vyvolal poměrně sillnou roztržku mezi ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu v posledních měsících. Zbyněk Stanjura (ODS) a Jozef Síkela (za STAN) se přetahovali, o kolik stát uleví či neuleví odběratelům elektřiny z poplatku na dotované zdroje, který je součástí ceny elektřiny. Zatímco Síkela postupně zvyšoval sázky až do té míry, že stát zaplatí za domácnosti a firmy celých 36 miliard, které podporované zdroje v příštím roce spolknou, strážce státní kasy Stanjura přebíjel tím, že erár nedá téměř nic. A nakonec vyhrál.

Ve státním rozpočtu šlo o největší výdaj, na kterém mezi členy vládní koalice panovaly až do poslední chvíle neshody. Vláda ve středu pozdě večer však nakonec schválila, že domácnosti začnou od příštího roku znovu doplácet necelých šest set korun za každou spotřebovanou megawatthodinu na úhradu dotací solárním parkům, větrníkům, vodním zdrojům, ale také třeba teplárnám.

Pro průměrnou bytovou domácnost se spotřebou tři megawatthodiny ročně to představuje 1800 korun navíc. Tento poplatek lidé platili až do loňského podzimu. Pak se kabinet s cílem ulevit domácnostem od prudce zdražujících energií rozhodl dočasně zaplatit položku místo odběratelů.

„Pokud hradíte ve 100 procentech obnovitelné zdroje, tak je to plošné opatření, které se dotýká těch, kteří to potřebují, tak těch, kteří to nepotřebují,“ řekl ministr Stanjura.

Premiér Petr Fiala (ODS) nepřepokládá, že by návrat k poplatku měl nějaké „dramatické“ dopady na domácnosti a firmy.

„Musíme si uvědomit, že loňský i letošní rok byly v mnoha směrech mimořádné. Ceny energií vystoupily do nepředstavitelných výšin. My jsme na to reagovali,“ osvětlil důvody Fiala.

Riziko solárních arbitráží

Ještě v květnu ministr financí Stanjura (ODS) oznámil, že hodlá snížit objem vyplácených provozních dotací pro OZE minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé. „Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ dodal Stanjura.

Podle Stanjury je dlouhodobě jasné, že zejména ve fotovoltaice jsou vyplácené podpory příliš vysoké. „Pokaždé, když se o tom ve veřejném prostoru mluví, tak slyšíme zejména od těch, kteří ty peníze inkasují, že budou arbitráže a že se budou soudit. To riziko je ale podle mě únosné. Vláda, já i pan ministr průmyslu jsme připraveni toto riziko na sebe vzít a snížit ten objem (dotací),“ pronesl Stanjura

„Já nechci kritizovat ty, kteří schvalovali zákony před 15 nebo 20 let, já jsem u toho nebyl. Ale myslím si, že je úplně evidentní, že můžeme na číslech prokázat, že ta investice je dávno zaplacená. A není žádný důvod, abychom to dál podporovali z peněz všech daňových poplatníků. My tu odvahu máme, my s tím návrhem přijdeme. Já si dokonce myslím, že to bude mít širokou politickou podporu, že toto konkrétní opatření bude mít mnohem širší podporu než jenom vládních stran,“ uzavřel Stanjura.

Letos v září nakonec ze svého záměru osekat solární dotace Stanujara couvl. Zřejmě pod hrozbou možných arbitráží se solárními investory.

Další zdražení energie

Od ledna však dojde ještě k dalšímu nárůstu u regulované složky ceny energií. Na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se zvednou poplatky za distribuci elektřiny a plynu. Odhad nové výše této složky ceny energií oznámí regulátor v říjnu, definitivní rozhodnutí pak padne během listopadu.

Podle odhadu marketingového ředitele tuzemského dodavatele energií Centropolu Jiřího Matouška se v optimistickém scénáři domácnostem zvednou distribuční poplatky o 20 procent. V horším případě by mohlo dojít až k 30procentnímu navýšení.

Letos za distribuci elektřiny zákazníci platili 1611 Kč, podle odhadu pro rok 2024 se poplatek za distribuci zvýší na 1933 Kč za MWh. Rovněž naroste poplatek za systémové služby z letošních 113 Kč na 136 Kč u MWh elektřiny.

Po sečtení POZE a nárůstu distribuční složky se tak ceny elektřiny příští rok domácnostem navýší o 840 Kč za MWh bez DPH. Pokud by však došlo k navýšení distribuční složky o 30 procent, ceny elektřiny by se zvedly o více než 1000 Kč za MWh bez DPH.

„Za elektřinu tedy nebudou spotřebitelé a firmy platit méně než s cenovým stropem a regulovanými cenami 2023,“ říká Matoušek. Podle jeho propočtů se náklady domácností na energie sníží oproti letošním cenám se stropem jen minimálně.

Co je to POZE?

Podporované zdroje energie (POZE), mezi které patří hlavně výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů (například solární a vodní elektrárny), jsou podporovány dotacemi.

Podpora těchto zdrojů pochází z části ze státního rozpočtu a z části na ni přispívají domácnosti a firmy v cenách elektřiny. Pro maloodběratele příspěvek činí 495 Kč bez DPH na každou spotřebovanou MWh. Od října 2022 do konce roku 2023 náklady na POZE převzal stát, aby spotřebitelům ulevil v platbách za energie.

Příspěvek inkasují převážně majitelé solárních elektráren, které v Česku vyrostly během prvního solárního boomu kolem roku 2010. Solárníci mají podporu přislíbenou zákonem na 20 let dopředu.

K opatření, kdy došlo k odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje pro veřejnost a převzal je na stát, vláda přistoupila vloni na podzim kvůli vysokým cenám energií. Úleva platí od loňského října do konce letošního roku. Do zavedení opatření zhruba polovinu příspěvků platil stát, druhou polovinu odběratelé.