Experti: Vodíkové technologie čeká v ČR boom, na jejich podporu zamíří miliardy Kč

Vodíkové technologie zažívají v posledních letech v České republice postupný rozmach, a tempo jejich rozvoje a nasazení v širokém měřítku má v blízké budoucnosti dále gradovat. Souvisí to i s implementací evropské legislativy do českého právního řádu, která přináší v oblasti vodíku pro ČR řadu závazků.

Vodík si stále hledá místo v energetické legislativě

Evropská unie loni přijala klíčovou revizi směrnice Renewable Energy Directive na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, která přináší pro Českou republiku i závazné cíle pro spotřebu obnovitelného vodíku v dopravě a průmyslu.

V roce 2030 tak má 1 % spotřebované energie v dopravě na území ČR pocházet z obnovitelných paliv nebiologického původu, tedy především z obnovitelného vodíku, případně z e-paliv. V průmyslu pak má být podle směrnice do roku 2030 přibližně 42 % šedého vodíku nahrazeno vodíkem obnovitelným. V Česku mají podle směrnice také vzniknout tzv. „akcelerační zóny“, kde bude jednodušší a rychlejší budovat nové zdroje obnovitelné energie.

Dle jiného nařízení EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva zase musí do roku 2030 vzniknout na každých 200 kilometrech dálnic sítě TEN-T (tedy dálnicích jako je D1 nebo D5) plnicí stanice vodík s kapacitou vhodnou pro rozvoj vodíkové nákladní dopravy. Minimálně jedna vodíková plnicí stanice pak bude muset stát i v každém krajském městě ČR.

V české legislativě ale vodík stále nemá pevné místo. „Spolupracujeme se státní správou na vyjasnění podmínek, za kterých bude možné financovat projekty výroby obnovitelného vodíku v návaznosti na pravidla státní podpory, doufáme, že to stihneme nejpozději do konce roku 2024. Vodík se loni sice dostal do energetického zákona, to ale byl jen první nezbytný krok. Nyní usilujeme o to, aby Česká republika přišla s komplexní revizí legislativy speciálně zaměřenou na rozvoj vodíku jako energetického plynu a paliva, a to i s ohledem na nové unijní směrnice a nařízení. Již brzy se ale dočkáme aktualizace Vodíkové strategie, která bude řadu problémů adresovat,“ upozornila Veronika Vohlídková.

V ČR staví elektrolyzéry a plničky, testují i vodíkové autobusy

Podle propočtů České vodíkové technologické platformy HYTEP se bude v roce 2030 v České republice spotřebovávat kolem 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. K tomu ovšem bude nutné vybudovat a rozvinout robustní řetězec vzájemně navazujících oblastí vodíkového průmyslu, a to od výroby vodíku přes jeho distribuci a skladování až po jeho spotřebu. Všem těmto tématům se konference Hydrogen Days 2024 detailně věnovala.

„Velká pozornost byla věnována vývoji a nasazení vodíku v energetice. Řečníci se zaměřili zejména na výrobu a skladování vodíku a energie, na související infrastrukturu, kogenerační systémy nebo palivové články. Neméně důležitým tematickým okruhem byl i vývoj a nasazení vodíku v dopravě. Přednášející představili například palivové články pro výrobu energie v mobilních aplikacích, pohonné jednotky založené na spalování vodíku nebo kombinované systémy,“ přiblížil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP. 

Že nasazení vodíkových technologií v České republice přibývá, potvrzují i úspěšně realizované projekty z nedávné doby.

„V průběhu loňského roku byly například otevřeny dvě veřejné plnicí stanice na vodík v Litvínově a na pražském Barrandově, a současně byla spuštěna neveřejná stanici v Mstěticích u Prahy, čímž počet neveřejných plnicích stanic vzrostl na rovných pět. Na konci roku 2023 zase společnost Solar Global spustila v Napajedlech první větší elektrolyzér o kapacitě přibližně 230 kW. V řadě měst se rovněž uskutečnily testy vodíkových autobusů,“ vypočítal Doucek.

Vodík je jedinečnou šancí pro bývalé uhelné regiony

Je symbolické, že řada vodíkových projektů se bude soustředit a rozvíjet v regionech, které si nesou historickou ekologickou či socioekonomickou zátěž po těžbě uhlí. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka může právě vodík představovat pro regiony jako je Ústecko, Ostravsko či Karlovarsko obrovskou příležitost při dekarbonizaci průmyslu a ekonomiky.

„Chceme podporovat čisté zelené technologie a přidanou hodnotu, a právě v oblasti vodíku se tato přidaná hodnota může vytvořit. Rozvoj vodíkového průmyslu může například v regionech, které byly v minulosti negativně ovlivněny těžbou uhlí, představovat významnou příležitost. Nejenže přinese ekologické zlepšení díky čistějším technologiím, ale také hospodářský rozvoj,“ uvedl ministr Hladík.

Podle Hladíka ministerstvo připravuje se všemi uhelnými kraji, tedy Ústeckým, Moravskoslezským a Karlovarským krajem, podporu na rozvoj tzv. vodíkových údolí ve Fondu spravedlivé transformace. Zde se chce zaměřit na podporu strategického a akčního plánování rozvoje v oblasti vodíku.

„Vnímám potenciál vodíku jako klíčového prvku v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a jako ministerstvo životního prostředí jsme připraveni podporovat iniciativy, které tento přechod usnadní a urychlí. Naším cílem je vytvořit udržitelný ekosystém pro vodíkové technologie v České republice, který bude podporovat inovace a přispívat k dekarbonizaci ekonomiky,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík.

Akvizice plynovodů pro budoucí transport vodíku byla strategickým krokem

Český stát se nedávno stal majitelem téměř 4 000 kilometrů plynovodů a související infrastruktury. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely bude hrát státní vlastnictví této infrastruktury důležitou roli při budování evropské vodíkové sítě a plánovaném transportu vodíku z Německa či Ukrajiny do České republiky.

„V loňském roce jsme vlastnicky vstoupili do plynárenských aktiv, což Česku umožní hrát stěžejní roli při budování evropské vodíkové sítě. Díky tomu můžeme strategicky rozhodovat o trasách, kapacitách a technických parametrech vodíkových koridorů a zajistit tak efektivní a bezpečný transport vodíku a jeho dovoz do země,“ vysvětlil ministr Síkela a podotknul, že nejvýznamnějším partnerem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku jednoznačně Německo.

„Spolupráce s Německem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku klíčová. Nejdůležitějším projektem je Czech German Hydrogen Interconnector, který vznikne přestavbou stávajícího plynovodu na zemní plyn na přepravu vodíku,” doplnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že dalšími důležitými partnery pro ČR v oblasti vodíkových technologií jsou také Francie, Holandsko, Polsko, Jižní Korea nebo Japonsko.

Na podporu vodíkové mobility mohou jít miliardy korun

Významným segmentem oblasti vodíkových technologií je vodíková mobilita. Právě do jejího rozvoje v České republice budou směřovat nemalé prostředky z evropských zdrojů. Například Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v nedávné době vyčlenilo přes 1,1 miliardy Kč na podporu udržitelné veřejné dopravy.

Od ledna 2024 se mohou zájemci ucházet o celkem 245 milionů Kč na nízkoemisní a bezemisní vozidla k přepravě cestujících v Praze. V únoru 2024 pak odstartoval příjem žádostí na podporu infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě na území celé ČR mimo hlavního města Prahy, kde je alokováno dalších 886 milionů Kč. Podle Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj ČR, jde o zásadní podporu vodíkové mobility.

„Na Ministerstvu pro místní rozvoj podporujeme vodíkovou mobilitu především výzvami v oblasti infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě. Prostřednictvím programu IROP financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) rovnocenně podporujeme výstavbu vodíkových plnicích stanic a dobíjecích stanic pro autobusy veřejné hromadné dopravy. Záleží na strategii žadatelů (jednotlivých dopravců), jakým směrem se při rozvoji systému bezemisní veřejné dopravy chtějí vydat. Jde o vůbec první výzvy s tímto zaměřením, které jsme otevřeli. Rozvoji vodíkových technologií nahrává i šíře způsobilých výdajů v těchto výzvách – projekty mohou zahrnovat také výdaje na zřízení výrobny a skladovacích jednotek vodíku z obnovitelných zdrojů,“ uvedl ministr Ivan Bartoš.

Tím ovšem prostředky na veřejnou podporu vodíkové mobility rozhodně nekončí. „V předešlém roce a půl jsme nabídli prostřednictvím IROP ve výzvách projektům z oblasti udržitelné mobility přes miliardu korun. Kromě výzev pro Prahu a všechny kraje jsme vyhlásili také tzv. integrované výzvy ITI (integrované územní investice), které poběží až do roku 2027. Ty se zaměřují na hustě osídlené oblasti okolo velkých měst. Ve výzvě na výstavbu plnicích a dobíjecích stanic máme připraveno z evropských peněz 420 milionů Kč a ve výzvě na nákup bezemisních vozidel dokonce 3 miliardy Kč. Podpoříme jimi jak nákup a provoz vodíkových autobusů, tak bateriových elektrobusů, trolejbusů a tramvají,“ doplnil ministr Bartoš.