Energeticko-klimatický plán pošle Česko se zpožděním do Bruselu během září

• 12. 09. 2023
• Redakce

Vyšší zelené ambice

První český klimaticko-energetický plán vznikal před čtyřmi lety a jeden z hlavních sporů byl, jak velký bude podíl obnovitelných zdrojů. Unie přitom mezitím své cíle navýšila a narůst bude muset taky český příspěvek.

„Do roku 2030 je tam nějakých 1,7 gigawattu větru a dvanáct gigawattů fotovoltaiky, takže zčtyřnásobení či zpětinásobení současného stavu,“ ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu z ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický.

Vypracování plánu má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí (MŽP). Česko mělo odevzdat hotový návrh Evropské komisi do 30. června, ale nestihlo to. Plán zamíří do Bruselu nejpozději do konce září. Úřady chtějí dokončit návrh na podzim. Evropská komise ho pak bude připomínkovat a schvalovat.

„Doufáme, že to Komisi nemusí vadit, nicméně jsou i další členské státy, které to také ještě neučinily,“ uvedl to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti).

Tři zásadní dokumenty

Vládní koalice by měla podle Třešňáka zároveň do konce letošního roku představit novou Státní energetickou koncepci. V současnosti ministerstva připravují  balík tří dokumentů, které by měly mít stejná východiska. Vedle koncepce a energeticko-klimatického plánu je to i Politika ochrany klimatu.

„Klimaticko-energetický plán má především říct, jak přispějeme k cílům Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů. Následně v té Státní energetické koncepci si chceme právě více rozpracovat, jaká budou konkrétní, třeba i legislativní opatření v oblasti energetiky, která urychlí výstavbu zdrojů, anebo je nějakým způsobem finančně podpoří,“ řekl Třešňák.

Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí, jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku. MPO vypracovalo na jaře východiska aktualizace, které následně schválila vláda.

Zároveň ustanovilo Platformu pro strategie v oblasti energetiky a klimatu a ve spolupráci s MŽP zadalo výzkumné skupině SEEPIA pod vedením ekonomů z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy modelování podkladových scénářů. Proces aktualizace plánu také obsahoval povinnou veřejnou konzultaci, která se uskutečnila na konci května.

Problematická referenda

Při výstavbě nových obnovitelných zdrojů energie, jako jsou například větrné elektrárny, je podle Třešňáka problematický i přístup lidí.

„Referenda dneska v obcích často dopadají tak, že to skutečně lidé nechtějí. V tom já třeba spatřuji ten největší problém, protože na jednu stranu tu máme ceny energií a pak ten efekt ´nechci žádný zdroj na svém dvorku´,“ řekl Třešňák.

Výstavbu obnovitelných zdrojů energie by měly usnadnit takzvané akcelerační zóny, tedy oblasti, ve kterých by mělo být snazší postavit například větrnou elektrárnu. Prvek odporu místních podle Třešňáka ale zůstává.

Například tuto sobotu obyvatelé Josefova na Sokolovsku v referendu rozhodli, že nechtějí v katastru obce dvě větrné elektrárny. Větrníky odmítli přesto, že obec tak mohla získat příspěvky do rozpočtu a realizovat naplánované investice, na které jinak těžko získá finance.