Bloomberg: Větrná energie má největší potenciál pro transformaci české energetiky

• 10. 07. 2020
• Redakce

 

Až trojnásobný potenciál pro růst OZE

 

Podle BNEF může Česko v letech 2018-2030 snížit výrobu energie z hnědého a černého uhlí až o polovinu s tím, že to bude nahrazeno výrobou energie z OZE. Největší důraz v tomto scénáři doporučují analytici BNEF pro Česko směřovat na rozvoj větrné energetiky, která má lepší ekonomický potenciál.

Pro Česko je žádoucí postavit více než 4 GW nových větrných elektráren do roku 2030, pokud u nás budou zavedeny správné podpůrné politiky. Dále BNEF pro Českou republikuje doporučuje postavit až 2,8 GW nových velkých fotovoltaických elektráren a 1 GW malých střešních fotovoltaických elektráren za účelem přechodu na nízkoemisní energetiku. Celkem by investice do nových OZE v Česku měly dosáhnout do roku 2030 hodnoty 5,8 miliardy eur.

Národní plány Česka pro rozvoj OZE jsou podle výzkumníků z BloombergNEF málo ambiciózní. Zejména to platí pro nevyužitý potenciál větrných elektráren, jejichž instalovaný výkon by oproti národnímu klimaticko-energetického plánu mohl být více než čtyřnásobný.

Zbytečně podceňovaný potenciál

Zatímco národní plán do konce roku 2030 počítá s jedním gigawattem instalovaného výkonu, Bloomberg této technologii připisuje 4,4 gigawattu. Větrné turbíny by díky tomu mohly vyrábět 21 procent elektřiny z celkového tuzemského mixu, což je o šest procentních bodů více než podíl, se kterým Česko počítá pro veškeré OZE do roku 2030.

Podle analytiků BNEF jsou již technologie větrných turbín natolik vyspělé, že elektrárny mohou dosahovat vyšších výkonů i přes relativně nižší rychlost větru, kvůli které byly dřívější odhady větrného potenciálu konzervativnější. Materiál nicméně připouští, že realizaci záměru značně ovlivní nejen regulatorní podmínky, ale i to, do jaké míry se podaří překonat odpor místních obyvatel.

Tento závěr analytiků BNEF potvrzuje i ve svém nedávném komentáři pro deník Hospodářské noviny (HN) Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je totiž její nepodpora ze strany státu. OZE jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je ale zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů, který je navíc domácí, a proto bychom o jeho rozvoj měli mít mimořádný zájem,“ říká Chalupa.

Tuzemské větrné elektrárny mohou podle Chalupy v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to i po zohlednění všech souvisejících omezení a praktických těžkostí, jako je vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů.

„S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější technická, ekonomická i společenská omezení lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi šesti a devatenácti terawatthodinami. Tedy asi 10 až 31 procent současné spotřeby, spočítali nedávno akademici,“ doplňuje Chalupa.

Výstavba větrných zdrojů o celkovém výkonu 4,4 gigawattu by podle BlombergNEF mohla vyjít na zhruba pět miliard eur, tedy na 134 miliard korun. Celkové investice do obnovitelných zdrojů by za deset let vycházely na 5,8 miliardy eur. Současně by se měl do roku 2030 snížit podíl uhlí na energetickém mixu z poloviny na čtvrtinu.

Fond spravedlivé transformace pomůže energetické transformaci

 

Fond spravedlivé transformace připravuje Brusel za účelem finanční pomoci evropským regionům závislým na uhelném a energeticky náročném průmyslu s transformací na čistou ekonomiku. Zatím ale nedostal konkrétní podobu.

Návrh „Fondu pro spravedlivou transformaci“ byl zveřejněn v polovině ledna letošního roku. Fond má pomoci regionům, které ovlivní přechod ke klimatické neutralitě vytyčené v Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal for Europe). ČR má v plánu tyto dodatečné prostředky využít primárně v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Podle návrhu, který bude ještě předmětem jednání, by ČR díky tomuto fondu mohla dosáhnout v příštím období na dalších 14,5 mld. Kč.

Cílem Evropské komise vytyčeným v Zelené dohodě pro Evropu („Green Deal for Europe“) je dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050. S tímto cílem je spojena řada výzev, které se dotknou hlavně regionů spojených s těžbou a využíváním fosilních paliv nebo těch, jejichž průmysl generuje vysoké emise skleníkových plynů. Dne 14. ledna 2020 přišla Evropská komise s návrhem rozsáhlých opatření na pomoc těmto regionům při transformaci jejich ekonomik.