30 000 MWp: Česko bude masívně investovat do solárů. Počítá s tím nový klimaticko-energetický plán

• 23. 09. 2023
• Redakce

Zdroj: Amper Meteo

Vnitrostátní klimaticko-energetický plán (VKEP) bude mít zásadní dopady na rozvoj fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů v Česku v blízké budoucnosti. Na toto téma můžete diskutovat s předními experty z Komory OZE a CAFTu během konference Smart Energy Forum v Praze ve dnech 17.-18. října 2023.

Nová vize pro českou energetiku

Vnitrostátní klimaticko-energetický plán (VKEP) má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic. V neposlední řadě je plánem k dekarbonizaci České republiky.

„Tento plán nám poskytne vizi pro další vývoj české energetiky. Jeho cílem je zajistit dostatek energií za dostupné ceny při plnění potřebných klimatických cílů a udržení konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Plán tak stanovuje cíle, ale také odpovídající opatření pro jejich plnění,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Podle ministra Síkely bude muset Česko výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali.

„Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí. Svoji roli sehraje také výroba elektřiny i tepla z jádra a očekáváme také větší využívání plynu jako přechodného energetického zdroje,” doplnil Síkela.

Vnitrostátní plán pracuje se scénářem, který České republice umožní plnit podmínky vyplývající z evropských závazků v rámci dekarbonizace ekonomiky v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu.

Zásadní dokument

„Vnitrostátní klimaticko-energetický plán je zásadní dokument pro vývoj české energetiky. Pro mě jako pro ministra životního prostředí je podstatný hlavně důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory, v obou sektorech máme co dohánět. I proto jsem rád, že model v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě bude 30 %,“ uvedl l ministr životního prostředí Petr Hladík.

Podle Hladíka je nutné značně urychlit rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren.

„Potřebujeme také značně urychlit a míru kvalitních renovací budov musíme zvýšit alespoň na 3 % ročně. Nutno také připomenout, že cílem České republiky je směřovat k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ doplnil ministr Hladík.

„Na zavádění opatření, která s rozvojem obnovitelných zdrojů v České republice pomohou, již průběžně pracujeme – připravili jsme zákon o komunitní energetice a pětkrát zvýšili limit výkonu pro žádosti o instalaci menších zdrojů včetně solárních elektráren. Tato opatření výrazně přispívají k nižším výdajům za energie, energetické nezávislosti a k ochraně našeho klimatu,“ upřesnil ministr Síkela.

Co konkrétně plán zavádí?

Ministerstva zatím veřejnosti návrh NKEP nepředložila. Nicméně podle velmi důvěryhodného zdroje z MŽP naše redakce získala tyto informace:

• Česko čeká razantní elektrifikace, a proto  bude třeba rozvíjet zejména výrobu elektřiny z OZE. Do roku 2030 NKEP počítá s instalovaným výkonem 10 100 MW fotovoltaických elektráren zapojených do sítě a s 1500 MW větrných elektráren.
• NKEP počítá s výstavbou jaderných reaktorů o celkovém výkonu až 4000 MW. Prioritu má výstavba ve stávajících jaderných lokalitách.
• Kromě výstavby nových OZE bude potřeba posílit řízení sítě s pomocí akumulace energie a flexibility. Dočasně bude hrát také posílenou roli zemní plyn.
• Prioritou v rámci NKEP bude mít výroba zeleného vodíku. V roce 2030 se má z přebytku zelené elektřiny vyrobit 32 tisíc tun vodíku, který najde uplatnění hlavně v dopravě a průmyslu.
• Důraz se bude klást na renovaci budov. Mezi lety 2025 a 2030 se má zvýšit roční míra kvalitní renovace budov na 3 procenta. V roce 2050 tento scénář nechává bez renovace pouze pět procent budov.
• Hlavním tahounem „proměny“ energetiky a dekarbonizace ekonomiky mají být příjmy z prodeje emisních povolenek. Jen během let 2021 až 2030 má Česko získat celkem 929 miliard korun, z toho 481 miliard prostřednictvím Modernizačního fondu. Získané peníze mají posloužit hlavně k dotování nutných investic v energetice a průmyslu (472 miliard) a v oblasti budov a dopravy (298 miliard).

Podle sdělení Pirátské strany se v rámci VKEP počítá s masívním rozvojem fotovoltaických elektráren, přičemž jejich výkon se má navýšit o 10 GW do roku 2030 a až o 30 GW do roku 2050.

Schválení v polovině roku 2024

První Vnitrostátní plán České republiky byl vypracován a následně schválen Evropskou komisí v roce 2020 s tím, že nařízení vyžaduje aktualizaci a její opětovné schválení do 30. června 2024. Aktualizace slouží především k zohlednění technologického pokroku a průběžného plnění cílů.

Slouží také jako signál pro trh s cílem nastavit transparentní a předvídatelné investiční prostředí. MPO a MŽP nyní bude návrh do jeho definitivního schválení, které se očekává v polovině příštího roku, diskutovat s Evropskou komisí.

„Návrh aktualizace plánu finalizujeme a po schválení vládou ho odešleme Evropské komisi. Ačkoliv byl původní termín pro odeslání návrhu 30. června 2023, s ohledem na prodlužující se vyjednání relevantní evropské legislativy jsme stejně jako řada dalších členských států využili možnost zaslat návrh plánu v pozdějším termínu,“ řekl vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla.

„Vedle Vnitrostátního plánu dále pracujeme na aktualizacích Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Tyto dokumenty nám ještě konkrétněji popíší, jak namodelovaného cíle dosáhnout. Hotové by měly být do konce tohoto roku,“ doplnil vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub.

Vnitrostátní klimaticko-energetický plán (VKEP) bude mít zásadní dopady na rozvoj fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů v Česku v blízké budoucnosti. Na toto téma můžete diskutovat s předními experty z Komory OZE a CAFTu během konference Smart Energy Forum v Praze ve dnech 17.-18. října 2023.